Jiný názor: Život člověka je skvělá hra

Ačkoliv Život člověka obsahuje řadu neférových prvků, je to mistrovské dílo, které si zaslouží absolutní hodnocení.

V láskyplném sevření na proslulém mexickém náměstí Zocalo stanulo 39 897 zamilovaných. | foto: Reuters

Zajímavou vlastností Života člověka je fakt, že hra neměří všem fér. Například startovní lokace nového hráče je vybírána zcela náhodně. Pokud máte smůlu, hra může skončit, aniž byste opustili úvodní zónu. Netradiční je i přístup k takzvaným cheaterům, tedy hráčům, kteří podvádí. Zatímco v jiných hrách jim tvůrci zruší účet, v Životě člověka bývají nezřídka velmi úspěšní.

Nezvykle působí přísnost represivních složek. Herní svět je sice plný násilí, přesto se většinou nevyplácí zabíjet jiné postavy. V takovém případě totiž hrozí radikální omezení herní zkušenosti a pohybu po herním světě.

Velmi propracovaná je interakce s ostatními postavami. Jiní hráči na vaši postavu často přenášejí svá očekávaní a jsou na vás například naštvaní, aniž byste věděli za co. Snad až přehnaně silná je schopnost jiných hráčů ovlivnit to, jestli se vaše postava cítí skvěle, nebo má náladu pod psa. Na druhou stranu jsou to právě další hráči, kteří mají schopnost zprostředkovat vaší postavě momenty slasti. A zdá se, že právě tyto momenty udržují celý herní svět v chodu.

Dočasné momenty uspokojení nabízejí i různé vědomí ovlivňující prostředky, jako alkohol, cigarety či drogy. A zatímco v jiných hrách užívaní těchto prostředků hráče posílí, v Životě člověka je tomu spíše naopak. Poškození postavy je naneštěstí trvalé. Je třeba si uvědomit, že Život člověka se hraje pouze na takzvanou "Nightmare" obtížnost, v níž nelze ukládat pozice a v případě smrti je konec. Tak bacha na to.

Mnohé postavy sice věří v posmrtný život či převtělení, ale řekněme si to na rovinu: v případě smrti prostě přijdete o všechny peníze, výbavu i kontakty na hráče, které jste poznali během hraní. V otázkách víry se jeví herní svět bohatý (mnoho výkladů) i radikální (za vaše vyznání vás mohou i zabít). Přesto většina hráčů vyznává pouze jediné náboženství, a to náboženství peněz.

Cíl a smyl hry je zahalen v mlžném oparu a podobá se hledání svatého grálu. Mnozí ztratili hledáním spoustu času, ale nic nezjistili. Nakonec stejně zemřeli. Ačkoliv se hráči považují za jedinečné bytosti, dny v herním světě plynou dál nezávisle na jejich existenci. Existují ale vedlejší nepovinné úkoly, při jejichž plnění dojde vaše postava naplnění. Úkoly se velmi různí a každý hráč si je musí objevit sám. Jejich zpřístupnění není nijak garantováno.

Přesto je Život člověka zatím nepřekonaná záležitost. Faktory, které se na první pohled jeví jako zápory, ve skutečnosti neuvěřitelně prohlubují herní zážitek. Kdybychom neznali smutek, nevěděli bychom ani co je radost. Život člověka je skvělý, díváte-li se na svět tou správnou optikou. Proto uděluji absolutní hodnocení. A mimochodem, už to, že čtete tento článek znamená, že vaše startovní lokace nebyla vůbec špatná.