Je abandonware pirátství, či nikoliv?

  • 6
Je možné nabízet ke stažení zdarma programy a hry, které nejsou ani shareware ani freeware? Na první pohled se zdá, že se jedná o pirátství. Co ale v případě, že společnost, která hru distribuovala, o ni už nejeví zájem? Do kategorie abandonware přitom patří mnoho zajímavých titulů.

Vážení čtenáři, v následujícím článku se budu zabývat problematikou abandonware, co to vlastně je, zda se jedná o pirátství nebo ne, a podobnými otázkami. V první řadě bych rád předeslal, že názory níže uvedené jsou pouze a jenom mé, nebo třetích osob, a že se nejedná o oficiální postoj ani serveru BonusWeb, ani jeho vydavatele, společnosti Mobil Server, s.r.o.

Co je to abandonware?
Abandonware je technický termín, který vymyslel v roce 1997 Peter Ringering. Jedná se o parafrázi na běžně užívané výrazy jako například software, freeware nebo shareware, z čehož je zřejmé, že půjde o nějaký druh programů. Anglické sloveso "abandon" by se dalo do češtiny přeložit například jako opustit, zanechat, zříci nebo vzdáti se. Abandonware je potom logicky program, o který se nikdo nestará a který již nikdo nepodporuje.

Podle definice, kterou můžete najít například na stránkách Abandonware Ringu, se za abandonware považují pouze programy pro PC, Apple Macintosh, Amigu a Commodore 64, které 1) jsou minimálně pět let staré, a které 2) již nepodporuje, neprodává ani jinak nedistribuuje společnost, které je vytvořila, případně společnost, které by spravovala autorská práva. Pokud by se některá z her, které jsou považovány za abandonware, začala opět prodávat, automaticky ztrácí svůj status a není možné ji nabízet ke stažení.

Takže abandonware je vlastně pirátský software?
Technicky vzato ano. Podle mezinárodních smluv a amerického i českého práva patří copyright autorovi softwarového produktu ještě 50 let po jeho smrti, a v případě programu vytvořeného společností jsou autorská práva určena na 75 od data jeho vzniku. Nikdo (kromě autora samotného) nemá v této lhůtě právo program kopírovat.

Většinu autorských práv k počítačovým hrám drží velké korporace jako je například Sierra, Interplay, Microprose nebo Microsoft, takže po následujících 75 let je nesmí nikdo získat jiným způsobem, než koupí. Nemá asi cenu rozebírat následky, jaké s sebou nese usvědčení z porušování autorského zákona a pirátství, ostatně většina z nás určitě slyšela hrůzyplné historky o kapitánu (teď už vlastně majoru) Dastychovi a BSA. Organizace BSA (Business Software Alliance) je obdobou americké SIIA (The Software and Information Industry Association), sdružení společností, jejichž cílem je potírání softwarového pirátství a hledání fyzických i právnických osob, které porušují autorské zákony.

Proč šíření abandonware není (nebo spíše nemělo by být) považováno za pirátství ?
Představte si následující teoretickou, i když velmi reálnou situaci. Píše se rok 1990 a vy jste si právě pořídili svoje první Xtčko a k němu (legálně) několik her. Za dva roky už 640 kB není dost pro každého, jak nám tvrdil Bill Gates, a nové hry potřebují alespoň 4MB operační paměti a pokud možno procesor 386 SX/25. Co se dá dělat, chcete si zahrát a držet krok s kamarády, kteří vychvalují svůj nový nadupaný stroj, a tak koupíte nový case a vnitřnosti. Monitor, myš, klávesnice a disky zatím musí sloužit původní, opět nakoupíte několik her. Za další dva roky se situace opakuje a technické minimum už teď je na 486DX2/100, 16 MB paměti a půlgigovém harddisku. Mohl bych pokračovat klidně dál, až do současnosti nebo budoucnosti, ale pro ilustraci problému to takhle stačí.

Existují lidé, kteří mají dost peněz na to, aby každý rok kupovali nový počítač, ale stejně tak existují další, kteří takové prostředky nemají a držet krok s vývojem prostě nemohou. Po vzoru Erica Cartmana by se dalo říct: "Jó to je blbý, to je fakt blbý", rezignovat a na počítačové hry se vykašlat. A nebo zkusit najít jiné řešení.

Každý rok se výkon osobních počítačů zvyšuje o několik (desítek) procent, ale zároveň s tím se také příslušně zvedá náročnost nových aplikací a her. Celé to připomíná klasickou hru - já na bráchu, brácha na mě. Vy vyrobíte nový hardware, my na to uděláme náročný program, aby vám to lidi kupovali. A že to nebude fungovat na starších strojích? Uděláme takovou marketingovou kampaň, aby si lidi mysleli, že je NORMÁLNÍ každý rok kupovat nový počítač a software.

Představme si ekvivalentní situaci v automobilovém průmyslu. Koupíte si auto, co jezdí na benzín A. Rafinérie za rok vymyslí metodu, jak levněji vyrábět jiný, lepší druh benzínu B, který ovšem ve vašem autíčku fungovat nebude, protože potřebuje jiný motor, a zároveň přestanou prodávat benzín A. Na trhu se téměř okamžitě objeví auta s motorem na benzín B a automobilky a rafinérie se celé nedočkavé budou třást na ty spousty peněz, co na celém kšeftu vydělají. Co uděláte? Půjdete sešrotovat svoje auto jezdící na benzín A a koupíte nové jezdící na benzín B, nebo začnete protestovat, budete telefonovat na antimonopolní úřad a vůbec absolutně nesouhlasit?

Tohle je přesně to, co dělají počítačové společnosti. Stále náročnější aplikace pro stále lepší hardware. Nový software na starých počítačích fungovat nebude. Starý software na starých (ale i nových) počítačích ano. Liší se staré a nové programy ve funkčnosti ? IMHO víceméně ne (třeba Half-Life má sice mnohem víc možností než Wolfenstein, ale v obou hrách jde v zásadě o to samé - běhat, střílet a přežít). Liší se nové a staré hry atmosférou? Hratelností? Taky ne, a ve spoustě případů jsou stařičké vykopávky mnohem zábavnější než nejnovější rádoby hity. Zbývá už jenom kvalita technického provedení, které je jednoznačným plusem nových her, ale opět platí, že ne všechno, co se blýská je zlato, a tak po koupi hry s nejnovějším 3D enginem a skvělými efekty můžete zjistit, že zábava si v téhle hře vzala dovolenou, a zbytek stojí za cosi hnědé, lepkavé a zapáchající.

Trochu oklikou se dostávám opět na začátek a k abandonware. Proč bych na svém starém počítači, kde žádná novinka nebude fungovat ať bych se snažil sebevíc, nemohl hrát staré zábavné a vynikající hry? Ale jak to udělat, když společnost, která má k takové hře autorská práva, na tuhle hru už dávno zapomněla (případně rovnou zkrachovala), a žádný z online ani normálních obchodů ji neprodává? A dál, i když mám originální diskety a poškodí se mi, podle licenčního ujednání většiny her mám nárok na výměnu. Opravdu si myslíte, že vám je firmy bez problémů vymění? Jsem nemorální já, když si takovou hru zkopíruji z Internetu a bavím se při jejím hraní, nebo počítačové firmy, které na mě, jakožto na nemoderního uživatele se zastaralým strojem, kašlou?

Druhá strana mince
Ve článku uveřejněném v září na CNETu je citována manažerka Microsoftu z oddělení antipirátství, Diana Piquette. Ta sice do interview netušila, že něco jako abandonware existuje, nicméně její názory jsou nekompromisní: "Mezi abandonware a pirátstvím není rozdíl. Pokud za program nezaplatíte, není správné, abyste ho používali".

Stránek nabízejících abandonware se objevují v poslední době řádově stovky. Mnoho z jejich autorů se netají svými názory a pokládají svou činnost za službu veřejnosti. Ve svém přesvědčení, že dělají správnou věc, jdou tak daleko, že často zveřejňují svá celá jména a biografie. Reakce ze strany Microsoftu zní opět velmi drsně: "Lidé, kteří abandonware šíří, budou chyceni a potrestání. Microsoft má vlastní antipirátské oddělení, ve kterém skupina lidí na plný úvazek hledá na síti piráty".

Závěr nechť si každý udělá sám. Faktem zůstává, že abandonware existuje a vzkvétá. Jeho distribuce sice není tradičním pirátstvím, ale přesto porušuje tradiční autorské zákony. Kdokoliv, kdo má zájem a trochu času, má možnost najít na Internetu téměř libovolnou starou hru nebo program. Je otázkou, zda autorské zákony formulované v době, kdy neexistoval Internet ve své dnešní podobě, a kdy programy nezastarávaly díky rapidnímu vývoji informačních technologií tak rychle, jsou dnes ještě odpovídající svému účelu, a zda je nebude v budoucnosti nutné přehodnotit a přeformulovat.

Použité zdroje:
CNET (www.cnet.com)
Abandonware ring (www.abandonwarering.com)
Home of the Underdogs (www.theunderdogs.org)
The Keep (www.thekeep.org)