Ion 2 dostane rychlejší grafiku
Kromě série očekávaných grafických karet s podporou DirectX 11 pracuje nVidia také usilovně na nové variantě platformy Ion. Navzdory původním očekávání se totiž rozhodně nehodlá smířit s tím, že Intel integruje grafiku na vlastní procesory a tím nVidii vezme možnost nabízet rozšíření grafiky pro netbooky. Platforma Ion 2 se tak na trhu objeví nejpozději letos v prosinci.
Ještě nedávno jsme vnímali přítomnost čipové sady nVidia Ion v kombinaci s procesory Intel Atom jako určitý nadstandard. Intel vyvinul platformu Atom tak, aby byla zaměřena na úsporné počítače. Díky tomu splňovala základní požadavky na výkon a částečně i na nízkou spotřebu. Velmi záhy se však ukázalo, že výkon grafiky integrované do čipsetu Intelu je nepostačující a výsledný čipset navíc nevynikal takovou energetickou úsporností, jaká by byla potřeba.
nVidia tak správně vytušila svou šanci a přišla na trh s levným čipsetem, který obsahoval grafické jádro dostatečně rychlé na práci s HD multimédii. Postupně se kombinace Atomu a Ionu začala považovat za standard a i přes velkou nelibost Intelu jí začali využívat téměř všichni výrobci počítačů.
Samostatná čipová sada Intelu se nyní objevuje jen v úplně nejlevnějších počítačích, kde se výrobce snaží ušetřit doslova každou korunu a nebo u společností, které mají s Intelem jiné dohody o kterých se veřejně nemluví.
Vývoj Intelu se momentálně ubírá směrem, který by měl sjednotit procesor s grafickou kartou. Budoucnost mají zajistit čipy, na kterých jsou současně integrována běžná procesorová jádra vedle těch grafických. Prvních takových procesorů se dočkáme již brzy v podobě Core i5, Intel podle této koncepce začne na konci roku vyrábět i Atomy. Tím, že již nebude možné oddělit grafiku a procesor, bude dávat výrobcům počítačů záminku, aby používali pouze jeho čistou platformu a Ion by tak zůstal bez využití.
Svou strategii vůči novým o něco komplexnějším procesorům Atom však má i nVidia. Vzhledem k tomu, že výkon byť modernizovaných grafických jader Intelu je stále velmi špatný, bude výrobcům nabízet dvojnásobně rychlou variantu přídavné grafiky než doposud. Vypadá to, že pokud bude stačit výkon intelovských procesorů, zahrajeme si na této malé a levné platformě i některé hry.
Podpora přitom nebude omezena pouze na Intel. Ion bude spolupracovat také s procesory společnosti VIA a dalšími úspornými čipy. Zástupci nVidie také prozradili, že rozhodně nebude podporovat technologii DMI. Procesory Core i5 a výše tudíž podporovány nebudou.
Hlavním lákadlem nového Ionu 2 má být ale grafika. Je jasné, že se zde nejedná o přenesení přímo nějaké herní karty do čipsetu. Součástí Ionu 2 bude modifikace grafiky GeForce 9400M. Výkon vzroste přibližně dvojnásobně, čemuž odpovídá použití 32 shaderů. Frekvence GPU nejsou zatím potvrzeny, neoficiálně se však hovoří o taktu okolo 600MHz pro jádro a 1200MHz pro shadery. Grafika nebude mít vlastní paměť, přesto k pamětem přistupuje prostřednictvím 128bitové sběrnice.
V případě modernizovaného Atomu je paměťový řadič integrován přímo v procesoru a podle uvážení výrobce základní desky bude podporovat buďto paměti DDR3 nebo DDR2. nVidia se musela tomuto standardu přizpůsobit a tak Ion 2 bude pracovat maximálně s paměťovými moduly DDR2 1066 a DDR3 1333.
Konkurenční grafiky v jednom počítači - žádný problém
Společnost MSI oznámila, že začne vyrábět základní desky postavené na čipsetu Intel P55. V žádném případě se však nemá jednat o další tuctový základ pro počítače s Core i5 a Core i7. Rozhodla se na nich použít čipy Lucid Hydra, které mají umožnit spolupráci více grafických karet nVidie a AMD v jednom počítači. Výrobci karet tuto situaci zatím nekomentují, MSI však slibuje vyšší efektivitu než u zapojení typu CrossFire a SLI.
Současná varianta čipu Lucid Hydra nese označení Hydra 200 a nasazuje se na základní desky přímo mezi procesor a sběrnici pro grafické karty. Díky tomu řídí vše potřebné přímo na hardwarové úrovni, což je mnohem účinnější, než jakýkoliv software a ovladače. Architektura tohoto čipu je velmi složitá, ve výsledku však umožňuje při náročných grafických úlohách sdílet prostředky karet tak, jako by se jednalo o jedinou kartu.
Hlavním argumentem, proč si v současnosti nekupovat více než jednu grafickou kartu, je neefektivnost takové investice. I při nejlepší vůli mají technologie CrossFire a SLI účinnost kolem 80%. Pokud dokážete karty připojené k Hydra 200 dostatečně zatížit, neměl by být problém dostat se za tuto hranici.
MSI slibuje velkoryse účinnost 100%. Pokud se tyto prognózy vyplní, ztratí možná smysl o technologiích CrossFire a SLI vůbec mluvit. nVidia přijde současně o část svých zisků, protože za podporu technologie SLI na základních deskách jí výrobci musejí dnes platit. Hydra 200 však SLI přímo nepodporuje a de facto patenty nVidie úplně obchází.
Čip Hydra 200 je nyní vyráběn na 65nm technologii, která je dostatečně úsporná na to, aby mohl být v budoucnu nasazen i do herních notebooků. Podle datasheetu od výrobce má v pracovním stavu konzumovat do 10Wattů energie. Zde by se ale pravděpodobně nejednalo přímo o kombinaci dvou herních karet, nýbrž efektivnější využití kombinace úsporné karty pro práci na baterii a herní grafiky.
Zpráva od MSI uvádějící účinnost kolem 100% je vskutku skvělá, určitě je ale na místě vnímat ji zdrženlivě. Ačkoliv několik uzavřených prezentací Hydra 200 už proběhlo, v reálu může technologie ztroskotat na ovladačích a operačním systému. Pro všechny takto používané grafické karty je totiž třeba mít v počítači patřičné ovladače a ty se navzájem nemusí podařit nainstalovat.
Je otázkou, zda považuje marketing AMD a nVidie za podstatné, vyřizovat si svůj konkurenční boj i těmito prostředky. Nic ale nebrání tomu, aby byla současná instalace konkurenčních ovladačů znemožněna.
Desky od MSI, které budou podporu různých grafických karet poprvé zahrnovat, najdeme brzy na trhu pod označením Big Bang. Kromě trojice PCI Express 16x slotů připravených pro grafické karty a čipu Hydra 200, se pak jedná o standardní desky se sonetem LGA 1156. Velkou neznámou je ovšem cena, která může být zpočátku vysoká. První desky s touto zázračnou podporou by se měly dostat do prodeje během následujících dvou týdnů. U nás budou dostupné samozřejmě o něco později.
AMD plánuje novou generaci Radeonů
Sotva AMD vypustila na trh nyní úspěšnou dvojici grafických karet Radeon HD 5870 a HD 5850, už se začíná mluvit o nové generaci. V letošním roce už AMD s ničím lepším přijít nehodlá (mimo dvoujádrové varianty) a tak se plánuje především na druhou polovinu příštího roku. Microsoft nad DirectX 12 vůbec neuvažuje a tak se chce AMD soustředit především na další zvyšování výkonu. Jakou cestou toho chce dosáhnout však ani v nejmenším nenaznačuje.
Z vývoje namísto toho uniklo kódové jméno čerstvě započatého projektu nové grafické karty. Má se jmenovat Hecatoncheires a toto pojmenování vychází z bájné řecké mytologie. O nové kartě si však zatím žádný obrázek neuděláme, protože konkrétní specifikace nemají v rukou ani vývojáři, kteří na ní pracují.
AMD pouze dospěla k závěru, že je nutné opět modernizovat a tak se nemá jednat o nějaké odvození od současného RV870. Jádro by mělo dostat zcela novou architekturu.
Tím však potvrzené informace z AMD končí a tak se otevírá opět velký prostor pro spekulace. Některé servery uvádějí, že společně se změnou architektury dojde také k posunu Radeonů do řady HD 6xxx. Tuto informaci se však nepodařilo potvrdit.
Spíše úsměvně pak působí spekulace, které vycházejí z kódového označení karty. Hecatoncheires je totiž řecká příšera se sto ozbrojenými hlavami. Redaktoři serveru Fudzilla z toho například usoudili, že to má odrážet budoucí použití ještě většího počtu shader procesorů než doposud.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life,Fudzilla, HKEPC, HardSpell, The Inquirer, Xbitlabs, ZD Net
