Výkonnější GeForce GTX 260
nVidia minulý týden oznámila rozhodnutí pozměnit specifikace své herní grafické karty GeForce GTX 260. Zástupci společnosti sice slibují vyšší výkon, pro mnohé bude ale vypuštění pozměněné verze GTX 260 zklamáním. Karta bude hodně podobná původnímu modelu a otázkou také zůstává, kde je konec slibům nVidie o 55nm verzi.
Novostará karta přijde s pozměněným jádrem GT200. To je i nadále vyráběno 65nm výrobním procesorem a nedají se od něj čekat žádné zázraky. Pracovní frekvence jádra je původních 576MHz. Jedinou podstatnou změnu provedla nVidia v přístupu ke stream procesorům. Došlo totiž k přeorganizování TPC (texture processing Cluster – pole jednotek pro práci s texturami) a zvýšil se počet stream procesorů, které jádro využívá. Současná verze GeForce GTX 260 pracuje se 192 stream procesory. Nový model jich bude mít o 24 více, tedy celkem 216. Stream procesory budou pracovat taktéž s frekvencí původní karty a to 1242MHz.
Drobné změny chystá nVidia prosadit ještě v oblasti pamětí. Ačkoliv ty jsou spíše v kompetenci výrobců karet, má se nepatrně snížit doba jejich odezvy. Informace o možném nástupu 1GB verze se zatím bohužel nepodařilo potvrdit. Stále se ale bude jednat o paměti GDDR3 a nic nenasvědčuje tomu, že by nVidia chtěla přejít na jinou generaci. Paměti poběží na efektivní frekvenci kolem 2GHz a připojeny budou prostřednictvím 448bitové sběrnice.
Výkonově na tom není GTX 260 rozhodně špatně. Původní karta dosáhla v 3DMark06 těsně pod 11000 bodů a lze ji navíc dobře taktovat. Při dobrém chlazení není problém z GTX 260 doslova vyždímat 17000 bodů. Dýchá tedy na záda silnější GeForce GTX 280. Na původních frekvencích je ale mezi GTX 260 a GTX 280 téměř poloviční rozdíl výkonu. Dodatečným přidáním stream procesorů se tak výkon GeForce GTX 260 zase o kousek přiblíží k modelu GTX 280. Jednoznačně zde ale panuje snaha utéci výkonem GTX 260 všem levnějším kartám.
Oblíbenost GeForce GTX 260 je totiž stále velmi sporadická. Hlavním problémem je její cena, která i několik měsíců po uvedení začíná nad pěti tisíci korunami. Hráči tak dávají přednost levnějším kartám, mnohdy sérii 9800GT(X). Má to svůj dobrý důvod. Grafiky GeForce 9800 neztrácejí ve výkonu mnoho za řadou postavenou na jádru GT200. Jsou přitom mnohdy až o polovinu levnější. Tuto situaci by mohl změnit právě příchod mírně upravené GeForce GTX 260. Někteří výrobci totiž uvažují o tom, že novou GeForce GTX 260 budou prodávat za cenu současné karty, která je na trhu. Starší GeForce GTX 260, ve které bude vlastně jen minimální rozdíl, pak logicky zlevní. Podle prvních informací by to mohlo být o necelou tisícikorunu.
Tichý Radeon HD4850
V současnosti se řadí Radeon HD4850 mezi nejoblíbenější herní grafiky. Svým výkonem a přijatelnou cenou si tato karta získala místo v nejednom počítači. Mezi úspěšnější výrobce v tomto oboru patří Gigabyte a právě ten nyní uvažuje nad uvedením tiché, pasivně chlazené, verze. Na trhu už jeden Radeon HD 4850 pod značkou Gigabyte máme. Co se ale stane, pokud se ventilátor na takto výkonné kartě zastaví?
Při pohledu do specifikací nepoznáme žádný rozdíl. Stejně jako u původní aktivně chlazené verze taktuje Gigabyte jádro grafiky (RV770) na 625MHz. Za dobrým výkonem karty pak stojí 800 stream procesorů, které mají odvozenu pracovní frekvenci od frekvence jádra karty. Vzhledem k pokročilé miniaturizaci mají tyto karty 256bitovou paměťovou sběrnici, kde bude nyní připojen 1GB paměti.
Právě paměti tvoří jeden z nejzásadnějších rozdílů mezi relativně levným Radeonem HD 4850 a dražším HD 4870. Tento herní Radeon je totiž ve své kategorii s největší pravděpodobností poslední kartou, u které AMD použila čipy GDDR3. Taktuje je na 1880MHz a s příslušnou šířkou paměťové sběrnice mají propustnost okolo 64GB/s. U Radeonu HD4870 jsou použity čipy GDDR5 a jejich propustnost je téměř dvojnásobná.
Pasivně chlazený Radeon HD4850 zabere v počítači samozřejmě dvě pozice pro rozšiřující karty. Chladič musí být rozměrný, jelikož karta zažívá teplotní šoky i se standardním aktivním chlazením. Původní verze HD4850 od Gigabytu opatřená ventilátorem se při hraní dostává s teplotou k 95°C a v letním počasí dokonce i přes 100°C. To již jsou teploty bezesporu nebezpečné a tak to nevypadá, že bude životnost pasivně chlazené karty velká. Při vysokých teplotách začne karta náhle razantně ztrácet na výkonu, což při hraní zrovna nepotěší.
Vývoj grafických karet s pasivním chlazením má u Gigabytu dlouhou tradici. Tato tradice je ale spjata s celou řadou skandálů, kdy si zákazníci nosili domů grafické karty, které nešlo pasivním způsobem vůbec uchladit. Problémy mají především výkonnější modely. Obvykle stačí ponechat v počítačové skříni v okolí grafické karty více volného prostoru nebo přidat pomalý ventilátor pro zlepšení cirkulace vzduchu. Jak ale naznačuje diskuze pod články HW News, občas se objeví grafická karta, která se přehřívá i po zavedení těchto opatření. Radeon HD 4850 v pasivní verzi tak může být silně rizikovou kartou.
Zatím tak existuje zřejmě jediný logický důvod, proč si pasivně chlazený Radeon HD4850 koupit. Chladič běžně dodávaný s aktivně chlazenou kartou je totiž na samé hranici dostatečnosti. Nákupem grafické karty bez aktivního chlazení tak ušetříme a za zbylé peníze si můžeme pořídit chlazení dle vlastní libosti. Oblíbená je například kombinace HD4850 a chlazení Accelero. Cenový rozdíl mezi kartami bude ale velmi malý, přičemž pasivně chlazený model bude levnější.
Nový prohlížeč Google - Chrome
Neutekl ani týden od uvedení betaverze nového prohlížeče Google Chrome a už si jej stáhl téměř každý zvídavý uživatel. Nový prohlížeč je výsledkem několika inspirací. Chrome totiž používá nejoblíbenější prvky z platforem Mac a Linux. Se svou rychlostí práce se může brzy zařadit mezi nejoblíbenější webové prohlížeče na platformě PC vůbec. Má to ale malý háček – Chrome totiž komunikuje v internetu ačkoliv pravě s webem vůbec nepracujete. Množí se tudíž spekulace o tom, zda Chrome není používán jako sonda do soukromí uživatelů.
Subjektivní dojem uživatelů z prohlížeče je povětšinou velmi dobrý. Práce je při stejném systému mnohem rychlejší než v MS Internet Exploreru 7. Program se totiž spouští v několika oddělených vláknech (obsazení RAM: 30MB prohlížeč + 9MB na každou záložku). Každá pracovní záložka má vlastní vlákno a tak se jednotlivé zobrazované stránky vzájemně nebrzdí. V případě zamrznutí navíc můžete ukončit jen jedinou záložku. Google dobře zpracoval ovládání a jednotlivé ovládací prvky se většinou vynoří ve formě internetové stránky teprve v okamžiku, kdy jsou potřeba.
Poněkud méně bohaté prostředí ale nejspíše neuvítají lidé, kteří pracují s internetem velmi často. Především na různé specifické pluginy od třetích stran si budeme muset počkat (schází například důležitá podpora JAVY). Zatím poměrně nepraktické zůstávají bohužel sekce s oblíbenými položkami a stahování. Naopak přehledně zpracována je historie.
S příchodem Google Chrome vyvstává také otázka bezpečnostních rizik. Betaverze prohlížeče se v základním nastavení nechová právě nejlogičtěji. Pokud se totiž chystáte stáhnout nějaký soubor z internetu, ihned po kliknutí stáhne soubor do počítače a teprve poté jej zobrazí. Při stahování několika souborů současně je to nepraktické a v případě napadeného souboru to může být i nebezpečné. Služby prohlížeče jsou orientovány hodně do internetu a tak se objevují i problémy s konfigurací firewallu.
Naopak na dobré úrovni je přístup k zabezpečeným serverům. Tvůrci prohlížeče dokonce pamatují i na poslední skandál s DNS, kdy se ukázalo, že lze některé stránky podvrhnout. Chrome se takovéto podvrhy snaží odhalit a náležitě na ně upozornit. Přístup k internetovému bankovnictví tak bude zase o málo bezpečnější. Výhodou může být také používání zabudovaného anonymizéru, který je přístupný jednoduchým vyvoláním místní nabídky u jakéhokoliv hypertextového odkazu.
Chrome je zkrátka prodlouženou rukou Google. Pokud zadáte název internetové stránky, která neexistuje, nabídne vám prohledání internetu nebo zajímavější alternativu v podobě zobrazení stránky z Google Cache (tato funkce byla bohužel v neděli z betaverze určené ke stažení vypuštěna). Jednoduše se tak lze dostat k informacím, které jsou uloženy na již zrušených webech nebo nedostupných a přetížených serverech. Pokud dojde k zamrznutí záložky či okna s otevřenou webovou stránkou, lze použít vestavěného Správce systému. Ten přehledně zobrazuje procesy jednotlivých webových stránek a umožňuje jejich násilné ukončení. Poskytuje taktéž přehled využívání paměti a zatížení procesoru. Při porovnání se skutečným obsazením paměti bohužel dojdeme k tomu, že zobrazované údaje jsou jen hrubě informativního charakteru. Ve skutečnosti si totiž Chrome běžně vyhradí pro svůj běh až dvojnásobek paměti, než správce uvádí.
Je to opravdu rychlý prohlížeč, který se v oblasti multimedií hravě vyrovná konkurenci. Přehrávání videí, ať už s podporou flash, Windows Media Playeru nebo RealPlayeru, není pro Chrome žádným problémem. Vzhledem k tomu, že se jedná o otevřený produkt, brzy může dosáhnout mnohem lepších možností než Internet Explorer. Otázkou ale zůstává, zda mu i po doinstalování budoucích pluginů zůstane současná svěží rychlost. Pro uživatele, kteří se chodí na internet bavit, je to jednoznačně dobrá volba.
Pokud s internetem trvale pracujete a využíváte i nestandardní služby, je zde přeci jen důvod ke zdrženlivosti. Panuje totiž podezření, že prohlížeč vynáší z počítačů i další informace, než jen požadavky na připojení k serverům s internetovými stránkami. Betaverzím chybí stále k dokonalosti hodně a Google za první týden zkušebního provozu neustále měnil dostupnost jednotlivých verzí. Například v den uvedení tak byla volně dostupná betaverze lokalizovaná do češtiny. Po dvou dnech ale z nabídek Google zmizela.
Poslední betaverzi webového prohlížeče Google Chrome si tak můžete stáhnout přímo z oficiálního Google Blogu. Vše ovšem činíte na vlastní riziko.
Zdroje: AMD, Dailytech, Digit-Life, Gigabyte, Google, HardSpell, HKEPC , nVidia, The Inquirer, Xbitlabs & ZD Net
