Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Postapokalyptický Impact Winter vás odnaučí milovat zimu

aktualizováno 
Očekávaný simulátor přežití Impact Winter vám ukáže, že konec světa bude pěkně ledový. Jako vedoucí skupiny přeživších se budete muset postarat nejen o sebe, ale i o své souputníky. Máte třicet dnů, než dorazí záchrana. Tak doufejte, že do té doby nepomřete hladem, žízní, mrazem, nebo nudou.
50

Impact Winter

Platforma: PC, XboxOne, PlayStation 4
Výrobce: Mojo Bones

  • průzkum zasněžené krajiny je po omezenou dobu zábavný
  • postupný vývoj hry podle toho, čí úkoly plníte
  • slušná, nenásilná hudební smyčka
  • příšerné ovládání
  • hra po vás požaduje dělat hloupé věci pořád dokola
  • k postavám nebudete mít vůbec žádný vztah
  • náhodné události jsou spíš frustrující

Herní karta

Bůh ví, čím si lidstvo podle vývojářů z Mojo Bones zasloužilo takový osud. Střet naší maličké Země s ještě menším asteroidem dokázal společnost blízké budoucnosti doslova pohřbít pod tíhou kataklyzmatických změn podnebí. Odlehčeně řečeno: nikdo už si nemůže stěžovat na příliš horká léta. Minimálně ne Jacob Solomon, hlavní hrdina hry a vůdčí síla jednoho malého tábora přeživších.

Jejich základna je více než provizorní. Žijí v ruinách bývalého kostela, jehož naprostá většina je už dávno zavátá nekonečným přívalem sněhu. Nikdo skutečně netuší, jestli je někde jinde situace lepší. Zbývá jen doufat. Naděje na záchranu je však minimální. Tedy, alespoň do okamžiku, než malý poletující robůtek AkoLight zachytí na rádiových vlnách vzkaz: „Máme vaši polohu. Záchrana přijde za třicet dnů.”

Impact Winter

Impact Winter

Jacob by si klidně mohl dát ruce za hlavu a čekat na pomoc, ale takové neproduktivní chování by asi vedlo k tomu, že by záchranný tým našel jen pět zmrzlých těl. Ta apokalypsa se sama nepřežije. A jak už to ve hrách podobného ražení bývá, naprostou většinu práce budete muset udělat sami.

Každý člen týmu má jak své povolání a schopnosti, tak nedostatky a potřeby. Zároveň má každý svůj individuální příběh, který razantně ovlivňuje, jak se bude hra během oněch třiceti dnů vyvíjet. V podstatě se dá říct, že každá postava vám zadává jiný řetězec úkolů.

Impact Winter

Impact Winter

Christophe je technolog a zaměřuje se na vylepšování AkoLighta a plněním jeho úkolů snižujete časomíru do záchrany. Sebevědomá Maggie je mechanik. Z nalezeného haraburdí vám postaví spoustu užitečných zařízení, které zvýší komfort a šance na přežití ve vaší základně. Pokud budete následovat především její úkolovou linku, nebudete muset tolik riskovat výpravami do pustiny. Dokáže totiž udělat základnu více samostatnou a obrnit ji proti útokům nájezdníků, kteří sem tam vniknou do základy (obrany se neúčastníte, je vám jen oznámeno, že ten či onen člen týmu byl zraněn a že musíte najít léčiva, jinak bude zle).

Blane je naproti tomu odborník na přežití. Vyrobí různé pasti a vybavení, které vám umožní efektivněji lovit, stopovat a přežít mimo základnu. Také vám otevře některé speciální schopnosti a části mapy. Ale je to spáč a musí strávit v posteli mnohem déle než ostatní. No a ustaraná Wendy je kuchařka. Bez ní byste všichni pomřeli hlady, nebo se navzájem pojedli, protože zjevně nikdo jiný v táboře neví, jaký je rozdíl mezi pánví a bramborou. Absolutní většina úkolů spočívá v přinesení určitých předmětů pro výrobu.

Impact Winter

Impact Winter

Všichni do jednoho, včetně hlavního hrdiny, mají své statistiky vyjadřující jejich potřeby. Únava se doplní spánkem, nebo odpočíváním u ohně. Stejně tak teplo. Čím zaženete hlad a žízeň, je také jasné. Poslední statistika je, vezme-li se v potaz kritická situace, v jaké se skupina nachází, opravdu úsměvná. Je to morálka nebo spíš nuda. Členové týmu se mohou nudit. Jsou pak rozmrzelí, jejich výkonnost klesá a celé přežití je tím odsouzeno k nezdaru. Řešení? Z nalezených surovin vyrobit zábavné předměty, jako je boxovací pytel. Systém potřeb je dohnaný ad absurdum.

Management základny zabere polovinu času

Vtipné je, že na začátku vám hra poví, že jednotlivé postavy jsou řízeny automaticky a dělají úkony bez vaší pomoci, ale to je lež. Management základy vám zabere minimálně polovinu herního času. To proto, že ostatní jsou bez vašeho přímého zásahu absolutně neschopná banda idiotů. Každý den například musíte udávat, co vařit. Pak čekat půl minuty, než se jídlo připraví. Pak ho ze stolu vzít a rozdat příděly do beden se jmenovkami každého člena. To samé musíte udělat s pitím.

Impact Winter

Impact Winter

Musíte udržovat oheň v centrální místnosti, jinak kamarádi umrznou. Musíte jim dokonce říct, aby šli spát! Seznam rolí (který nahrazuje onu „automatizaci” a kde vybíráte pro každého člena jeho chování) je mírně řečeno surreálný. Role typu „Lazy Bones” jim udává, že se při konání své činnosti nepředřou, a tudíž se tak rychle neunaví. Role „Optimist” zase říká, že postava bude vyhledávat zábavu před prací a bude držet svoji hladinu nudy, ale moc toho neudělá. Opravdu vypečená partička post-apo flákačů.

Takže nakonec jediný, kdo něco skutečně dělá, jste vy a robůtek AkoLight. Jen vy dva se vydáváte na průzkumy pusté vnější krajiny věčně mučené silnou vánicí. Pustina je paradoxně vítanou změnou oproti otravnému opakování stále stejných úkonů a příkazů v základně. Člověk by se zprvu do kostela skoro nechtěl vracet. Jenže občas se musíte ohřát a vyřešit nastalou situaci. Třeba když se vaši souputníci pohádají a hrozí snížení morálky.

Impact Winter

Impact Winter

Ukazatel vedle radaru vám říká, kolik stupňů pod nulou zrovna je, a onen radar ukáže nejbližší zajímavá místa. Narazit můžete na různé věci: obchodníka, vstup do nějakého podzemí nebo postavu, která vám zadá vedlejší úkol (většinou typu najdi a přines). Mapa je do jisté míry náhodně generovaná, takže vás při každém hraní překvapí trochu jinými lokacemi. Navíc je opravdu rozlehlá, takže při průzkumu máte skutečně pocit osamělosti a jistého konce světa.

Objevování je odměněno nejen nalezenými lokacemi a surovinami, ale také hordou XP bodů. Ty vám dovolují vylepšovat Jacobovy a robotovy schopnosti. AkoLight vám zprvu bude pomáhat jen během hledání skrytých a zakopaných „pokladů”. Později se mu mnohokrát zvýší výkonnost radaru, schopnost vykopávat lepší cennosti, velikost inventáře a výdrž baterií, která je zprvu tak nízká, až je to trapné. Kvůli dobití je samozřejmě třeba se vracet do tábora.

Impact Winter

Impact Winter

Na to, že je Impact Winter simulátorem přežití v nuzných podmínkách, budete mít během prvních dvou minut inventář zaplněný sajrajtem. Lahve, gumy, autobaterie, různý kovový odpad, všechno se to v šíleném množství válí v různých kontejnerech. Vy máte úkol donést tři betonové tvárnice, které vám zaberou všechno místo v titěrném batohu. Tak hurá! Všechno vyhodit a pak se vrátit.

Hromadit odpad se nevyplácí. Nemáte na to čas a než byste všechno zajímavé přenesli do kostela, pětkrát by vás už zachránili. Úkolové předměty jsou v inventáři označené červenou tečkou, a jakmile jich máte dostatek, zezelená. Maličkost, ale v celkově chaotickém menu mimořádně potěší.

Nepotěší pak ovládání, které je plně přizpůsobeno konzolím a dokonale „zmrvené”. Myší určujete směr chůze, ale v menu je vám k ničemu. Jestli nemáte ovladač, budete hodně trpět.

Fotogalerie

Na druhou stranu vypíchnout je třeba hudební doprovod. Ten není tak výrazný jako u jiných her, ale svou nenásilností je nepříjemně vtíravý. Podobně jako soundtrack k filmu Věc, který vám jistě v určitých momentech připomene.

O grafické stránce nemá smysl příliš mluvit. Není špatná (sněhová bouře je nádherná), ale mnoho hráčů zklamala nádechem animovaného filmu. Jde prý o kontrast s hyperrealistickým pojetím hry. Osobně mi stylizace nijak nevadila, ale názor si samosebou musíte udělat sami.

Impact Winter trpí opravdu mnoha problémy. Věřím, že některé se dají ještě doladit, jako je právě styl ovládání. Jiné, jako je pocit nebetyčného opakování stále stejných a nesmyslných úkolů, které by hra měla zvládat sama, už případný patch asi neodstraní. Ačkoliv se vývojáři snažili a jednotlivým postavám dali do vínku charakter, potřeby a touhy, budete je po první půlhodině hraní skutečně nenávidět. Budou to jen roboti, kteří poslechnou příkaz a pak v minutové animaci něco vyrobí. K srdci vám nijak nepřirostou.

Druhá část hry, tedy průzkum okolí, je mnohem zajímavější, alespoň zpočátku. Množství předmětů a omezené místo v inventáři vám však také po jisté době napoví, že vlastně chodíte po zasněžených pláních bezcílně. Variabilita lokací není tak vysoká, aby vás po dvou hraních (ať už úspěšných, nebo těch druhých) překvapila potřetí, a tak se po jisté době dostaví nuda.Podobně nevyhnutelně jako na onom ukazateli u vašich postaviček.

Jenže v reálu to bude ještě mnohem horší. Bojím se totiž, že jakmile od Impact Winter odejdete, už se k němu nikdy nevrátíte.

Autor:


Hodnocení hry

Redakce

50 %

Čtenáři

35 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 16 čtenářů



Nejčtenější

Destiny 2
Beta sci-fi Destiny 2 nabízí epickou filmovou podívanou. První dojmy

V právě probíhající betě k chystané sci-fi střílečce Destiny 2 si hráči mohou vyzkoušet příběhovou kampaň, kooperativní misi, nebo bojování v arénách. Hra...  celý článek

Call of Duty: WW2 - Zombie Mode
Notně krvavý trailer představuje Zombie Mode pro Call of Duty: WW2

Kombinace druhé světové války a zombies snad ani nemůže dopadnout špatně, přesto je první trailer na oblíbený Zombie Mode pro letošní Call of Duty ještě lepší,...  celý článek

Bojovnice Cammy ze Street Fightera 5
Až příliš sexy kostým. Soutěžící musel změnit své bojovnici oblečení

Postava Cammy ze série Street Fighter je na televizní vysílání zřejmě až příliš sexy. Na turnaji vysílaném stanicí ESPN proto musel jeden ze soutěžících změnit...  celý článek

Antihrdinové
Hrdina, nebo padouch? Vybíráme nejlepší herní antihrdiny

Během herní historie jsme měli možnost zahrát si za spoustu hlavních postav, které z nekonečné řady klasických klaďasů nějakým způsobem vybočovaly. Podívejme...  celý článek

Obal prvního Dooma je nezapomenutelný
Tajemství odhaleno. Předlohou „Doomguye“ je samotný John Romero

Slavný vývojář John Romero se na svém blogu pochlubil tím, že právě on se stal předlohou slavného „Doomguye“, který zdobil obal prvního dílu kultovního Doomu.  celý článek

Další z rubriky

Warhammer 40 000: Dawn of War 3
RECENZE: Warhammer 40 000: Dawn of War 3 je velkým šlápnutím vedle

Pokud se mohli vývojáři z Relic Entertainment něčím chlubit, tak tím, že jejich realtimové strategie patří k naprosté špičce žánru a při jejich koupi...  celý článek

Kona
RECENZE: Na tajuplnou detektivku Kona jen tak nezapomenete

Soukromý detektiv Carl Faubert přijíždí do bezútěšného severního Quebecku, aby řešil případ, na který do smrti nezapomene. A vy, pokud máte rádi netradiční...  celý článek

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Děsivá nabídka módních řetězců
Děsivá nabídka módních řetězců

Kde najdete to nejhorší?




GTA 5GTA 5

Porovnejte ceny, pročtěte recenze a objednejte přímo u nás.

www.Heureka.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.