Účinné vodní chlazení pro paměťové moduly
Počítačový svět obletěly první fotografie unikátního vodního chlazení, které vyvíjí společnost Kingston. Ta se řadí mezi největší výrobce pamětí a tak hodlá toto chlazení použít právě na ně. Neobjeví se jen tak na nějakých paměťových modulech, ale poprvé by mělo být k dostání pro paměti HyperX.
Pokud chceme zvýšit výkon počítače jinak než nakupováním nového hardwaru, obvykle připadá v úvahu možnost nataktovat procesor nebo zvýšit některou z pracovních frekvencí grafické karty. Kingston se nám snaží ukázat, že je i jiná cesta. Z paměťových modulů lze doslova vyždímat extrémní frekvence, které u běžné RAM dosáhl jen málokdo. Skutečný dopad na výkon však nemusí být veliký.
Kingston nabízí paměti HyperX prakticky již od doby standardu DDR. Současná série HyperX DDR3 čítá přes padesátku různých paměťových kitů, které jsou k dostání buďto v jedno nebo dvoukanálovém provedení. V sortimentu Kingston nalezneme obvyklé kapacity od 1GB až po 8GB. V rámci speciální edice je nabízen taktéž i tříkanálový kit s celkem 12GB DDR3.
Hned na první pohled je ale zřejmé, že cena těchto paměťových kitů je vysoká. Vždyť za 1GB DDR3 na 1333MHz zaplatíme bezmála 1000Kč. Časování paměti přitom není nijak rychlé a obdoba zakoupená od nepříliš známého výrobce nebo ze série zaměřené na cenu může přijít výrazně méně než na polovinu.
Odměnou za vyšší investici je řádná podpora od výrobce, u kterého si můžete stáhnou datasheet (přesné specifikace paměti). U lepších modulů se z něj dozvíte, jaké rezervy u konkrétního modulu v Kingston ponechali.
V případě, že se k pamětem přidá ještě vhodné chlazení, můžete dojít s taktováním opravdu daleko. Nejlepší paměťové moduly HyperX pak běžně pracují na frekvenci 2300MHz a to bez jakéhokoliv zvýšení napájení. Díky slušnému chlazení paměť neztrácí výrazně na životnosti a riziko spálení modulů se dostává na minimum. Investice do takto rychlé 4GB RAM však dosahuje k 7000Kč a vyplatí se málokomu. Rychlé paměti nabízí i konkurence, výrazně nižší cenu nečekejte.
Kingston se snažil zapracovat na podpoře rychlých pamětí v kombinaci s procesory Core i7. Poté, co se definitivně usídlil paměťový řadič na procesoru, zavládl naprostý zmatek. Standardní moduly DDR3 jsou většinou podporovány bez problémů, nicméně s rychlejšími pamětmi než 1066MHz již mohou nastat komplikace.
Intel tak začal pro paměti kompatibilní s Core i7 vydávat certifikaci XMP, která ale nedokáže zaručit podporu na všech modelech Core i7. Před nákupem se rozhodně vyplatí prozkoumat již vyzkoušené kombinace ke konkrétnímu procesoru. Toto není ale jediná negativní zkušenost, kterou můžete taktováním pamětí získat.
Ať se budete snažit sebevíce, tímto způsobem nelze zvýšit výkon počítače v řádech desítek procent. Výsledek je obvykle mezi nulou a pěti procenty. V extrémních případech pak sice můžete zvýšit pracovní frekvenci, ale za cenu výrazného zhoršení časování. Výkon pak paradoxně klesne.
GeForce GT 240 a GT 220 v minimalistickém provedení
Spíše s úsměvem lze vnímat vypuštění dvou nových grafických karet společnosti Sparkle. Jedná se o dvojici GeForce GT 240 a GT 220. Tyto karty přitom nejsou proslaveny svým výkonem a řadíme je k velmi levným sériím. Na rozdíl od ještě levnějších GeForce GT 205 a GT 310 je na nich ale stále něco zajímavého. Skvěle se totiž hodí do HTPC.
Obě karty od Sparkle se mohou pochlubit naprosto minimalistickým zpracováním. Klasické zpracování PCB vzalo za své a nahradila jej méně robustní varianta. Pokud pomineme přední standardizovaný kovový header, je šířka karty jen 6cm. Karta je navíc jednoslotová a tak by se měla vtěsnat do jakéhokoliv počítače.
GeForce GT 240 a GT 220 jsou po stránce specifikací dobře známé karty a není žádným tajemstvím, že v nových enginech nepodávají právě nejlepší výkon. Slušně běží některé hry především na GT 240 a u obou karet máte naprostou jistotu plynulého přehrávání videa v plném HD rozlišení.
Obě karty od Sparkle se představí v 1GB verzi osázené pamětmi GDDR3 na 1580MHz. Jak GT 240 tak i GT 220 používají vcelku rozumou šířku sběrnice – 128bitů. Rychlejší GT 240 nabízí 96 shader procesorů, které pracují na 1340MHz. Interní frekvence jádra je pak nastavena na 550MHz.
O něco levnější Sparkle GT 220 nabídne jádro taktované na 625MHz. Rychlejší je také frekvence shaderů, nastavená na 1360MHz. Karta jich má ale pouze 48, což se silně podepíše na výkonu ve hrách. Běžně je GeForce GT 220 o polovinu pomalejší než GT 240.
Specialitou nových Geforce je modifikované chlazení. To sice nepůsobí na první pohled nijak oslnivě, ve skutečnosti má však vyšší účinnost, než referenční chladič. Kvůli značnému zaměření na cenu nemá ale měděné jádro a jedná se výhradně o hliníkovou konstrukci. Uváděná hlučnost na ve volném prostoru je 27,3dBA, což je poměrně hodně (hlučnost pevného disku).
Prozatím nemáme přesné informace o ceně, ale s ohledem na zpracování lze konstatovat, že karty nebudou drahé. Díky minimu použitých součástek a předimenzovanému chlazení 40nm jádra by mohly mít tyto karty i vysokou životnost. V obchodech je můžeme očekávat od poloviny ledna.
Čekání na DirectX 11 grafiku od nVidie
Závěr minulého týdne přinesl několik informací o dlouho očekávané grafice od nVidie s podporou DirectX 11. nVidia připravuje několik karet založených na jádru Fermi (GF100), ovšem o specifikacích oficiálně nehovoří. O tom, co nás čeká, si ale můžeme snadno udělat obrázek.
Podle informací serveru Xbitlabs, které pochází od zdroje v továrně, kde si nechává nVidia vyrábět 40nm jádra, se můžeme těšit na robustní architekturu. U nejsilnějších karet bude základem pro rychlé výpočty přeorganizovaná struktura 512 shader procesorů s rozšířenou podporou multivláknové spolupráce.
Prostředky jednotlivých shader procesorů se budou blížit běžnému CPU, což by mělo přilákat programátory. Především v profesionálních aplikacích by se pak mohly objevit další velmi výkonné aplikace, které by na shaderech počítaly náročné výpočty. Není ale příliš pravděpodobné, že by se touto cestou dali vbrzku herní vývojáři.
nVidia si dala záležet také na přístupu k pamětem. Z rozměrů 40nm jádra se snaží dostat maximum a hodlá vyrábět čipy s 384bitovou sběrnicí. Samozřejmostí je podpora pamětí GDDR5. Paměť by měla být dělena do více úrovní a bude podporovat jištění pomocí ECC (samoopravného kódu).
Nejvíce se ale čeká na podporu DirectX 11, která nVidii v současnosti opravdu chybí. Každý, kdo si chtěl závěrem letošního roku koupit dražší herní grafiku, tak vlastně řešil volbu mezi nVidií a DirectX 11. Vzhledem k tomu, že se očekává mnohem rychlejší rozšíření ve hrách než v případě poněkud méně úspěšného DirectX 10, jsou současné karty nVidie pro hráče neperspektivní.
Poslední plány nVidie hovoří o tom, že bude vydána jediná highend karta optimalizovaná pro všechny. Na první pohled skvělý nápad skýtá ale také určitá rizika. Výsledná karta tak bude slučovat profesionální řešení a herní grafiku. Zdlouhavý vývoj se však bude někde muset zaplatit.
Je možné, že opravdu dobrá herní grafika pod logem nVidie bude stát stejně jako dnes série Quadro. Pořizovací náklady se přitom mohou pohybovat v částkách, které jsou pro mnohé hráče nedosažitelné. Jedinou šancí je vzkříšení konkurenčního boje mezi nVidií a AMD, které by také zlevnilo v současnosti nadsazené Radeony HD 5xxx.
Zdroje: AMD, Dailytech, Fudzilla, HardSpell, HKEPC, Kingston, nVidia, Sparkle, The Inquirer & Xbitlabs
