Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

ISS Pro – fotbalová legenda!

  12:00aktualizováno  8. května 5:04
A po krátké pauze tu máme druhou kapitolu zachycující vrcholné okamžiky nejlepší fotbalové série z jedniček a nul, jaká kdy spatřila světlo světa. Ano, řeč je znovu o řadě ISS Pro od Konami na platformě PSX/PS2. Takže se račte usadit, ""exhibice"" nejrozšířenějšího a nejoblíbenějšího sportu na modré planetě právě začíná.

Tímto slavnostně zahajuji výkop druhého poločasu, pakliže jste přišli k obrazovkám později, můžete si první půli nicméně připomenout

ISS Pro Evolution, 2000, Playstation - evoluce.
Dva roky je poměrně dlouhá doba na vývoj sportovní hry. Na sesazení na trůnu si zevlujícího ISS Pro 98 jak se ukázalo nikoliv. EA se svou FIFA každoročně podskakují laťku, kterou si sami v osmadevadesátém nasadili a za stále stejnou hru začínají z ochozů sklízet pozvolna i pískot. Actua Soccer to po fiasku se třetím dílem definitivně zabalil a odešel do hospody nostalgicky vzpomínat na zašlou slávu. Uvolněné místo zkouší vyplnit několika dobrými nápady a vynikající prezentací se blýsknuvší nováček This Is Football od Soho (financovaný Sony), ale doplácí na amatérské chyby, produkty to patrně nezkušenosti a trochu arogantních ambicí. Ovšem díky příjemné jednoduché hratelnosti a vynikajícímu marketingu se prokopává k slušnému úspěchu. Vytrvale tvrdou prací se sice z druhé ligy do první propracovává i UEFA Champions League od Sillicon Dreams, a taktéž Libero Grande od Namca svým originálním přístupem příjemně překvapil, ale marná sláva, žádný pořádný kousek, který by zvládl hrát s ISS Pro 98 vyrovnanou partii alespoň jeden poločas se neobjevil. A poté, co Konami svou unavenou hvězdu vystřídala čerstvým ISS Pro Evolution byla už veškerá snaha konkurence zcela irelevantní. Meta byla dobyta.
ISS Pro Evolution Konami nejenže celému světu opět dokázali, jakže se to dělají pokračování sportovních her, jež jsou ze zřejmých důvodů vysoce problematická, ale už na třetí pokus se jim v rámci možností PSX podařilo dosáhnout maximální možné hranice realismu (samozřejmě, že jde o čistě subjektivní pocit, značně relativní) aniž by tím jakkoliv byla dotčena hratelnost. A to zásluhou mnohem podstatnějších a četnějších změn a novinek, než tomu bylo v předchozím dějství. Osvědčený, realitu (opět relativně) věrně imitující ovládací systém byl velmi vhodně doplněn novými možnostmi v podobě efektní narážečky (po zemi i vzduchem), dloubáčku do volného prostoru za obranou a parádička fotbalovou hantýrkou nazývaná "bicykl". Zásluhou tohoto naprosto ideálního doplnění "kádru" byl fakt, že s trochou tréninku už prakticky žádná akce či možný gól nebyly pro ISS Pro Evolution nemyslitelné a nerealizovatelné. Zásluhy při dosažení této skutečnosti nelze upřít ani kýženému zvětšení šířky hřiště, která nebyla v minulých dílech optimální a především obrovsky zlepšené fyzice pohybu míče a hráčů. Držení, pokrývání či zpracovávání míče bylo tak podstatně náročnější a takové obejití protihráče vyžadovalo notnou dávku zkušeností, o střílení gólů nemluvě. Kromě toho, že i v minulém díle přítomné poloautomatické ISS Pro Evolution stáčení střel na bránu bylo omezeno na absolutní minimum, mělo na přesnost střel značný vliv tísnění daného hráče soupeřem (neměli-li jste na střelu klid a dostatek místa, šla často zcela mimo) a samozřejmě jeho individuální schopnosti. Čímž se dostáváme k dalšímu velkému kroku k realističnosti; hráči měli zhruba dvakrát tolik schopností a jejich úroveň se mnohem čitelněji promítala do ovládání jednotlivých fotbalistů. Sionko opravdu nestřílí s přesností Batistuty či razancí Carlose, stejně tak Lokvenc nezvládne takový slalom jako Zidane, ve výskoku a přesnosti hlaviček se Bierhoffovi vyrovná málokdo a skoro nikdo necentruje tak přesně jako Beckham. Klabzubovský přístup konkurence k schopnostem a vizáži hráčů nebyl nikdy ISS Pro vlastní a v tomto dílu to platilo dvojnásob. Dalo by se ještě rozplývat nad taktickými možnostmi na úrovni takřka fotbalového manažeru, které zde byly hračičkům k dispozici, nebo nad takovými detaily, jako občasné zakopávání hráčů při sprintu, ale bylo by to v podstatě zbytečné a pokud se vám v hlavě o slovo nehlásí vlastní vzpomínky, stejně by vám to hru samotnou při součinnosti všeho zmíněného za chodu nepřiblížilo. Co ovšem nelze ISS Pro Evolution nezmínit je zavedení nejzábavnějšího singleplayerového módu, jaký jste mohli u fotbalové hry najít. Jmenoval se "Master League" a jeho síla byla především v jednoduché, ale geniální myšlence moci si za v zápasech získané body postupně budovat vlastní tým snů. Obrovsky motivující a jednoduše bezkonkurenční. K čemu oficiální soutěže, když jste mohli mít tohle. Zkrátka a jednoduše ISS Pro dospěl; dospěl do podoby té nejvyspělejší fotbalové hry, jaká byla za daných možností myslitelná. Z virtuálního plácku svobody se stalo virtuální hřiště svobody s rozměry takřka totožnými s tím skutečným. K AI už příliš výhrad mít nešlo, což platí i o grafice a zmiňovat se o takových prkotinách jako nereálná jména hráčů, mizerný komentář či slabá prezentace mě už pro svou zbytečnost unavuje. V porovnání s hratelností to byly a jsou bezcenné tretky, z nichž fanouškové konkurence ovšem často dělali posvátné relikvie, okolo nichž křepčili jak pominutí. Marně. Novému ISS Pro usednout na trůn nikdo nezabránil.

ISS Pro Evolution 2

ISS Pro Evolution 2, 2001, Playstation – update.
Po příchodu předchozího dílu upadá v očích nově získaných zkušeností veškerá konkurence beznadějně do zapomnění. Nová FIFA, nový This Is Football sice stále mají na trhu své místo (díky čemu asi pak?) a jistý pozitivní posun v kvalitě se zde též přihlásil o slovo, ale ISS Pro Evolution je stále naprosto jiná liga. Tvrdě pracující UEFA Champions League je i se svým pokračováním nadále tvrdě pracující UEFOU, protože prostě je pořád na čem tvrdě pracovat. Novému představení Libero Grande už schází při hře ten moment překvapení a originality a nováčci jako Ronaldo V-Football či Virtua Striker si zaslouží tak akorát zmínit. PSX už si pomalu chystá do botníku důchodky a čas pro nostalgické rozjímání pomalu, ale jistě klepe na dveře. Přesto Konami ještě jednou (a jak se nakonec ukázalo nikoliv naposledy) obšťastňují fotbalové fanoušky dalším dílem ("dalším" je v tomto případě na místě více než "novém") nepřekonané fotbalové série.
Meta byla dobyta už posledně a tak se tentokrát novoty omezily pouze na několik drobných, jemných a citlivých chirurgických zákroků, díky nimž se ale opětovně bylo čemu učit a přizpůsobovat. AI spolu s fyzikou pohybu míče ISS Pro Evolution 2 doznali poměrně snadno rozpoznatelného zlepšení a v konečném důsledku opětovně lehce pozměnili hratelnost k lepšímu. Přibylo důrazu na taktickou stránku věci a pozornější bránění, možnost zranění hráčů (resp. přivodění zranění hráčům:)) a tzv. "stahovačka" (velmi efektivní k oklamání obránců). Master League se dočkala druhé divize s odlišným bodováním, což ji udělalo spolu se zmiňovanými změnami ještě zábavnější.
Díky oficiální licenci se Pro série konečně dočkala reálných jmen hráčů, což z části narušilo auru posvátnosti této veledůležité "relikvie" tak, že se na chvíli povyk těch kolem ní křepčících zastavil, ale jenom proto, aby posléze propukl nanovo. Licence se totiž vztahovala zhruba jen na polovinu fotbalistů, což bylo zbytečně polovičaté řešení a dle mého vyhozené peníze. U prezentace a komentáře se dalo křepčit vesele dál bez přerušení, změna pozitivní ráčiti se nedostavila. Jako obvykle. Jako obvykle to ale nic neměnilo na faktu, že se opětovně tleskalo novému králi. Změny byly sice drobné, ale citlivé a přínosné. Konami sama sice při skromnosti Japoncům vrozené trvala na tom, že nejde skutečně o regulérní nový díl, ale spíše upgrade minulého, což se sluší poznamenat, ale kdo umí, ten prostě umí a navíc takového množství tolika efektivních a účelných změn se nedočkala snad žádná FIFA (a že jich bylo). Skromnost stranou, upgrade neupgrade, "standing ovations" jsou, resp. byly, plně na místě.

 Pro Evolution Soccer

Pro Evolution Soccer, 2001, Playstation 2.
Nové jméno, nová generace, nové možnosti, nová úroveň realismu. Obrovský skok vpřed po všech stránkách. Příliš živé téma na nostalgické rozjímání, takže pokud se vám nechce čekat pár let, můžete si tady přečíst naši Pro Evo Socceru (s níž jsem neměl tu čest) a na podzim (pravděpodobně) chystaném Pro Evo Socceru 2, který vypadá mimořádně slibně (jak jinak) a naše povídání se může odevzdat očekávání závěrečného hvizdu. Ale než jím konečně milostivě ukončíme tento sáhodlouhý monolog vzpomínek, ještě budeme pár minut nastavovat. Důvod je to pro to více než dobrý.

Multiplayer. Ten totiž byl, je a doufejme, že bude kapitolou samou pro sebe a tvoří takovou tu pomyslnou třešničku na pomyslném dortu každého dílu série. Na rozdíl od konkurence tady byla celá hra od začátku do konce plně ve vaší režii; chyby, které vedly k obdržení gólu byly vašimi chybami, podařené akce a vsítěné góly hřály, protože jste věděli, že jste si je zasloužili. Ten enormně silný pocit uspokojení či vzteku byl pak v případě, že jeho příčinou byl vedle vás sedící dýchající a přemýšlející soupeř z masa a kostí, který přece nemůže být lepší než vy:), umocněn minimálně na druhou. A něco takového bylo u konkurence disponující omezenými možnostmi a spoustou automatismů stírajících význam individuálního umu a zkušeností něco naprosto nemyslitelného. Jak se herní možnosti rozrůstaly, byl útok multiplayeru čím dál tím více údernější. Ze zálohy se navíc dočkal i podpory nových herních módů pro více hráčů. ISS Pro 98 přidal volbu hrát ve dvou proti počítači a možnost účastnit se jednotlivých pohárů ve více lidech. ISS Pro Evolution se konečně vytáhl s kýženou podporou multitapu (zatím jenom jednoho) a možností zahrát si proti sobě s týmy, které jste si v Master League vybudovali. No a konečně ISS Pro Evolution 2 umožnil prostřednictvím dvou multitapů hru až osmi lidí naráz, což byly skutečné fotbalové orgie. A, a...víc už nestihneme, čas se naplnil.

Protože přišel čas rekapitulujícího konce, nastává opět velká chvíle zprofanované řečnické otázky "co říci závěrem". Hrajme podle pravidel, takže... Co říci závěrem? Série ISS Pro (transformovaná do Pro Evo) každým svým dílem dokázala, že zlatý mistrovský pohár je u ní v těch nejlepších rukách a patří k tomu nejlepšímu, co může Playstation (prvý či druhý) nabídnout. Chcete-li si tedy zahrát skutečný virtuální fotbal a nikoliv lacinou imitaci skutečného, máte na výběr pouze jedinou sérii a jedinou platformu. Zapomeňte na velkohubou konkurenci, pouze TOHLE je fotbal.

Autor:




Nejčtenější

DuckTales (NES)
James Bond, Spiderman i strýček Skrblík. Nejlepší hry s licencí - díl druhý

V pokračování našeho přehledu nejlepších her na motivy filmů, seriálů, komiksů a knih připomínáme některé tituly, které si vybaví spíše ti dříve narození....  celý článek

League of Legends
Slavný fotbalista vyhrál soud s autory League of Legends

Slavný nizozemský fotbalista Edgar Davids uspěl s žalobou proti provozovatelům hry League of Legends. Jedna z postav se totiž notně inspirovala jeho vzhledem.   celý článek

Hearthstone: Knights of the Frozen Throne
Jak se s Death Knighty změnil Hearthstone? První dojmy

Nová expanze Knights of the Frozen Throne pro karetní Hearthstone je venku pár dní, a tak se pojďme podívat, jak se hrou zahýbaly nové karty.   celý článek

Destiny 2
VIDEO: Sci-fi Destiny 2 je nejhezčí na PC

Zatímco první díl střílečkové hry na hrdiny vyšel pouze na konzole, druhý se podívá i na počítače. A bude tam vypadat zdaleka nejlépe.  celý článek

Další z rubriky

Soccer Fierce Battle
Severní Korea vydala vlastní verzi fotbalové hry FIFA

I v Severní Koreji se hrají počítačové hry, jenže ne ty západní. Fotbaloví fanoušci tak jsou například ušetřeni klasického rozhodování, zda je lepší FIFA, nebo...  celý článek

GTA 5
Prestižní škola využívá Grand Theft Auto 5 jako učební pomůcku

Kanadská prestižní střední škola Royal St. George’s College využívá Grand Theft Auto 5 jako učební prostředek, na kterém studentům ukazuje zakořeněné...  celý článek

Omalovánky Zaklínač
Dospělí fanoušci Zaklínače si mohou koupit omalovánky

Autoři Zaklínače opět vymysleli originální způsob, jak potěšit nejvěrnější fanoušky. Omalovánky na motivy Zaklínače ovšem určitě nepatří do dětských rukou.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.