Válka o serverové procesory
O procesorech s vysokým počtem jader slýcháme dnes a denně. Přestože Intel začal slibovat příchod osmijádrových procesorů již někdy na začátku roku 2007, koupit lze dnes maximálně šestijádro. Zástupci AMD zůstávali dlouho ke zvyšování počtu jader na svých procesorech zdrženliví, ale i zde se chýlí vývoj ke zdárnému konci. Ještě letos bychom se z řad procesorů Intelu měli dočkat osmijádra, v případě AMD nás pak čekají šestijádrové procesory. Kdo by čekal horlivé nasazení v herních počítačích, je však na omylu. Všechna multijádra poputují do serverů a bude se jednat o opravdu drahé a výkonné procesory.
Blížící se scénář počítá s vypuštěním nových Opteronů, které nabídnou velmi slušný výpočetní výkon, přitom minimální nároky na spotřebu a s tím související odvod tepla. Intel naproti tomu nabídne bezvýhrady brutální výkon. Spotřeba se bude držet také v rozumných mezích a narozdíl od AMD Intel slibuje i vysoké taktovací frekvence.
Nová řada Xeonů, kterou můžeme znát pod kódovým označením Beckton, je vlastně přenesením vlastností herních procesorů Core i7 mezi servery. I zde totiž došlo k nasazení procesorových jader Nehalem v kombinaci s technologií HyperThreading. Výsledný procesor se tak bude tvářit, jako by měl šestnáct jader. Jádra navíc poběží na frekvenci okolo 3GHz.
Na poměry stolních počítačů takřka nedosažitelný výkon pak bude podtrhovat vyrovnávací paměť. Ta je rozložena opravdu zajímavě, jelikož klasická druhá úroveň bude mít pouhé 2MB. Na každé jádro přitom připadne pouhých 256kB rychlé paměti. Intel vše vsází na společnou paměť v třetí úrovni, jejíž velikost se vyšplhala na 24MB. Procesor je díky rychlé vyrovnávací paměti složen z 2,3 miliardy tranzistorů a citelně se prodraží. Přesné parametry velké vyrovnávací paměti se bohužel zatím nedovíme.
Osmijádrové procesory Intelu jsou vyráběny tak, aby je bylo možné zapojit do clusterů. Na jediné základní desce budou moci být umístěny maximálně čtyři takovéto procesory. Aby to bylo možné, bude mít každý procesor integrovány čtyři rychlé komunikační rozhraní QPI. Poslední záhadou zůstává použitý řadič pamětí, protože už z předběžných snímků architektury procesoru je patrné, že se nejedná o klasickou konstrukci Core i7. Podporu pamětí DDR3 lze považovat za jistotu, ale není jasné, kolik kanálů bude řadič používat.
Nevýhodou Xeonu bude jen těžko přehlédnutelná změna platformy. Ta nedovolí snadno používat nové procesory v současných deskách. Intel totiž změnil pouzdro procesoru, které se nyní osazuje do socketu LGA 1567. Do nového socketu nebudou určeny pouze osmijádrové Xeony. Ač se to může zdát zvláštní, podle serveru Xbitlabs jsou v plánu také procesory s pěti až sedmi jádry. Pokud vezmeme v potaz, že tříjádra vyrábí konkurenční AMD, tak si možná budeme brzy moci vybrat přesný počet jader.
Od AMD můžeme očekávat šestijádrové procesory využívající jádra s kódovým značením Istanbul. Tyto procesory budou zpětně kompatibilní k dnešní serverovým základním deskám a narozdíl od připravovaných Xeonů nepoužívají robustní vyrovnávací paměť (3+6MB). Scházet bude i dokonce paměťový řadič pro moduly DDR3. Z části se na tom podílí i požadavky na zpětnou kompatibilitu, jelikož současné desky se socketem F mají pouze patice pro moduly DDR2. AMD tak vsází na dvoukanálový integrovaný řadič pamětí.
Velkou neznámou zůstávají pracovní frekvence. Pro oslnivé kmitočty hovoří především fakt, že i tyto procesory budou vyráběny na 45nm architektuře. AMD má ale poslední dobou problémy s vývojem stabilních vysoko taktovaných procesorů s větším počtem jader. Z tohoto důvodu lze očekávat, že se jí hned nepodaří sladit všechna jádra a podstatnou měrou zde zasáhne také marketing. I v oblasti serverů totiž platí, že zpočátku nejsou k dispozici vysoko taktované procesory, ačkoliv to technologie již umožňuje. AMD současně ukázala, že šestijádro zefektivní práci velkých serverů přibližně o třetinu.
Přísloví, že méně je někdy více, může platit i mezi serverovými procesory. Úspěch osmijádrových procesorů bude značně ovlivněn dalším vývojem ekonomické krize. Společnosti totiž většinou nehodlají utrácet za hardware, který nejsou schopny plně využít. Osm jader je pro většinu menších firem příliš mnoho a prodej šestijádrových procesorů tak bude zpočátku nepoměrně vyšší.
Rozhodování, zda se vyplatí více Xeon nebo Opteron přitom nebude vůbec jednoduché. Intel má velmi dobře zvládnutou podporu firemního sektoru, AMD chce naproti tomu nabízet různé výhody firmám, které budou modernizovat již provozované servery. Na první pohled stejně vybavený Opteron bude přitom levnější než Xeon. Při porovnání výkonnosti pak hodně záleží na způsobu využití v konkrétní společnosti, protože nelze obecně konstatovat, která technologie je výkonnějších.
Důležité je, že celý boj o úspěch mezi serverovými procesory bude mít i pozitivní zpětný dopad na domácí počítače. Konkurenční boj nutí vymýšlet vývojáře obou společností stále nové technologie a průběžně je zdokonalovat. Mnoho zkušeností získaných při vývoji serverových procesorů je pak s odstupem několika málo let použito při výrobě klasických procesorů, které jsou mnohdy tak levné, že by se investice do vývoje v tomto ohledu AMD ani Intelu nevyplatila.
Asus nabídne kvalitní zvuk za rozumnou cenu
Je to jen málo přes týden, co zástupci MSI ohlásili prodej vlastní herní zvukové karty postavené na čipech od Creative Labs. S kvalitní zvukovou kartou, která se ale se svou cenou bude držet poněkud níže, přichází nyní i Asus. Ten totiž uvádí na trh kartu z již proslavené série Xonar, která se má pochlubit především čistotou výsledného zvuku.
Novou zvukovou kartu nalezneme brzy v obchodech pod názvem Asus Xonar DS a co se týká kvality zvuku, její vlastnosti se již začínají velmi přibližovat kartám, které prodává konkurence až za torjnásobek. Každému však musí být jasné, že Xonar DS nemůže nabídnout hardwarové urychlování zvuku na stejné úrovni, jako poslední série zvukových karet X-Fi od Creative Labs. Vývojáři z Asus přesto propůjčili kartě několik moderních prvků a tak rozhodně nechybí podpora EAX. Žádné dramatické problémy bychom neměli očekávat ani při hraní ve Windows Vista.
Samotný hardwarový základ karty tvoří rychlý převodník s klasickou datovou šířkou 24bitů. Tento převodník se stará o změnu signálů počítače na výsledný produkovaný zvuk. Jeho silnou stránkou je především schopnost generovat zvuky složené z 192000 vzorků za vteřinu. V porovnání s běžnými integrovanými kodeky, které nalezneme přímo na základních deskách, tak můžeme očekávat věrohodnější podání zvuku (nejlevnější zvukové převodníky generují maximálně 96000 vz/s).
Výstup z karty je řešen v systému zvuku podle standardu 7.1 a výhradně přes analogové konektory. Součástí karty je integrovaný zesilovač, jehož přenosové charakteristiky jsou sice velmi slušné, skutečný výkon se bohužel nedozvíme. Asus však nechal otevřenou cestu pro všechny hudební nadšence a zesilovač je volně přístupný k výměně.
V tiskové zprávě k uváděné kartě stojí, že se podařilo zvuk perfektně vyčistit a odstup skutečného zvuku od šumu je slušných 107dB. Konstrukce karty tak musí být velmi propracovaná a díky správnému stínění by si mohla poradit i se zarušením uvnitř počítače. Asus však dodává, že šum je filtrován, což může znamenat buďto filtraci přímo na použitém čipu, úpravu zvuku pomocí software nebo nasazení filtru přímo na kartu. V případě poslední možnosti by však docházelo k potlačení i části zvuku, který je žádoucí. Asus způsob filtrace však neupřesnil.
Dnes již prakticky platí, že žádná kvalitnější zvuková karta, se neobejde bez dobré softwarové podpory. Dostupné jsou ovladače pro Windows XP a Vista. V obou operačních systémech bude s kartou fungovat engine Asusu označovaný jako GX 2.5. Právě přes něj je pak zajišťována podpora EAX ve hrách, DTS a lepší podpora DirectSound. Přiloženy budou taktéž nástroje VoiceEx, ChatEX a Magic Voice, které pracují s hlasem. Očekávaná cena, za kterou se bude karta prodávat, je na hranici 1300 Kč.
Síla 1500Wattového zdroje
Pro opravdu náročné hráče, kteří chtějí taktovat svůj počítač až na hranici jeho možností, připravuje nyní zajímavou nabídku SilverStone. Mezi jeho čerstvými novinkami se má totiž objevit počítačový zdroj s výkonem daleko přes 1000Wattů. Vše je totiž na nejlepší cestě k vypuštění 1,5kW modelu. V kterém počítači ale nalezne své uplatnění je záhadou.
Zdroj nese obchodní značení SST-ST1500 a je navržen tak, aby si jej majitelé mohli velmi snadno upravit podle vlastních představ. Celá koncepce totiž spočívá ve vyvedení konektorů přímo na těle zdroje, přičemž přibalena je spousta redukcí a prodlužovacích kabelů. Vývojářům se nepodařilo zachovat standardní rozměry a tak se mohou vyskytnout při montáži do některých skříní nemalé problémy. Nic se také neví o účinnosti zdroje, s jeho výkonem je to však na vážkách.
Oficiálně je toto monstrum označováno hodnotou výkonu 1500Wattů, ale plné vytíženosti se zdrojem dosáhnout nelze. Ve standardním režimu je z něj totiž možné čerpat "jen" 1350Wattů a krátkodobě snese zátěž kolem 1440Wattů.
Zátěž je tak ohromná, že zařízení počítače musí být pečlivě rozdělena do několika větví. Procházející elektrický proud by jinak značně zahříval rozvodové vodiče a v krajní situaci by mohl začít počítač hořet. Těmto pracovním podmínkám odpovídá i nasazení rychlého 13,5cm ventilátoru. Díky němu bude zdroj ale hlučnější a ve špičkách se vyrovná vyprodukovanou hladinou hluku dvěma pevným diskům (34dB).
Na zdroji nalezneme obvyklý sortiment konektorů této kategorie. Základem je 24pinový konektor pro napájení základní desky, výčet pak pokračuje přes šest 8pinových konektorů a čtyři klasické 6pinové konektory určené pro napájení PCI Express. Konektorů pro napájení SATA disků je možné vyvést až dvanáct a menší konektory pro disketovou mechaniku jsou celkem čtyři. Poslední nezodpovězenou otázkou tak zůstává cena, která nebude rozhodně nízká.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digitimes, Fudzilla, Guru3D, HardSpell, HKEPC, Intel, The Inquirer, Xbitlabs, & ZD Net
