Windows 7 využijí naplno čtyřjádrové procesory
Práce na Windows 7 se blíží k samotnému závěru. Z úst zástupců Microsoftu můžeme nyní slyšet jen samou chválu a ani předběžné testy s uvolněnými verzemi ve stádiu RC (tedy téměř hotové verze systému) nevyznívají špatně. Vývojáři Microsoftu a také hlavní produktový manažer se nově podělili o další podstatné informace. Z těch vyplývá, že výhodu s Windows 7 získá ten, kdo si koupí moderní vícejádrový procesor.
Vše začalo prohlášením, které pronesl pro server Techweb.com vrchní vývojář Bill Veghte. Ten totiž potvrdil dlouhodobě předpokládaný fakt, že Windows 7 budou schopna využívat velký počet výpočetních jader. Při hraní nebo i jiných náročných výpočtech se tak můžeme těšit na podání mnohem lepšího výkonu než ve Windows XP a podle zástupců Microsoftu na výkonnost Windows 7 nedosáhne při používání čtyřjádrových procesorů ani Windows Vista.
Za zlepšením práce při využívání zdrojů procesoru má stát podle všeho pozměněné jádro operačního systému. Vývojáři to potvrdili na začátku tohoto týdne prostřednictvím serveru Informationweek.com. Ačkoliv Windows 7 z Windows Vista očividně vycházejí, rozhodně tedy nemůžeme mluvit o nějakém převlečení do jiného kabátku. Jádro operačního systému je navrženo pro práci v robustním preemtivním multitaskingu (prostředky procesoru jsou jednotlivým aplikacím přiřazovány výhradně prostřednictvím jádra systému), hojně má být využívána především technologie HyperThreading.
Celé zrychlení s Windows 7 má bohužel jeden podstatný háček. Microsoft při tomto účelném zrychlení spolupracoval na vývoji převážně s Intelem a to velmi úzce. Ve výsledku je pak ohrožena konkurenceschopnost čtyřjádrových procesorů od AMD. Problém je především ukryt v technologii HyperThreading, která dovoluje běžící aplikace rozkládat na vyšší počet současně zpracovávaných vláken, než jaký je počet jader procesoru, které se v počítači fyzicky nacházejí.
U procesorů Intelu obvykle používáme pro tuto technologii zkratku HT. Na krabicích s procesory AMD ji můžeme také běžně najít, znamená však něco zcela jiného (totiž rychlou sběrnici HyperTransport). Procesory AMD zkrátka intelovskou technologii HyperThreading neobsahují a tak budou mít v případě striktně multivláknových aplikací nemalý handicap. Určitě stojí také za to vědět, že ani v řadách procesorů Intelu není technologie HyperThreading samozřejmostí a obsahují ji jen některé vyšší modely.
Pokud už ale máte hotový počítač bez HyperThreadingu a na Windows 7 se chystáte skutečně přejít, není zatím důvod mít obavy. Efektivní využívání většího množství procesorových jader vyžaduje také dobrou podporu ze strany programátorů. Ti považovali vývoj tímto směrem ještě nedávno za zbytečný a drtivé množství aplikací je tak odsouzeno k provozu na jednom či maximálně dvou procesorových jádrech. Do budoucna se bude ale tento trend určitě měnit. Microsoft odhaduje, že na 10000 společností dnes vyvíjí software nebo hardware specificky navržený pro připravovaná Windows 7.
Počítač v klávesnici je realitou
Honosné klávesnice Optimus Maximus Keyboard, které vyvíjí studio Art Lebedev, obdivuje zřejmě každý. Vždyť kdo by nechtěl klávesnici, na které si může určit přesně k čemu bude která klávesa sloužit. Vše navíc zachovává skvělý pořádek a přehlednost, protože do jednotlivých kláves jsou umístěny malé displeje. Problém tohoto skvostu je ale především v jeho ceně, pro kterou si může obdobnou klávesnici pořídit jen málokdo.
Vlastní cestou v tomto oboru jde však Asus. Ten se totiž rozhodl, že naváže na dnes již dobře známou řadu počítačů Eee a připravuje se k vypuštění produktu označovaného jako Eee Keyboard. Displeje namísto jednotlivých kláves zde sice čekat nemůžeme, klávesnice však bude ukrývat plnohodnotný a nezávislý počítač. V případě nouze nebude třeba mít ani žádný externí monitor. Displej schopný zobrazovatvše potřebné pro práci ve Windows totiž nalezneme přímo v klávesnici.
První zmínky o Asus Eee Keyboard jsme mohli slyšet již v loni na podzim. Tehdy se ještě jednalo o prototyp tohoto produktu o kterém nebylo vůbec jasné, zda se bude vyrábět. Ohlas byl úměrný nevšednosti tohoto řešení a tak se Asus definitivně rozhodl, že se sériovou výrobou začne. První sériově vyráběné kusy bychom tak mohli vidět na pultech obchodů v závěru června.
Uvnitř klávesnice bude umístěna starší verze platformy založené na procesoru Atom. Koncepce totiž vznikla ještě předtím, než nVidia vůbec oznámila své plány na vytvoření platformy Ion a hardware tak nebude mít velký výkon. Asus zde použije procesor Atom N270, který pracuje standardně na frekvenci 1,6GHz při příkonu 2,5Wattu. Čipová sada odpovídá standardu, který byl běžný přibližně před půl rokem. Pravděpodobně zde nalezneme Intel 945GSE, který podporuje maximálně 2GB operační paměti.
Eee Keyboard bude dostupný v několika odlišných variantách. Již v základu bude osazován pevný disk s technologií SSD, jeho rychlost ani kapacita nebude ale nejlepší. Za příplatek však Asus plánuje až 32GB verzi. Chybět nebudou bezdrátové technologie, přičemž hned v základu by mohlo být přítomno WiFi a Bluetooth. Otazník bohužel visí nad HDMI, jelikož čipset jej přímo nepodporuje. Na zadní straně již představeného prototypu byl však tento konektor vyveden.
Hardwarové vybavení je tedy prakticky totožné s levnými netbooky. Unikátní klávesnice není ale zdaleka plnohodnotným přenosným počítačem. Vyjma samostatně stěží použitelného konstrukčního řešení a malého displeje, zde totiž nenalezneme žádný typ baterie. Provoz tak bude možný pouze při připojení externího napájení, které je realizováno prostřednictvím adaptéru přímo ze sítě 230V.
O ergonomii výsledné klávesnice nemá smysl zatím spekulovat. Tlačítka nejsou ve standardním provedení a tak není jasné, nakolik bude jejich používání příjemné. Jisté je jen to, že přímo v klávesnici nalezneme displej s úhlopříčkou 5“ a trochu nezvyklým nativním rozlišením 480x800 pixelů. Zajímavá je také hmotnost, která se ustálila v plné výbavě těsně pod hranicí 1kg. Odhad cen zatím Asus bohužel nezveřejnil. Dražší než netbooky Eee by však klávesnice být neměla.
Bude mít DirectX vážnou konkurenci?
Ze standardu OpenCL, který nedávno veřejně testovala na svých grafických kartách AMD, se začíná pomalu stávat použitelné urychlovací prostředí. Standard bude možná brzy moci používat každý a to bez ohledu na to, jakou vlastní grafickou kartu a záležet by nemělo ani na typu operačního systému. Právě touto vlastností se odlišuje od grafického urychlování DirectX, které je a vždy bude výsadou počítačů s Windows.
Jako první se pokusila ještě čerstvě dokončenou verzi OpenCL 1.0 předvést na svých kartách AMD. Ukázalo se, že toto urychlování bude skutečně fungovat, nicméně nad jeho opravdovým rozšířením visí nejeden otazník. K rozšíření používání bude nyní přispívat spíše nVidia, protože poprvé zpracovala dokumentaci a ovladače tak, aby se její karty daly úspěšně používat jak s DirectX, tak i OpenCL aplikacemi.
Konkurence OpenCL a DirectX je zatím ale spíše teoretická. Z pohledu uživatele se sice může jednat jen o potřebné komponenty systému, obě urychlující prostředí však značně usnadňují práci herním vývojářům a programátorům. Klíčovou roli zde hraje především úroveň zjednodušení, která je u obou urychlování již ve velmi pokročilém stádiu. Nad DirectX však drží ochranou ruku Microsoft a v případě opravdového úspěchu s DirectX 11 má šanci vývoj her a aplikací napsaných pro OpenCL značně pozdržet.
Výhoda OpenCL vůči DirectX je jasná. Za OpenCL se zasazují přímo výrobci hardwaru a v případě jeho úspěchu již nebudou limitováni příchodem nových verzí urychlovacích prostředí Microsoftu. U OpenCL se navíc počítá s nasazením grafických karet na výpočty určené pro běžné procesory CPU.
Efektivita je ale stále poněkud na vážkách. Grafické karty totiž poskytují spíše velké množství slabších procesorů (shadery) a v případě zpracovávání jednovláknové aplikace pracuje jen jediné jádro a zbývající, kterých jsou obvykle řádově stovky, nedělají nic. Faktem je, že dnes opravdu multivláknově je naprogramováno jen něco přes 3% aplikací určených pro běžné procesory. Vyloučena není ale ani zpětná spolupráce při převádění výpočtů z grafické karty na procesor.
Zástupci společnosti nVidia odhadli, že k masovému rozšíření OpenCL nedojde dříve než za 2 roky. Podle serveru Hardspell vznikne v průběhu let zdravá konkurence mezi DirectX a OpenCL. Těžit by z ní měli především hráči a samozřejmě také výrobci grafických karet. Podle redaktorů z internetového portálu Fudzilla by pak mohli získat karty nVidie po zkombinování DirectX, Cuda a OpenCL na ještě lepším efektivním výkonu.
Zdroje: AMD, Asus, Dailytech, Fudzilla, HardSpell, HKEPC, Informationweek, Microsoft, Techweb, The Inquirer & ZD Net
