ISS 2 - opruzové pokračování revoluční hry

  • 4
Spousta příznivců kulatého nesmyslu se převelice těšila na ISS 2, jelikož první, ještě PSX díl, byl opravdu revolučním počinem. Řada z nás bude však parádně zklamaná, jelikož Konami vyšli na trh s něčím opravdu nevkusným. Celá recenze je vlastně o plnícím se kyblíku, za což se velmi omlouvám slabším povahám.
ISS 2

Jak už bývá v redakci zvykem, i když nevím proč, opětovně jsem vyfasoval na recenzi fotbal. Nu, zřejmě si hoši myslí, že ze zvrhlého RPG maniaka vychovají sportovní máčo. Tímhle kouskem se jim to ale rozhodně nepovede! Proč, to si osvětlíme v následujících několika řádcích. On si jich více totiž tento "povedený" kousek ani nezaslouží!

Musím se přiznat, že jsem se na ISS 2 docela hodně těšil. Jednotka mě na šedé mašince svého času uchvátila v té době revolučním ovládáním, simulací a hlavně tím, že konečně někdo roznesl FIFU na polygonových kopačkách. Pročež jsem s plackou spěchal k mašině, co to šlo! O to víc jsem byl z výsledného efektu perplex!

Už podivné intro s jakousi introvertní interpretkou, svíjející se u mikrofonu (doufám, že jsem si teď nepodřízl větev, pokud to nebyl úlet nějaké známé kapely…) mi začalo poněkud nevábně zapáchat. Inu, co byste čekali, když se podivné oživování hadrových panáků v našlapané čutálisty pohrávající si s merunou pomalu přerenderuje ve stolní pákový fotbal! Nepříliš vyvedené animace a jakási sžíravá tuctovost dema přešla v úchylné menu, které se po vzoru inetovského trendu – flashovských animací, marně snaží navodit umělecký dojem. Nepřehlednost, to je naše krédo! Šílené transparentní barvy se míhají po obrazovce a já si pomalu posunuji kyblík s vodou k židli, abych byl pro jistotu připraven. Nu což, jsem recenzent, a jako takový musím leccos strávit, neustále si opakuji…

ISS 2

Nabíhá prezentace před zápasem. A safra, nevěřícně nakukuji na černou krabici s nápisem PS2 a říkám si, jestli mi někdo nevmontoval do jejích útrob staršího brášku. Pár hmatů šroubovákem a ejhle; PS2 je PS2. Ano, pochopili jste dobře; grafická kvalita tohoto dílka působí silně pofidérním dojmem. Nu což, říkám si, třeba se to během zápasu zlepší. Popadnu ovladač a kyblík se poprvé plní. Fuj! Něco tak hnusného jsem ve fotbale ještě neviděl. Bruslící postavičky na jakémsi šíleném abstraktním zeleném koberci (vzpomínám si na zběsilost, kterou nedávno vyklízeli sousedi z velice sešlé barabizny). To snad pánové grafici nemyslí vážně! Asi neviděli v životě trs trávy. Nebo možná viděli a mohutně zkouřili, ale to si trošku popletli druhy naší zelené flóry. Zkouším nevnímat tu šílenost pod nohama hráčů a soustředím se na jejich animace. Bruslení bych prominul (lítají jak pometla - rychlost běhu totiž působí levitujícím dojmem; no jo, oni to jsou asi převlečení Tibeťani!), koukám soustředěně na animace, moc toho nevidím, načež zkouším upravit kameru… Na řadu opět přichází kyblík! Fuj! Vertikální a horizontální přiblížení, to má být jako všechno?! Po prokrvdlání se náhledem se soustředím ve větším detailu a… Nezbývá než zavrtět hlavou. Mizérie. Stále se mi nutí myšlenky na výkonnostně několikanásobně slabší mašinku. Nu což, obhlédneme diváky a tribuny. Slabota. Tak a grafiku a animace máme velmi rychle za sebou se zpola naplněným kyblíkem. Je to hnus přátelé!

ISS 2

ISS bylo vždy o hratelnosti, vnucuji si do šedé kůry mozkové. Začnu se tedy soustřeďovat na to, jak se to vůbec hraje. Snaha by byla, ale opět začínám pokukovat po kyblíku. Jo, jo, napsat recenzi na něco takového je opravdu dobré na vyčištění žaludku. Zkouším přihrávky, centry, pokouším se o úniky a celé mi to připomíná bastlení automatu v době dávno minulé, kdy přijela pouť. Všechno špatně; tohle nemá se simulací nic společného! Nečekejte, že si zahrajete déle jak 20 minut, potom totiž ti hloupější poběží na sociální zařízení a ti chytřejší sáhnou po předem připraveném kyblíku! Mohl bych se podrobně rozepisovat o chybách ve hratelnosti, ale v případě takového béčka je to plýtvání slovy. Zkusme najít něco pozitivního. Bylo to dlouhé pátrání a nebylo ani příliš plodné. Snad jen systém ligy by se dal snést, nebýt ovšem toho, že je to všechno tak hnusné! Trpím, přátelé; příště si asi budu trochu vybírat…

Jediné, co se dá snést, je ozvučení. Jenže, buďme trošičku kritičtí; co se dá na takovém fotbalu zkazit? Hmm, moc toho není, že? Berte to zkrátka tak, že FX jsou na standardní úrovni a hudba, pokud nějakou objevíte, nestojí za moc. Asi by se sem hodil nějaký prefabrikát Františka Janečka; měli bychom napsat Michalu Davidovi, jestli by nám nechtěl složit něco zajímavého k fotbálku jak víno… Zanechám žertů a věcně shrnu zvukový odstavec. Průměr.

A co říci závěrem? Jestli někde uvidíte CD s ISS 2, popadněte ho, hoďte na zem, čtyřikrát na něj skočte patami, třikrát oběhněte vpravo, šestkrát doleva, zařvěte „Satanus perkule“, plivněte na něj, zapalte sirku a vrhněte jí směrem k té kulaté věci. Uděláte moc dobře a přidělíte tím tvůrcům odpovídající pochvalu za jejich "snahu". Mějte se hezky, jdu si vylít kyblík.

ISS 2
Výrobce/Vydavatel Konami
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ano, 1-4 hráči (MultiTap)
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ano
Paměťová karta: ano, 616kB
Verdikt: Strašlivá záležitost, maskující se pod názvem Fotbal. Držte se od ní stranou! Anebo jí doporučte někomu, kdo vám šeredně leze na nervy.
Hodnocení: 30%