Windows 7 nebude zamaskovaná Vista
Práce na baterii je postrachem nejednoho majitele notebooku provozujícího Windows Vista. Po příchodu opravného balíku Servis Pack 1 navíc přestala správně fungovat většina značkových aplikací šetřících energii a tak se výdrž notebooků v provozu mnohdy zkrátila až přímo zoufale.
V porovnání s Windows XP se Vista ukázala jako energetický žrout, který konzumuje drahocennou kapacitu baterie obvykle o třetinu rychleji. Microsoft nyní konečně pochopil, že další pokračování tímto směrem je již neúnosné, a tak se možná dočkáme zlepšení. Jádro Windows 7 má totiž skutečné umožnit delší provoz na baterie.
Úspory ve Windows 7 by měly být oproti Vistě dobře pozorovatelné a bude za nimi stát mnohem tvrdší přístup Microsoftu k práci s napájením zařízení počítače. Dalších dramatických ztrát výkonu vyjma technologií, které mohou snížit takt procesoru, se však bát nemusíme. Energie bude totiž poměrně nekompromisním způsobem odepírána periferiím a různým interním zařízením.
Při práci nebo hraní v terénu platí, že je většinou používáno jen malé množství zařízení, které se v počítači nacházejí. K těm nepoužívaným Windows sice ani dnes nepřistupují, Vista je však nedokáže při nečinnosti vypnout.
Pokud budeme mít aktivovánu optimalizaci pro provoz na baterii, budou Windows 7 moci přestat napájet nepotřebné USB porty, rychle vypínat SATA disk a také prodloužit interval ve kterém budou obslouženy žádosti o přidělování prostředků.
Snížit zatížení notebooku při práci na baterie má také nižší počet služeb Windows, které poběží na pozadí. Přímo ve Windows na nás ale čeká malé vylepšení, které nemusí potěšit úplně každého. V nastavení již nebude možné přinutit notebook, aby běžel až do naprostého vyčerpání energie z baterií.
Místo toho systém automaticky hibernuje na pevný disk a to i v případě, kdy používáte data umístěná mimo Váš počítač na síti. Hranice hibernace bude ale i tak nastavena na nízkou úroveň baterie, protože Microsoft počítá s tím, že pro doběhnutí hibernace bude třeba okamžitě vypnout podsvětlení displeje.
Jedinou výjimkou, kdy k vynucené hibernaci nedojde, bude zachytávání videa prostřednictvím nového Windows Media Center.
Pro počítačové hráče a všechny kteří se na cestách rádi baví přehráváním multimedií, nechává Microsoft nepřímý, ale naprosto jasný vzkaz. Pro Windows 7 bude rozhodně vhodné mít hodně operační paměti.
Systém by si měl poměrně snadno poradit se 6GB RAM a dokáže je náležitě využít. Vše, co se novému operačnímu systému systému nepodaří uložit do RAM, bude totiž nucen načítat z pevného disku. To je nejen pomalé, ale také neporovnatelně náročnější na spotřebu.
Účelem je tedy co největší část hry, případně videa, přenést do paměti RAM a na grafickou kartu. Poté se energeticky nešetrné zařízení vypne. Přímo ve hrách nemusí být takové chování vždy nejlepší, při přehrávání DVD však může mít tato strategie úspěch.
Ze 4GB média totiž může být prakticky celý obsah načten na počátku do RAM a poté vypnuta optická mechanika a všechny nepotřebné systémy. Ve výsledku by dokonce mohl notebook předčít svou výdrží přenosný DVD přehrávač.
Nové smýšlení vývojářů Microsoftu je rozhodně přínosem a vylepšení Windows 7 tak budou odrážet stížnosti mnoha uživatelů Visty. Kromě energie byl totiž přehodnocen i přístup k bezpečnostní politice Windows, která by neměla být tentokrát na očích uživateli až příliš často. Zajímavé je, že ačkoliv se betaverze Windows 7 silně šíří po Torrent sítích, Microsoft veřejné testování zatím neplánuje.
Dvoujádro s logem VIA v roce 2010
Pokud se dá říct, že Intel příliš spěchá s vícejádrovými procesory, AMD jej pomaleji dotahuje rychlostí, která je pro běžné uživatele vcelku přijatelná, o společnosti VIA se dá říci, že téměř zaspala dobu. Je jasné, že hlavním důvodem je zaměření tohoto výrobce procesorů na zcela odlišné typy čipů. VIA se totiž nežene za nejvyšší výpočetní silou, ale soustředí se spíše na efektivitu. Přesto se dvoujádrového procesoru s jejím logem ještě nějakou dobu nedočkáme.
Efektivita zatím spočívá v jednoduchosti, tedy poměrně snadno vyrobitelných procesorech, které nevynikají právě nejvyšším výkonem, zato nabízejí nízkou cenu a zajímavou spotřebu. Z úst vývojářů z laboratoří VIA jsme kupříkladu již dlouho neslyšeli žádný nápad na výrobu procesoru, který by se měl dát využít ve hrách.
Technologický vývoj v laboratořích společnosti VIA jde opravdu odlišným směrem než konkurence a tak tomu zůstane i po další dva roky. VIA totiž představila svůj plán na jehož konci má být výroba velmi úsporného a nejspíše i nativního dvoujádra.
Od nového procesoru se očekává především přechod na pokročilejší 45nm architekturu. S tou VIA zatím doslova bojuje, protože nemá obdobnou technologickou základnu, ze které vycházel Intel a AMD. Očekává se vcelku zdlouhavý vývoj, který by měl dojít ke svému konci někdy na přelomu roku 2009 a 2010.
Ani dlouhá práce na novém modelu však patrně nezabrání tomu, aby konečná podoba procesoru nesla podobné rysy jako současné procesory VIA Nano. Podle prvních informací poběží tyto procesory na frekvencích mezi 1,5GHz a 2GHz a budou se vyznačovat spotřebou do 25Wattů.
Instrukční sada procesoru bude odrážet spíše současné standardy Intelu, než jeho plány pro rok 2010. Očekávat se tak dá horší podpora aplikací, jejichž kód bude naprogramován spíše pro vícejádrové procesory.
Paměti XDR2 slibují zázračný výkon. Mají šanci se prosadit?
Paměti RAMBUS nepatří mezi hráči k právě nejznámějším. Přitom právě ony kdysi vynikaly svým výkonem a efektivitou nadevše. Své použití však našly především v serverech, odkud pro příliš vysokou cenu a slabou podporu po několika málo letech prodeje zmizely. I dnes ale dokáží v mnoha ohledech předčít nejvýkonnější operační a grafické paměti.
Původní Rambus moduly jsou dnes zcela neoddiskutovatelně přežitkem. V průběhu minulého týdne však byly uvolněny informace o nové generaci pamětí, která má přivést každého, kdo se trochu hlouběji vyzná v platformě PC, k údivu.
Rambusu se totiž podařilo s moduly označenými jako XDR2 překonat i úplně poslední triumf společnosti Hynix, která vyrobila moduly GDRR5 pracující na 7,2GHz.
Možnosti modulů XDR2 neodráží pouze jejich pracovní frekvence, ačkoliv je i ta je dosti vysoká. Na skvělé úrovni je zde spíše přístup komunikace mezi paměťovým řadičem a samostatnými moduly, která je mnohem efektivnější než u konkurenčních technologií.
V jednom pracovním taktu lze totiž do paměti zapsat hned pro 16 jednobitových informací. Na taktovací frekvenci 800MHz tak kupříkladu pracují tyto paměti se stejným výkonem, jakou by měly starší SDRAM moduly na frekvenci 12,5GHz.
Vnitřní pracovní frekvence pamětí XDR2 míří hodně vysoko. Výroba má začít na 6,4GHz a pokračovat frekvencemi přes 10GHz za sekundu. Maximální propustnost paměťových modulů přitom bude více než dvojnásobná oproti nejrychlejším pamětem, které se používají na nejdražších grafických kartách současnosti. Dosáhnout by měla v ideálních podmínkách až k 500GB/s.
Používání XDR2 by navíc ušetřilo několik drobných problémů výrobcům, kteří budou připravovat na nich založená zařízení. Tyto paměti mají oproti rychlým GDDR5 modulům nižší počet vývodů a bude snazší vyrábět miniaturizované verze za pomoci 32nm technologie. Spojení nové technologie s efektivnějším sběrem dat z paměťové sběrnice má navíc zaručit o třetinu nižší spotřebu.
RAMBUS na závěr své tiskové zprávy připojil informaci o tom, že paměti XDR2 by mohly znamenat velkou revoluci v oboru herních grafických karet a highend počítačů. V opravdový úspěch této technologie mezi počítačovými hráči však věří jen málokdo.
Moduly jsou sice rychlé a mají nenáročný provoz, jejich nevýhodou je však vysoká cena. Své využití tak nejspíše naleznou podobně jako starší Rambus technologie jako součást moderních televizorů a objeví se opět v některých serverech.
Zdroje: Dailytech, Digitimes, Hardspell, HKEPC, Intel, Microsoft, Rambus, The Inquirer, Via, & Xbitlabs
