Kdo by neznal svým způsobem revoluční film Jurský park a jeho na svou dobu dokonalé počítačové triky, které dokázaly brilantním technickým zpracováním ohromit milióny diváků po celém světě. Geniální kniha talentovaného a také velmi potentního autora, jakým Michael Crichton bezpochyby je (podílel se na knižních předlohách a někdy i na samotné tvorbě mnoha áčkových ale i béčkových filmů – jmenujme například Kongo, Koule, Twister, Skandální odhalení, Vycházející slunce či dokonce Velká vlaková loupež), si vyžádala pokračování, stejně tak jako její filmová verze, jejíž úspěch se zdál být bez hranic. A tak kromě různých komiksů, triček, klíčenek a snad i toaletních papírů s červeno černým zubatým logem JP se z kožovité skořápky vyklubal i nespočet počítačových her. Ovšem jak už to u her na motivy filmů bývá, pohříchu většinou sotva jen průměrných.
A i z Jurassic Park: Operation Genesis na vás zprvu dýchne budgetovost a podezření pak vzbudí nejen poloprázdný kompaktní disk, ale i prapodivně vyřešená intra, během nichž se obrazovka rozdělí na několik čtverců, ve kterých se separátně (a zpravidla i asynchronně) přehrávají jednotlivé díly animací. Cesta vedoucí 
z hlavního menu do tutoriálu mě vzápětí ujistila v tom, že JP: OP je opravdu budovatelskou strategií. Tutoriál, jak už to v podobných hrách bývá obvyklé, naučí hráče orientovat se v různých menu a systému hry. A nutno přiznat, že zde je ho trošku potřeba. Z dalších herních módů pak zbývá Operation Genesis, což je vlastně klasický free-build způsob hry na předem vygenerovaném ostrově (který si lze v omezené míře upravit), několik akčních misí a bonusová Site-B „hra“. Uvozovky jsou zde na místě, protože se jedná opravdu jen o hříčku, ve které si vyberete ostrov, naleziště fosilií, která určí sortiment ještěrů, a můžete bez finančních omezení chovat dinosaury ve volné přírodě. Žádní otravní turisté, žádné atrakce. A bohužel ani žádná zábava.
Když už si tak hráč hoví v křesle správce Jurského parku, měl by se snažit také předvést nějaké dinosaury. Zbudování plotu a líhně jsou vcelku jasné záležitosti, ovšem z počátku lze chovat pouze jeden druh malého býložravého ještěra. A další je třeba získávat vykopávkami na nalezištích, z nichž se budou dobývat nejen 
dinosauří ostatky, ale i jantar, ze které lze též získat nějaký ten kousek ještěří dvoušroubovice. Extrakce DNA z kostí je pak dalším, logicky navazujícím krokem, ovšem zkompletování genetického kódu chvíli trvá, je třeba nalézt/nakoupit několik kostěných ostatků než se podaří bezchybně nový druh naklonovat. Nyní již stačí vybudovat vstupní bránu a voilá, teď můžete cálovat, senzacechtiví turisti. Jenže ti malí človíčci jsou pěkně vybíraví. Ohrnují nos tu nad zašpiněnou cestičkou, tam nad frontou u záchodů, jíst potřebují skoro stejně tak jako nakupovat kýčovité suvenýry a v případě uragánu, nebo útěku dinosaurů by se rádi schovali do turistického krytu. Nevoní jim malí ještěři, mnohem raději by sledovali býložravé a masožravé giganty a ne z nějaké hloupé vyhlídkové plošiny, nebo věže, ale rovnou z balónu, ze safari džípu, nebo z vyhlídkové kupole umístěné přímo uvnitř výběhu. A to vše je třeba vyzkoumat, postavit a řádně finančně vyladit.
Kromě výzkumu týkajícího se turistů je třeba se starat i o bezpečí parku a zdraví dinosaurů. První obstarají betonové ploty s vedením vysokého napětí a stanice hlídačů parku, kteří se mohou kamkoliv bleskově 
dopravit helikoptérou a mohou tedy jak zneškodnit, uspat, očkovat, či zahnat dinosaury, tak zachraňovat ohrožené turisty. S ohledem na zdraví dinosaurů se vyplatí co nejdříve investovat do výzkumu vakcín, protože tito plazi zde umírají nejen stářím a na následky zranění, ale též na různé infekční choroby. A jak hra pokračuje dále, pomalu přibývají finance ždímáním zazobaných turistů, zkoumáte další fosilie, získáváte nové druhy dinosaurů a na ty opět lákáte další a další turisty. To vše vám pomáhají koordinovat poradci ne nepodobní hrdinům prvního filmu, kteří působí v oblasti vykopávek, chovu ještěrů, správy parku a turistického ruchu, jež vás informují o každé nepleše, kterou ve vašem zlatém dole
někdo vyvede. Pak závisí jen na rozhodnutí samotného hráče, zdali sedne do helikoptéry a poletí zpacifikovat rozzuřené Tyrannosarury, bude vozit turisty po safari, nebo vše přenechá počítači a bude jen zpovzdálí kontrolovat vývoj parku.
Když omrzí stavění a správa parku, nabízí se jedna z dvanácti misí, ve kterých bývá úkolem hráče pořídit fotografie dinosaurů, zlikvidovat je, pokud zlobí a chtějí sežrat platící turisty, nebo je někam zahnat. Mise 
ovšem brzo omrzí a nedá se předpokládat, že by je hrál někdo více než jednou či dvakrát. A kdesi v hloubce mysli raší podezření, že té hře něco opravdu chybí. Hráč pomalu s hrůzou zjišťuje, že to, co jí chybí, je nějaký hlavní herní mód. Hra sama jako by se vyčerpala na devíti kvalitních tutoriálových misích a pro hlavní vlastní hraní už designérům nezbyly nápady a invence. Hra je totiž primárně zaměřena na chov nových dinosaurů, což je zároveň její silnou stránkou i slabinou. Hráči se mohou zpočátku těšit na nové druhy, na výzkum nových vakcín a
bezpečnostních aspektů parku apod. Každého z ještěrů je třeba si díky pořizovacím nákladům hlídat, věnovat pozornost různým chorobám i prostředí, ve kterém se dinosaurus nachází a doslova si jej vypiplat. Slabinou tohoto přístupu je fakt, že po euforickém počátečním nástupu se dinosauři i výzkumné projekty okoukají a hratelnost se rapidně snižuje. K tomu přispívá i nízký počet staveb a málo variabilní management turistických atrakcí, který je zde velmi zjednodušen. Budov není mnoho, většina turistů se stejně nakonec přesune z pozemních atrakcí do vzduchu, aby vše viděla z balónu, takže nejčastějšími stavbami se v parku nakonec stanou záchodky a kiosky 
s občerstvením, kterých není nikdy dost.
S původní představou budgetové hry trochu koliduje vcelku velmi dobré technické zpracování. Po grafické stránce byl pro mě JP: OP příjemným překvapením, které rozhodně strčí do kapsy například infantilní Dino Island, hru podobně
koncipovanou. Modely ještěrů se dají popsat jako nadstandardní, ale textury jsou již velmi pěkné a dodávají vzhledu dinosaurů realistický ráz. Také jsou kvalitně rozpohybovaní, což ocení zejména milovníci velkých dravců, kteří jsou v tomto směru jednoznačnými favority. Pohled na zrůdného T-Rexe, který uchopí nicotnou kozu do čelistí, zamává s ní ze strany na stranu, pak si ji nadhodí do vzduchu a celou ji sežere je opravdu impresivní. Samozřejmě nelze od enginu očekávat nějaký pokročilejší systém detekce kolize polygonů. Ono by to v relativně detailně zpracovaném terénu s vyšší hustotou vegetace nadělalo více škody než užitku. A zvláště pokud se takovou hustou vegetací musíte prodírat v džípu, oceníte, že nerozbijete auto o každý strom. Terén je zpracován na slušné úrovni, přesto by si možná zasloužil více druhů rostlin, ale na druhou stranu je třeba přiznat, že krajinu příjemně oživují všudypřítomní motýli a hejna ptáků zvedající se z korun stromů. Hudba příjemně dokresluje dění na obrazovce, přičemž se mění podle charakteru počasí, což někdy může vést až ke komickým situacím, například když za slunného odpoledne
uprchlý dravec porcuje svou oběť za doprovodu romantických melodií. A pokud vám bude na hudbě něco povědomého, vězte že ve hře se objeví i některé z motivů z původního filmu, které má na svědomí samotný J. Williams. Ke hře je přibalena i Dinopedia, která se snaží, bohužel možná trochu příliš laickým způsobem, přiblížit hráči období druhohor (včetně 25 druhů dinosaurů, na které můžete ve hře narazit), ovšem na druhou stranu v sobě naštěstí integruje i jakýsi elektronický in-game manuál, v němž lze občas najít šikovnou nápovědu.
Na závěr je třeba říci, že Jurassic Park: Operation Genesis je příjemnou hrou, která mě mile překvapila, a to i přesto, že se jí nevyhnulo několik chyb. Možná spíše hromada chyb. Díky neohrabanému ovládání, chudému hernímu módu, který vás de facto nechá stavět, jak a co se vám zlíbí, bez nějakých motivujících prvků, díky nedostatečně propracovanému managementu parku se JP:OP pouze hezkou relaxační hrou, která dokáže na několik hodin velmi příjemně pobavit, ovšem k srdci vám nadlouho asi nepřiroste.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
