Změny v grafice na platformě Centrino 2
AMD v naprosté tichosti a bez jakékoliv oficiální zprávy uvolnila technologii Switchable Graphics pro používání v noteboocích postavených podle vzoru platformy Centrino 2. Jedná se tak o vyústění společného projektu AMD a Intelu, kteří zde ve vzácné shodě dokázali zapracovat na spotřebě a v rámci Hybrid CrossFire i na maximálním možném grafickém výkonu, který z notebooků Centrino 2 budeme moci získat.
Jak už z názvu Switchable Graphics vyplývá, nová technologie se bude opírat především o možnost přepínat mezi integrovaným grafickým jádrem od Intelu a dedikovanou grafickou kartou. Integrované grafické jádro je totiž sice velmi pomalé, ale v porovnání s mobilními grafickými kartami Radedon energeticky naprosto nenáročné. AMD s Intelem slibují dynamické přepínání za běhu podle aktuálních potřeb uživatele.
Přenášení práce mezi grafickými kartami není ale bez chyby. V rámci Switchable Graphics bude pracovat vždy jen jedno grafické jádro a tak nelze hovořit o přímém zvyšování výkonu. Přepnutí práce z integrovaného jádra na dedikovanou grafiku bude bleskurychlé a řídit jej bude přímo Windows. Odtud pramení také první z požadavků podpory této technologie a to používání Windows Vista. Na úrovni hardwaru se toho podle zdrojů internetového portálu Xbitlabs příliš měnit nebude a podpora bude spíše otázkou BIOSu.
Podle prvních informací pocházejících přímo od Intelu, by mohli teoreticky využívat Switchable Graphics všichni majitelé notebooků, které jsou založeny na čipsetu Intel GS45 nebo častější verzi GM45. Právě druhý z čipsetů můžeme nalézt v celé řadě dnešních notebooků a to i v těch levnějších. Ze strany AMD se zatím podpora vztahuje především na rozšířené mobilní Radeony HD3450, HD3470 a HD3650. Značným problémem bude ale určitě nutný update BIOSu, který u levnějších výrobců notebooků spíše očekávat nezle. Není dokonce ani jasné, zda vůbec některý z již prodaných kusů bude Switchable Graphics podporovat. Poprvé by se tato technologie mohla objevit v noteboocích HP.
Trochu jinou, ovšem v současnosti lépe zaběhnutou technologií, je Hybrid CrossFire. Ta nyní umožňuje na Centrino 2 využívat obě grafiky současně. Grafická jádra se tak bez ohledu na to, zda jsou součástí čipsetu nebo samostatné karty, zařadí do režimu multiGPU, čímž vzrůstá grafický výkon. Obstojnou konkurenci má v tomto ohledu i nVidia, která pro Centrino 2 připravila srovnatelnou technologii Hybrid SLI. nVidia se však spoléhá výhradně na kombinaci vlastních čipsetů s dedikovanými grafickými kartami z řady GeForce 9M.
Situace kolem nasazení technologií CrossFire a SLI v noteboocích se sice pomalu zlepšuje, stále ale platí, že v nejlevnějších modelech žádnou variantu této podpory nenajdeme. Někteří výrobci grafických karet by tak rádi opět přinesli i externí řešení CrossFire, které spočívalo v připojení XGP grafické karty přes USB konektory. U nás se toto řešení ale vůbec neuchytilo a především pro jeho vysokou cenu zůstalo prakticky v zapomnění. V případě rychlého comebacku nelze s nízkou cenou za XGP grafické karty počítat ani nyní.
Tranzistory o velikosti atomu á la Intel
Podrobnosti o tom, jak možná bude vypadat budoucnost počítačových čipů v příštích několika letech, představí Intel světu v polovině prosince tohoto roku. Společnost je totiž na prahu zvládnutí výroby čipů 32nm technologií. Na této úrovni začínají být jednotlivé tranzistory jen o málo větší než atomy a získávají zajímavé vlastnosti, které opět umožní zvyšovat výkon nejen herních počítačových sestav.
Podle oficiálních informací se na 32nm technologii pracuje v současnosti u Intelu s maximálním nasazením. První výsledky jsou již vidět a Intel je demonstroval na prvním 32nm čipu. Pokusný čip se skládal přibližně z dvou miliard tranzistorů, které byly v podobném zapojení, jaké se využívá u vyrovnávací paměti procesorů. Intel používá toto zapojení již dlouhá léta jako účinnou a přitom nikterak riskantní demonstraci svých možností při přechodu na novou technologii.
První testy hovoří za vše. 32nm technologie bude velmi nenáročná na přísun energie a i při vysokých frekvencích si vystačí opravdu s málem. Pokusné čipy pracují s napětím jen o málo vyšším než 1V a jejich skutečná pracovní frekvence se přitom vyšplhá na 3,8GHz. Podle Intelu to ale rozhodně není všechno. Laboratoře v USA dokázali, že jednotlivé tranzistory na této technologii mohou pracovat až na 300GHz. Na přesné a aktuální rysy si však budeme muset počkat.
Úplně první 32nm procesory nezamíří rozhodně do herních sestav, ale paradoxně do těch v současnosti asi nejpomalejších výpočetních zařízení. Intel by totiž rád viděl 32nm procesory postavené na architektuře X86 kupříkladu v mobilních telefonech nebo malých přenosných počítačích. Po mobilním telefonu s plnohodnotnými Windows volají uživatelé již dlouho a společnost, které by se podařilo takovýto přístroj přinést na trh by jistě sklidila úspěch. Plány Intelu navíc podporuje i skutečnost, že do nenáročných procesorů bude v době uvedení již přidáváno jádro pro grafické výpočty.
AMD hodlá začít s 32nm výrobou až o rok později, nejspíše v druhé polovině roku 2010. Ještě nebyl ani vyroben první opravdový 32nm procesor a již se otevírá také problematika toho, co bude dále. Ačkoliv někteří výrobci hovoří o možnosti přejít ještě na 28nm technologii, jiní tvrdí, že 32nm bude na dlouhou dobu posledním výrazným skokem v oblasti vývoje čipů. Překonání hranice výroby tranzistorů pod velikost atomu není rozhodně samo sebou. Tato oblast ještě není zcela prozkoumána a bude potřeba objevit úplně nový trik, který by umožnil procesory na takovéto úrovni vyrábět.
Pulzní chladič s nulovou hlučnost
Doslova revoluci v chlazení počítačů prostřednictvím nových ucelených chladících systémů spustí 17. listopadu dánská společnost Danamics. K uvolnění do prodeje totiž chystá nový chladič naprosto převratné koncepce, který bude vynikat jednak perfektním chladícím účinkem, ale také nulovou hlučností. O velký pasiv se však nejedná a jak se ukazuje, i jakékoliv ventilátory bychom očekávali marně.
Klíčem k úspěchu má být totiž nová koncepce chlazení pomocí tekutého kovu. Kov s velmi nízkým bodem zde bude kolovat napříč chladičem podobně jako by běžné kapalina kolovala přes trubičky vodního chlazení. Kov má oproti kapalině dvě nesporné výhody. Především schopnost odvádět teplo kovového chladícího media je mnohem vyšší a k zajištění oběhu není vůbec potřeba mechanického čerpadla. Hrátky ze sublimací jako je tomu u některých samospádových chladičů pamětí zde nepřicházejí v úvahu a tak nastupuje novinka – magnetické čerpadlo.
Do pohybu tak kovovou kapalinu dostává pulzní generátor, který vytváří v krátkých intervalech magnetické pole, čímž může dojít k velmi rychlému a účinnému proudění. Generátor neobsahuje žádné pohyblivé části a tak je jeho hlučnost opravdu nulová. Na zamyšlení je zde především vliv proměnného magnetického pole na ostatní komponenty v počítači. O žádném odstínění ani jiných zavedených opatřeních se výrobce zatím nezmínil a tak je možné, že životnost okolních komponent se sníží.
Pokud se při testech ukáže, že poškození počítače nehrozí, může se stát tato koncepce velmi oblíbenou alternativou. Chladič se bude prodávat pod názvem LM10 a jeho cena bude z počátku patrně závratná. Srovnatelný výrobek na trhu nenalezneme a dokud nebude žádná konkurence, je cena LM10 plně v rukou Danamicsu. Výrobu může prodražit především použité chladící médium, které i přes roztodivné spekulace zůstává nadále tajemstvím.
Zdroje: AMD, Danamics, Dailytech, Fudzilla, Intel, Hardspell, HKEPC, VR-Zone, Xbitlabs
