Konference pro tvůrce softwaru jsou obyčejně děsivá záležitost, kde se mizerné chlebíčky nebo sendviče střídají s mizernými přednáškami. Tak se to alespoň může jevit nezasvěceným. Konference určené vývojářům videoher ale bývají veselejší. Hráči jsou zvědaví i na zákulisí celého herního průmyslu a tak přednášející vždycky najdou něco, co potěší i obyčejný lid. Třeba těch 80 milionů lidí, co pěstují virtuální zeleninu ve Farmville na sociální síti Facebook.
Sociální hry a americké supermarkety (Ben Cousins, Electronic Arts)
Milovníky konzumního způsobu života musela nutně potěšit přednáška Bena Cousinse, který má v Electronic Arts na starost hlavně značku Battlefield. Cousins přirovnal přesun milionů lidí k jednoduchým webovým hrám ke změně nákupních zvyklostí Američanů a nástupu supermarketů a vykreslil neradostnou budoucnost, kdy jednoduché internetové hříčky kompletně převálcují tradiční krabicové produkty.
Svou teorii Cousins opřel o historii způsobu prodeje zboží. Ještě počátkem 20. století znamenal maloobchod v podstatě malé krámky, ve kterých zákazník komunikoval přímo s odborníkem na prodávané zboží. Hokynář znal nabízené potraviny, nákup oblečení znamenal setkání s krejčím a všichni majitelé obchodů i jejich zaměstnanci se snažili zákazníkům poradit a při nákupu mu zboží zabalili a zajistili i jeho dopravu. Bylo to drahé a pomalé.
Pak přišly samoobsluhy. Zákazníci začali preferovat větší rychlost, nižší ceny i za cenu mírného nepohodlí spojeného s hledáním toho správného zboží v dlouhých uličkách. A malí obchodníci pomalu zavírali krám, což je ostatně vývoj, který v českém prostředí nemá konotaci dávné historie, ale nepříjemnou pachuť několika málo let.
V případě her už je to stejné. Lidé jdou za levnějšími produkty a úplně při tom ignorují skutečnost, že jejich kvalita nesahá tradičním hrám ani po kotníky. Cílem kritiky byla samozřejmě nejúspěšnější hra loňského roku, co do počtu hráčů, Farmville, kterou na Facebooku hraje každý měsíc 80 milionů lidí.
Pro budoucnost hraní to nevypadá moc optimisticky, zvlášť když zvýšení kvality hry neznamená nutně, že za ni hráči budou ochotnější platit. Tady už se Cousins vrátil na domácí půdu a dokumentoval svá tvrzení na hře Battlefield Heroes, kterou produkoval. Jejich on-line hra zaznamenala tři výrazné okamžiky, kdy příjmy rostly. První skok zaznamenali v EA ve chvíli, kdy ke spuštění hry nebyl potřeba žádný kód, a odpadla bariéra v hraní. Ještě větší nárůst přišel ve chvíli, kdy EA začali prodávat virtuální zbraně a zároveň zavedli nové způsoby placení.
Třetí výkyv už ale byl krátkodobý a nevýrazný. Přišel ve chvíli, kdy EA do hry přidali novou mapu, nové schopnosti a vyladění hratelnosti. Právě z tohoto "nezájmu" Cousins usuzuje, že zvyšování kvality pro zvyšování obratů není nutné. Jeho závěrečná výzva kolegům vývojářům proto z pohledu hráčů není úplně radostná: "Nemůžeme si dovolit ignorovat herní online svět, musíme se přizpůsobit trendům. Měli bychom začít dělat online hry jednodušší a levnější."
Konzolová válka na Wall Streetu (Don Daglow, IGDA)
Většina fanoušků měří úspěch herních konzolí podle počtu prodaných krabic. Čísla pak používají jako argumenty v hádkách s majiteli jiných herních zařízení. Tak jednoduché to ale při hodnocení úspěchů herních konzolí není. Alespoň podle Dona Daglowa, který se podílel například na designu Neverwinter Nights nebo Strongholdu, a který je členem představenstva mezinárodní asociace herních vývojářů.
Skutečné konzolové války se podle něj odehrávají na Wall Streetu, tedy na akciových trzích. Právě vývoj hodnoty akcií herních firem rozhoduje o úspěchu nebo neúspěchu jejich vedení. Budoucnost herních zařízení neurčují technologické inovace nebo kreativita herních vývojářů, ale obchodníci s akciemi.
Jediným skutečným cílem šéfů Sony, Microsoftu, Nintenda, EA nebo Activisionu nejsou spokojení zákazníci nebo nejlepší hry. Jejich cílem je meziročně zvyšovat hodnotu akcií. To je sice paradoxní, protože spousta herních firem je posledních několik let v červených číslech, ale tak to prostě je. A aby výrobci konzolí mohli dále růst, musejí hledat nové trhy. "Proto se objevila marketingová kampaň It only does everything pro PlayStation 3, proto ten důraz na multimediální kapacity Xboxu 360," vysvětloval Daglow.
Dalším konzolovým bojištěm je obývací pokoj. To platí hlavně pro Microsoft, který už dávno naplnil heslo "jedno PC na každý pracovní stůl". Přidávání internetových služeb jako Netflix, Twitter a Facebook do herních zařízení je stále důležitější součást podnikání výrobců konzolí. Obchodní plány velkých firem by ale neměly vývojáře příliš deprimovat. Nikdy neztrácejte ze zřetele, že máte velké privilegium a vzácnou možnost projevit svou kreativitu," vléval na konec své přednášky vývojářům optimismus do žil Don Daglow.
Vývoj her je vlastně distribuce drog (Will Wright, Stupid Fun Club)
Nejvíce úsměvů vyvolala pravděpodobně přednáška Willa Wrighta, duchovního otce simulátoru života a vztahů The Sims. První úsměv se na tvářích účastníků rozlil ve chvíli, kdy zjistili, že místo přednášky Metafyzika herního designu, člověka označeného v programu jako "Phaedrus", je čeká hodina ve společnosti Willa Wrighta. Ten svou přednášku začal poznámkami o svém konci v Electronic Arts a založení Stupid Fun Clubu, což jeho matka označila za formu nezaměstnanosti. "Hry mají pořád negativní nálepku. Většina lidí si myslí, že herní vývojář je vlastně drogový dealer, takže asi jsem drogový dealer. Nezaměstnaný drogový dealer," utahoval si sám ze sebe Wright.
Připomněl i další zábavnou historku, když zmínil "nahatý" patch pro Sims 2. Tehdy se od známého právníka Jacka Thompsona dočkal označení dětský pornograf. "To byl vrchol mé kariéry, bylo to pro mě čestné ocenění. Teď to ale ze mě dělá nezaměstnaného dětského pornografa," komentoval Wright. Wright si nedělal legraci jen sám ze sebe. S nadhledem se pustil i do hráčů, kteří jsou podle něj dědiční narcisté, když tráví hodiny tím, že v Sims vytvářejí postavu, která jim je co nejpodobnější.
Kromě žertování se Wright věnoval i novým herním trendům. Například SimCity podle Wrighta nabídla hráčům svět, který mohli zlepšovat, zatímco nyní hry pomáhají zlepšovat hráče: třeba v případě Wii Fit. Wright se věnoval i Facebooku a sociálnímu hraní. Narozdíl od Bena Cousinse to nevidí tak černě. V tuto chvíli jsou prý sociální hry na vrcholu, ale to se má srovnat. Nakonec mají hry podobné Farmville tvořit asi čtvrtinu herního trhu. Ale také to může dopadnout úplně jinak: "V jistém smyslu se budoucnost stává čím dál hůře předvídatelnou. Je to jako hrát na schovávanou v minovém poli," povzbudivě zakončil Wright.
