Deja-vu.
Znáte ten pocit, jako by se vám zasekla neviditelná jehla na desce událostí gramofonu vašeho života. Znáte ten pocit, vyvolaný otazníkem ve vaší hlavě, který do uší vašeho vědomí vykřičníky křičí, že tady už jste byli, tohle už jste viděli, tohle už jste zažili, tohle jste už řekli a tohle jste už napsali. Přesně Ten pocit, který zakouší „šťastlivec“ vývojář, kterému těsně před vydáním jednoho a toho samého výronu jeho potenciálu zkrachuje už poněkolikáté jeho vydavatel. Ten samý pocit, který zažívá „nebohý“ recenzent, který v důsledku příčiny pocitu „šťastlivce“ vývojáře a nedostatku vlastní prozřetelnosti dostane za úkol opět písemně zhodnotit šťastlivcův výron, který už jednou hrál a už o něm jednou psal. Ten pocit, kterému z úst mnohdy visí zaraženě se tvářící bublina s textem „Co to k***a je?“ Malé, osobní deja-vu, převlečené za Juiced, následované otravnými otazníky s vykřičníky. Život není fér.
Podpůrných silikonových zkrášlovátek se dočkala i prsa prezentace ústředního kariérního módu hry.
Ale zato je svým nefér přístupem vydatně můzovitým zdrojem inspirace, tak proč sem místo vymýšlení nového nehodit už kus napsaného starého a moci tak ukázat otravným otazníkům s uřvanými vykřičníky „tohle už jsi napsal!!!“ vztyčený prostředníček. Koneckonců ten rok, které dostal Juiced díky krachu Acclaimu k dobru, se na něm příliš nepodepsal a tenhle výron se od toho staršího příliš neliší a tak by recyklace recenze na starou „review“ verzi Juiced nebyla zas tak nefér. Odpověď na „proč“ je bohužel banálně jednoduchá, špatně se s ní polemizuje a má víceméně co dělat s tím, že pro šéfredaktora představuje opětovné napsání zcela nové recenze na více než méně tu samou hru adekvátní „odměnu“ za pár nedodržených termínů. Život opravdu není fér a proto je na čase, začít být fér alespoň k Juiced.
Upgrades.
Je pravdou, že vzato kol a kolem není „finally tuned“ a především „finally relased“ verze Juiced od té staré (na níž najdete recenzi tady) v globále příliš odlišná a v jádru, ani blíž pod povrchem se v zásadě nic nezměnilo. Už tehdy byl Juiced klasickou pouliční a na tuningu ulítávající
závodní hrou s výborně vyřešenou strukturou klasického kariérního módu. Už tehdy byl Juiced technicky vzato průměrným
zástupcem svého žánru, který ovšem oplýval svým způsobem „undergroundovitější“ prezentací než samotný NFS: Underground. Už tehdy byl Juiced hrou, která působila
zajímavěji v míze svojí struktury než v závodě na ulicích. A už tehdy byl Juiced koncentrátem chuti zkyslého potenciálu. Vším čím Juiced byl, tím i zůstal. Nicméně je fér dodat, že dnešní Juiced sice zůstal tím, čím byl, ale nezůstal na místě a přece jenom se pohnul dopředu. A místy i tím správným směrem.
Potěší i možnost přibrat do party NPC kolegáčky.
Undergroundově laděné, ale především naprosto příšerné digitalizované intro bylo za jízdy vyhozeno a na jeho místo naskočilo koukatelné CGčko, klasického "koukej jak je ten tuning cool" střihu. Podpůrných silikonových zkrášlovátek se dočkala i prsa prezentace ústředního kariérního módu hry, který ale v současné podobě vypadá jak by NFS:U z oka vypadl … a trochu si při tom pádu natloukl kokos, jelikož mu chybí "cool" styl jeho vzoru. Do překopání jeho původně výborně zvládnuté struktury se naštěstí autoři nepustili a především díky ní vás "Career" v náruči jejího klasického kolotoče tradičních závodů, "sprintů" a "show offů" dokáže docela slušně pobavit. Jistě, žádné větší invence se nedočkáte, ale možnost naskočit si kdykoliv do jakéhokoliv typu závodu chcete, bez nutnosti striktně lineárního postupu, to potěší. To samé platí i o zpestřujících možnostech sázet se s jednotlivými jezdci o peníze či případně i o auto, dokážete-li jim splněním jejich osobních "challengí", že na to máte. A protože peněz v Juiced není nikdy na rozhazování, jsou tyhle drobnůstky příjemným adrenalinovým dopingem samotných závodů. Kolotoč typově obehraných závodů a tuningového fetišistického obcování s vaším autem (na orgie z NFS:U2 ale zapomeňte) docela zpestřuje i přehledně a srozumitelně ošetřený ukazatel respektu, jehož postupné získávání u ostatních závodníkůů je klíčem k zpřístupnění si dalších lokací v Angel City. Potěší i možnost přibrat do party NPC kolegáčky a nechat je závodit ve stylu zjednodušeného "B-spec módu" z GT4 občas za vás nebo později jezdit o body v týmu. Sice neumějí prakticky používat zpátečku, ale když se nevysekají, kočíruje to jejich AI docela solidně. Byť tohle všechno z větší části měla i stará verze Juiced, zjednodušení tehdy zbytečně komplikovaně řešených věcí a lepší prezentace, posouvají společnými silami strukturu verze nové o stupínek výš (byť vypuštění takových tréninkových kol si mohli autoři odpustit).Co však Juiced za ten rok navrch prospělo nejvíc je bez debaty kapitulace na kompromis mezi GT a NFS a jasné přiklonění se na stranu arkádovek. Zatímco dříve jste nevěděli, jestli máte hrát Juiced jako Gran Turismo nebo brát zatáčky pěkně zostra smykem, teď není konečně co řešit a závody tím získávají ve spolupráci s příjemně vyšší obtížností na zábavnosti. Ovšem pouze klasické závody.
|
Sprintům i "show offům" arkádovější ovládání nijak výrazně nepomohlo a to prostě proto, že jejich problém nebyl a není v ovládání, ale koncepci. Poslušné přeřazování při mžourání po nepochopitelně malé ručce na malém tachometru za účelem dojet na krátké rovince bez dopravy první do cíle prostě žádná velká zábava nebyla a není. To jakbysmet platí i o nutnosti předvádět zmateně proveditelné triky s autem na tratích, které k tomu nejsou přizpůsobeny. Tratě vůbec představují snad nejvýraznější slabinu Juiced. Jednak jedny a ty samé tratě slouží pro všechny typy závodů a druhak jsou si všechny podobné jako vejce vejci. Prakticky všechny postrádají jakékoliv výraznější, zapamatovatelné momentky či nápady a svým neměnným koloritem ulic řadových domů, činžáků, skladišť a parčíků vás nemůžou nezačít nudit. Jistě, NFS:U s jeho nechutně nablýskaným, nočním, urbanistickým vředem není o moc lepší, ale v Juiced díky absenci dopravy na tratích máte čas to okolí sledovat. A ono bohužel není o co stát. Krom nudných kulis totiž technicky grafika Juiced ničím nevyniká; modely aut jsou koukatelné a nasvícení taky není nejhorší, jenže fádní okolí kvalitních textur nepobralo a zdaleka ne optimální snímkování tomu taky příliš nepomůže. O kamerově zcela nezvládnutých replayích nemluvě. A to by člověk čekal, že díky ročnímu odkladu se Juiced dočká upliftu technické stránky i jinde než jen u intra. I když, abychom skutečně byli fér, zvuk motoru konečně zní aspoň přibližně jako zvuk motoru.
Dodge this?
Naděje na spokojené pomlasknutí, vyvolaná zručným dochucením řady složek Juiced, tak ve výsledku je opět jen nadějnou předehrou pro výsledný, poněkud kyselejší výraz zklamání. Zklamání ne nad tím, že by se z Juiced vyklubala podprůměrná a nezábavná hra svého druhu, ale zklamání nad tím, že ani rok k dobru jí nestačil k tomu, aby sešlápli pedály jejího potenciálu až na
|
Juiced | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|