Po nepovedené bojovce X-Men: Reign of Apocalypse a slušné Final Fight One se vynořila další hra čerpající z námětu bojového umění (tentokrát z Kung Fu), s oblíbeným Jackie Chanem v hlavní roli. To, že Jackie Chan nebyl ve svých prvních rolích žádným hercem, víme všichni, nicméně filmy s tímto neuvěřitelně pohyblivým člověkem sledujeme kvůli něčemu zhola jinému. Stejně tak i hru, ačkoli nese v názvu slovo adventure (tentokrát berme doslovně), si pořídíme, abychom si pořádně zabojovali. Příběh celou záležitost zbytečně nenatahuje, na nic si nehraje, čili po pár okýnkách se ocitáme rovnou ve hře. Ale abych vás o nic nepřipravil... Strýček si nutně potřeboval odskočit a vás požádal o dohled nad jeho obchodem. Na krku vám ještě zůstala malá Jade - když tu vtrhne do krámu obří hromotluk a dožaduje se starodávných svitků. Jackie o žádných svitcích nemá ani páru, avšak to se nabušenci nelíbí a pošle vzduchem našeho bojovníka rovnou mezi vázy. A co se nestalo! Právě v jedné z váz se svitek ukrýval. Strýček nám později vysvětlí, že jde – jak jinak – o svitek Kung Fu síly, která by se rozhodně neměla dostat do cizích rukou.
Jackie Chan Adventures mi přišla hned od začátku jako sympatická hra, protože si vůbec na nic nehraje. Tomu odpovídá i celkové graficky jednodušší pojetí - barevné výplně, občas přechody, jenom na postavičkách se strávilo o něco více času. Jednak vypadají jinak než všechno ostatní, ale hlavně alespoň našemu hrdinovi věnoval animátor hodně práce. Prakticky každý provedený chvat lze bez větších problémů postřehnout. Díky tomu se Jackie Chan Adventures odlišuje od zmíněných konkurentů, protože styl hry mi přijde takový méně uspěchaný. Nechci psát rovnou pomalejší (i když první spuštění ve mně zanechalo ten dojem), ale připadalo mi, že mám mnohem více času na promýšlení výpadů a každá akce zabere o něco více času, než jsem normálně zvyklý. Ale berte to jako první dojem, nyní mohu konstatovat, že boje probíhají dosti akčně, hlavně později, kdy s každou další úrovní roste i zuřivost oponentů.
Vlastní ovládání dopadlo na výbornou z jednoho prostého důvodu – vychází nám hráčům maximálně vstříc. Směrovým křížem klasicky určujete cíl pohybu a samozřejmě jej využíváte ke kombinaci chvatů. Zbylá čtyři tlačítka na GBA tedy slouží k úderu, kopu, obraně a skoku. Například 
snad vůbec poprvé se setkávám s použitelnou obranou, jež vás chrání před veškerými údery (mimo bossů a zbraní). Dosavad mi tlačítko pro obranu (a mluvím o všech bojových hrách) přišlo naprosto zbytečné. V horším případě nešlo průniku v obraně zabránit, v tom lepším jste bránili dvě až tři pásma. Většinou šlo o náhodu, pokud tedy počítač "šťastně" nezasahoval vždy nechráněná místa. Jackie Chan vše řeší jednoduše, přímo – tj. držíš obranu a nic se ti nestane, ani tě nikdo nepodkopne. Říkáte pitomost? Kdepak, nestává se často, že by proti vám šel pouze jeden lump, většinou útočí ve trojicích a z různých stran. Obranná klávesa vám proto proti kopu do hlavy vedeného z druhé strany není příliš platná. Dost se mi líbí, že i na útoky vedené z jiných stran autoři mysleli. Zatímco klasické bojovky vás nutí obrátit se a věnovat se jinému útočníkovi, což většinou končí vaší smrtí, v Jackie Chan Adventures můžete stát otočení na jednu stranu a v případě potřeby si bouchnout na stranu druhou. Drobné vylepšení, ale pro hru samotnou naprosto ohromující. Boje potom mají nádech toho, na co jsme zvyklí v kinech – tj. na hrdinu se řítí banda zloduchů a ten je efektními kopy a údery odhazuje stranou.
Dobře, co mě ale donutí, abych hrál dál? Nezvrhne se hra v nudné, stále stejné mlácení? Spíše ne. V první řadě se mění grafické vzezření úrovní a to tak, že výrazně. Navštívíte například obyčejnou ulici, starý chrám, ale projedete se i v (a na) jedoucím vlaku, čili v téhle oblasti bych problém neviděl. Jistými modifikacemi procházejí i nepřátelé, takže počáteční pouliční gaunery brzy vystřídají maskovaní stínoví bojovníci či chlapíci z posilovny. Stane se, že některé úrovně stráží bossové, kteří dokazují, že umí. První setkání s pankáčem ve druhém levelu dopadlo neblaze, než jsem pochopil, že klávesa pro obranu skutečně funguje. Nicméně co boss, to nutnost použít jinou strategii. Na každého – a schválně neříkám člověka :-) - platí jiný přístup. Užijete si i zbraní, jako deštníku, koštěte a podobných méně věrohodných předmětů, u kterých se nakonec ukázalo, že Jackie s nimi útočí naráz na obě strany, což se hodí. Pořád ale zamlouvám to nejdůležitější a tím jsou bojové svitky. Ty občas objevíte v některé úrovni a věřte, že hodně usnadňují práci. Takový svitek vás okamžitě naučí nový chvat, jenž spustíte kombem určitých kláves. K mému příjemnému překvapení se prakticky jedná buď o mačkání téže klávesy či klávesy + směrové šipky, což činí použití velmi snadným.
Jackie Chan Adventures mi zprvu přišla jako nezvyklá záležitost, ale nakonec se z ní vyklubala velmi příjemná arkáda. Možná si šlo drobet vyhrát s grafikou pozadí a zamíchat do hry více interaktivních prvků, nicméně i tak před sebou máme kvalitní bojovou hru. Po dvou pokusech předtím jsme se tedy skoro dočkali.
| Jackie Chan Adventures: Legend of the Darkhand | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
