AMD připravuje revoluci v podobě Radeonu HD 4770
Nová herní grafická karta od AMD, Radeon HD 4890, se ještě nedostala ani na pulty obchodů a již je jasné, že se AMD chystá přijít s dalšími novými kartami. Ty budou sice poněkud výkonově slabší, nabídnou však revoluční technologický základ a mnohem přístupnější cenu. Bude se totiž jednat o dlouho očekávané modely Radeon HD 4750 a pro hráče určitě zajímavější Radeon HD 4770. A co že je na těchto kartách ve své podstatě tak revolučního?
Obě připravované karty jsou totiž úplně první, které nabídnou novou 40nm výrobní technologii jádra. Ačkoliv se k tomuto vylepšení stavěla část odborné veřejnosti spíše skepticky, po uvolnění podrobných informací z AMD se ukazuje, že s příchodem nové technologie jsou spjata především pozitiva. Již teď lze říci, že nové karty budou mít vzhledem ke svému výkonu velmi malou spotřebu a také nároky na chlazení se citelně snížily. Je dokonce pravděpodobné, že slabší z těchto Radeonů poskytnou dostatek výkonu na hry a bude jim stačit pouze pasivní chlazení.
Základem nových Radeonů tak bude modifikovaná verze jádra známého pod kódovým označením RV740. Ačkoliv se o specifikacích použitých jader můžeme dočíst na internetu prakticky na každém rohu, je jádro Radeonu HD 4770 spíše neznámou. Ví se, že bude pracovat na 750MHz. Nejasnosti však zůstávají nad počtem integrovaných shader procesorů, který značně ovlivní výsledný výkon karty. Doufat lze tak především v tvrzení zástupců AMD, kteří prozradili, že Radeon HD 4750 bude mít 640 shaderů a má být výkonově slabší oproti HD4770.
Hlavní slabinou nových 40nm jader bude slabá paměťová sběrnice. Ta odpovídá stále se zhoršujícím podmínkám souběžně s tím, jak se zmenšuje grafické jádro. Zatímco u generace 55nm grafických karet jsme se tak obvykle mohli setkat s 256bitovou sběrnicí, AMD naznačuje, že 128bitů nebude v doprovodu 40nm technologie nic neobvyklého. Obdobné zúžení paměťové sběrnice plánuje na svých kartách v souvislosti s přechodem na novou technologii také nVidia. Účinnost komunikace mezi jádrem a pamětmi tak klesá na polovinu.
Grafická jádra postavená na 40nm nejen od AMD se mají vyznačovat dobrou podporou rychlých pamětí GDDR5. Ty má AMD v plánu používat především v kombinaci s dražším Radeonem HD4770, kde se objeví moduly s efektivní pracovní frekvencí 3200MHz. Naproti tomu Radeon HD4750 má být, jakožto levnější karta, nabízen spíše ve verzi s moduly GDDR3. Zpočátku se počítá s prodejem výhradně 512MB variant, ale varianty s větší pamětí AMD nevyloučila.
Silnou stránkou 40nm karet je především jejich úspornost. Spotřeba Radeonů HD4770 a HD4750 nemá ani při největším výkonovém zatížení přesáhnout 80Wattů, z čehož vyplývá i nezvykle malé vyzařování tepla. Stále se však nevyhneme používání konektorů pro přídavné napájení, jelikož sběrnice PCI Express 16x nedokáže ani zde dodávat dostatek energie pro provoz karet. Ideální karta bez potřeby přídavného napájení by musela mít spotřebu ještě o 10Wattů nižší.
Cenově si budou 40nm Radeony stát také vcelku dobře. AMD již na samém začátku tvrdila, že 40nm výroba grafických čipů je levná. Nejlevnější 40nm karty by se tak mohly prodávat od 1800Kč a převážně se bude jednat o Radeony HD 4750 vybavené pamětmi GDDR3. Radeony HD 4770 s 512MB paměti GDDR5 by se pak měly začít prodávat za cenu mírně přes 2500Kč a jejich dostupnost můžeme očekávat spíše až v květnu. Pokud se tedy nechystáte investovat do nekompromisního výkonu, mohou být tyto dvě karty přijatelnou volbou.
Dvě nová herní myšítka od OCZ
Společnosti OCZ, která se nezabývá zdaleka jen vývojem počítačových periferií, nyní přináší na náš trh novinku. Na trhu se má v krátké době objevit nová dvojice myší OCZ Eclipse a Behemoth. Obě přináší přesnou snímací optiku a podle slov OCZ skvělou ergonomii, která umožní trávit u počítače hodně času bez negativních následků.
První z modelů, Eclipse, umí měnit hloubku snímaného rozlišení plynule od 400 až do 2400dpi a má být tedy určena nejen hráčům, ale také lidem, kteří často pracují s počítačem. Softwarově pak OCZ uvádí minimum 100dpi. Regulace DPI je dobře pozorovatelná i na těle myši, kde ji indikují LED diody.
Nasazení v rozmanitých podmínkách mají zpříjemnit především uživatelské profily s nastavením. To není závislé na konkrétním počítači, protože OCZ přidává do Eclipse interní paměť. Paměť není sice možné standardně využít k ukládání souborů, poskytuje však přístup k ovladačům a uchovává nastavení profilů, kdekoliv se rozhodnete myš používat. Ovládací prvky se ustálily na dnes běžných 5ti tlačítcích a kolečku s možností odklonu do stran.
Myš OCZ Behemoth bude oproti Eclipse poněkud dražší a nabídne především kvalitnější laserovou optiku. Ta si poradí s rozlišením až do 3200DPI, což není rozhodně pro běžnou práci ve Windows pohodlné. Jednoduchým nastavením profilu lze tak snížit snímací schopnosti myši na 800dpi. Narozdíl od Eclipse bude vyžadovat připojení přes USB 2.0 a díky tomu umožňuje rychlejší předávání sejmutých vzorků počítači.
Z ergonomického hlediska jsou si obě myši velmi podobné. Robustnější a poměrně lehká konstrukce má zajistit snadný pohyb po pevné podložce. Přesnou ovladatelnost si lze slibovat především od rozměrů, kde délka myši mírně přesahuje 12cm. Hmotnost je v tomto oboru průměrná a představuje přibližně 150 gramů. Zásadní je především skutečnost, že u OCZ zatím nezvítězil vzhled nad komfortním ovládáním a tak ačkoliv myši na první pohled neoslní úplně novými prvky, padnou skvěle do ruky. Konstrukce přitom využívá tvary, které shledali za vhodné i konkurenční výrobci.
Zatím bohužel není úplně jasné, za kolik se budou nové myši prodávat. OCZ jejich přesnou cenu tají. Těžké je udělat si o cenách alespoň přibližný odhad, protože za kvalitu zpracování a značku se obvykle připlácí. Pokud ale vybíráte z více myší, brzy přijdete na to, že se novinka v podobě Behemoth a Eclipse liší od dřívějších konkurenčních modelů jen málo. Z toho lze alespoň usuzovat, že cena bude nízká. Myši by totiž byly jinak neprodejné.
Čip pracující na 1THz je na dosah
Na samém konci minulého týdne zveřejnila světoznámá technická univerzita MIT novou studii, která se týká vývoje počítačových čipů. Z této studie jasně vyplývá, že lidstvo je jen krůček od výroby prvních čipů, které budou pracovat s frekvencemi okolo 1THz (tedy 1000GHz). Projekt je zatím ve stádiu výroby jednotlivých tranzistorů. To ale dokazuje, že obdobná výroba je skutečně možná.
Hned na úvod je třeba podotknout, že k výrobě rychlých čipů rozhodně nestačí dnes téměř bezvýhradně používaný křemík. Vědci se proto museli pustit do hledání nového materiálu, který by umožňoval vysokou rychlost práce, stabilitu a poměrně levnou výrobu ve velkém množství. Pátrání po zázračném materiálu nebylo snadné. Nakonec se však ukázalo, že vědcům leží nějaký čas přímo před očima.
Zní to možná zvláštně, ale tento materiál byl objeven již v roce 2004 a nese zatím pouze anglické označení graphen. Nejedná se zde sice přímo o grafit ani diamant, ale materiál je skutečně založen na uhlíkové bázi se specifickou krystalickou mřížkou. Podle zástupců z MIT se má dokonce jednat o doposud nejtvrdší nalezený materiál. Přirozený výskyt této formy uhlíku v přírodě je exotický a tak je ho potřeba vyrábět uměle.
Podle MIT je nyní možné vytvářet tranzistory v čipech obsažené v jednoatomových vrstvách. Samotná velikost každého tranzistoru je ale zatím záhadou a tak nelze odhadnout, na jaké nanometrové úrovni by výsledná výroba byla prováděna. MIT pouze uvádí, že nové tranzistory jsou schopny překročit hranici 1THz, přičemž budou velmi úsporné na napájení a se změnou materiálu se odstraní jejich šum.
Tranzistory založené na uhlíkovém základu však nejsou bezchybné. Spolehlivě mají totiž fungovat pouze na frekvencích od 500GHz. Počátek jejich užitečného uplatnění tak rozhodně nebude patřit procesorům určeným do osobních počítačů. Vývoj dojde ke zpracování do jednotlivých čipů prý během jednoho nebo dvou let. Výsledkem mají být ale zpočátku jednoduchá a vysoce rychlá komunikační zařízení využívající mikrovlnné spoje. Hovořit se začíná také o nasazení v mobilních telefonech nebo noteboocích.
Zdroje: AMD, CDR-info, Dailytech, Digit-life, HardwareGuru, HardSpell, HKEPC, OCZ, TG Daily, The Inquirer, Xbitlabs, ZD Net
