perex Sempron 2 core

perex Sempron 2 core - Perex součást HW News

HW News: Sempron jako dvoujádro

  • 372
Levné neznamená vždy špatné >> GeForce 9800GTX potvrzena, ale odložena >> IBM používá 20 jader na jednom čipu.

Sempron jako dvoujádro
Je zajímavé pozorovat, že čím větší novinku společnost AMD připravuje, tím více informací pronikne přes její informační embargo. V případě vývoje lowendových Sempronů je tomu ale jinak. Pokud se AMD rozhodne utajit vypuštění nového procesoru, nikoho ani nenapadne, že by se mohlo jednat o přelomový výrobek. Přesto se však stalo něco nečekaného a AMD uvolnila do prodeje první dvoujádrový procesor řady Sempron.

Novinka zatím nenese označení X2 a pravděpodobně na rozdíl od všech ostatních procesorů určených pro běžné uživatele, tímto přídomkem označena nikdy nebude. Na první pohled je od klasického jednojádra k nerozeznání a jediné co naznačuje, že se nejedná o klasický procesor je dělená vyrovnávací paměť. AMD si dala s utajením skutečně záležet a tak se první informace objevily v internetu až den po skutečném zahájení prodeje.

I na druhý pohled bude jeho identifikace obtížná. Jedná se totiž o nativní dvoujádro, které je založeno na 65nm technologii. Procesor je prodáván jako Sempron 2100+ a reálná frekvence jeho jader je nastavena na 1,8GHz. To je vcelku nízko a AMD toho dosáhla uzavřením násobiče 9x při 200MHz komunikaci. Hyper Transport, který je typický právě pro všechny moderní procesory AMD, nebude u Sempronu ani nadále nikterak slavný. Poběží na 800MHz. Například i zastarávající Athlony 64 X2, které se svou cenou dostaly pod hranici 2000Kč, mají HT na 1GHz. Nejslabším článkem Sempronu však bývá již tradičně vyrovnávací paměť. Zde připadá na každé jádro 256kB vyrovnávací paměti L2. L3 bychom hledali marně. Zachována je podpora 64bitových instrukcí, jejichž provádění by měla zrychlit nová technologie řetězení.

Sempron 2 core

Pokud bychom chtěli alespoň s trochou nadsázky porovnat výkon Sempronu s některým z konkurenčních procesorů, připadá v úvahu jeden z posledních výdobytků Intelu – Celeron Dual Core. Dvoujádrová verze Celeronu je na trhu teprve od začátku letošního roku a díky nízké ceně se rychle rozšiřuje do levných počítačových sestav. Nový Sempron 2100+ se zatím bude prodávat pouze v Číně a k dispozici je jen jediný nezávislý test. Ten provedl čínský server PCOnline a tak nic nebrání tomu, abychom si mohli o novém procesoru udělat obrázek.


Sempron 2 core 

Sempron 2 core


Z výsledků je jasně patrné, že ačkoliv budou dvoujádrové Semprony a Celerony brzy nejslabšími procesory na trhu, již dokáží směle konkurovat kdysi highendovým kolegům. Nemusí tedy platit, že levný procesor zcela zkazí výkon jinak dobrého počítače. Bohužel se Sempronem 2100+  je spjat i jeden zásadní problém. Je sice určen pro desky s AM2, ale e všechny jej budou podporovat. Podle prvních informací je podpora bezpečně zaručena jen na deskách s čipsety AMD 690G a novějšími. Jelikož AMD neinformovala o nástupu dvoujádra desek ani některé výrobce, potýká se podpora procesoru s výraznými nedostatky. Některé desky jej zatím správně neidentifikují, jiné se mu snaží přiřadit odlišné pracovní frekvence, než pro které je určen. Situace by se měla brzy zlepšit, protože na updatech BIOS se prý již pracuje. I tak si ale na první dvoujádrové Semprony v ČR ještě počkáme a momentálně nemáme ani náznaky o tom, kdy by mohl prodej začít.


Čekání na GeForce 9800GTX
O nové highendové kartě nVidie, která by měla snad nahradit v současnosti nejvýkonnější GeForce 8800GTX, se mluví již opravdu dlouho. První specifikace se na internetu začaly objevovat téměř před půl rokem a tak ani HW News nestojí stranou. Bohužel nVidia oznámila, že uvedení GeForce 9800GTX nás v nejbližší době opravdu nečeká.

Doposud byla většina informací o GeForce 9800GTX posbírána spíše z různých diskuzí, než z důvěryhodných zdrojů. Nyní konečně přišel čas na malý příděl oficiálních informací, které snad můžeme považovat za definitivní. nVidia totiž současně s oddálením začátku prodeje zapůjčila kartu redakci serveru Expreview. Účelem samozřejmě nebylo důvěryhodně otestovat možnosti, které GeForce 9800GTX přinese, ale dokázat, že karta již skutečně existuje.

9800GTX

Díky výsledkům, které se s posvěcením nVidie objevily na internetu, nyní můžeme konstatovat, že GeForce 9800GTX bude skutečně výkonnější než 8800GTX. Rozdíl ale nebude nikterak dramatický. Zatímco GeForce 8800GTX běžně dostává v 3D Marku 2006 kolem 12tisíc bodů (nejlepší modely dokonce 13500), předváděcí verze GeForce 9800GTX dostala přesně 14014 bodů.

9800GTX

Konečně je také bez jakýchkoliv dohadů uzavřena kapitola HW vybavení karty. Jádro poběží na 675MHz, paměti na 1100MHz. nVidia nakonec použije pouze čipy GDDR3 s celkovou velikostí 512MB. Očekávaná slabina v podobě počtu shader jednotek se potvrdila – bude jich jen 128. Takt shaderů bude nastaven na 1688MHz. Drobným kazem je výpadek podpory DirectX 10.1. nVidia úpravu se kterou přišla poprvé AMD slíbila již dávno, GeForce 9800GTX však zůstane pravděpodobně na verzi DX10.

9800GTX

Poslední otazníky se tedy vznášejí nad cenou a datem vypuštění. V obou případech se můžeme spolehnout pouze na kvalifikovaný odhad, kde se nejpravděpodobněji jeví uvedení v druhé polovině března a to s cenou pod 7000Kč (pro koncového zákazníka bohužel něco kolem 9000Kč). Koupě GeForce 9800GTX by se tedy při současných cenách GeForce 8800GTX vyplatila. Můžeme samozřejmě očekávat, že po příchodu výkonnější karty spadnou ceny 8800GTX na přijatelnější úroveň.


Maximální výkon v podání IBM
A na závěr se ještě jednou vrátíme k vícejádrovým procesorům. Tentokrát ovšem zavítáme ke společnosti IBM, která spíše než na nízkou cenu hledí na maximální výpočetní výkon. Poté co minulý týden zveřejnil Intel plány na šestijádrové Xeony, přichází IBM s odpovědí. Tou má být 20ti jádrový procesor.

Procesor ponese název Z10, který je odvozen od stejnojmenného serveru, ve kterém bude používán. Jeho výpočetní výkon se rovná výkonu 1500 procesorů architektury X86, které jsou určeny do běžných počítačů. O nativní 20tijádro se zatím nejedná a tak IBM kombinuje na jediném čipu pět čtyřjader. Způsob práce je odlišný od klasických procesorů, protože jádra nekomunikují kooperativně. Na procesoru jsou dvě hlavní (tzv. master) a ostatní vedlejší (slave) jádra. Všechna pak běží shodně na vysokém kmitočtu 4,4GHz. Architektura jednotlivých jader nebude právě nejbohatší, jelikož celý procesor je složen  „jen“ z 991 milionů tranzistorů.

Z10

Ohromující multijádrové řešení je doprovázeno i majestátní vyrovnávací pamětí. Ta je rozvrstvena do třech úrovní. Zajímavá je situace především u paměti L2, kde má každé jádro vlastní 3MB cache. Celkem tedy 60MB. Moderní sdílená L3 má pak 48MB. To vše má mít při plném zatížení spotřebu okolo 18kW.

Procesor takovýchto vlastností má sice výkon, který by pokořil jakoukoliv hru na nejvyšší detaily, se svou spotřebou a především cenou (prozatím raději nevyčíslena) by mnoho úspěchu v domácnostech určitě nenadělal. Určení je totiž jasně omezeno na nejdražší a nejvýkonnější servery. Mezi možnými zákazníky se v současnosti nacházejí jen velké společnosti, které se zabývají internetovými službami.

Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-life, Expreview, Fudzilla, HARDSPELL, HKEPC, The Inquirer & Xbitlabs


Témata: BIOS, Intel