Hry už dávno nejsou doménou mladší části populace. Naopak, stále více zajímají také tu dospělou. Typickým zástupcem této skupiny je titul Kane and Lynch od zkušeného dánského studia IO Interactive, od kterého něco podobného nakonec zase tak nepřekvapí. Vždyť má na svědomí celou sérii s nekompromisním nájemným zabijákem Hitmanem.
Ani v Kane and Lynch se brutalitou nešetřilo, ba přesně naopak. Doslova se jí tu plýtvalo. Na někoho to mohlo působit samoúčelně, na jiného stylově. Pravdou je, že to byla hra hodně svébytná, a zřejmě proto si vyslouží filmové zpracování. Pravdou ale také je, že ani zdaleka nebyla dokonalá. Ovládání nebylo úplně nejlepší a co do obsahu, také tady jsme čekali více. Byla to ale hra úspěšná a tak už vzniká pokračování s podtitulem Dog Days.
Příběh bude víceméně navazovat na jedničku, ale nijak zásadně. Tudíž kdo si sedne hned ke druhému dílu, bude poměrně rychle v obraze.
Důležité je, že po několika letech se s typičtí antihrdinové Kane a Lynch opět schází, tentokrát v čínské Šanghaji. Psychopatický Lynch tu má nevyřízené 
účty, a přestože není s Kanem zrovna nejlepší kamarád, vzpomene si, že jim to tenkrát docela klapalo, a přizve ho proto do akce. Samozřejmě ne zadarmo. Kane si od zakázky slibuje nějaký ten peníz na přilepšenou pro svou dceru.
Problém je v tom, že Lynch je především blázen a rozhodně ne nějaký myslitel, takže jeho plán není po všech stránkách tak úplně dokonale ošetřen, slušně řečeno. Proto se hned na začátku cosi pokazí a povedená dvojice se z celé šlamastyky bude muset hezky po staru prostřílet. Na konci možná bude ještě ráda, že zůstala živá, ale kdoví, třeba se jí povede obstarat i kýžený balík peněz.
Autoři opatrně naznačují, že v otázce hratelnosti nemáme čekat převratné změny. Z logiky věci jde opět o takzvanou "buddy-game", kdy zábava do značné míry závisí na synergii ústřední 
dvojky. Ta nejenže si v akci dokáže vypomoct, o což by se standardně měla postarat umělá inteligence v případě Kanea, zatímco hráč bude ovládat Lynche (dojde tedy k prohození oproti jedničce), ale měla by fungovat i po stránce chemie. Oba hrdinové se budou neustále špičkovat dosti drsnými hláškami, a to třeba i v průběhu líté přestřelky.
Ostatně, Dog Days budou jednou velkou přestřelkou, respektive cestou z jedné přestřelky do druhé. Z tohoto pohledu je třeba dodat, že by hratelnost měla být nejen dynamičtější, ale také mechanicky propracovanější. Platí to hlavně o krycím systému, jenž v originále nefungoval zrovna nejlépe a byl příčinou jisté frustrace. To by se mělo určitě změnit a krytí bude fungovat nenásilně a automaticky. Není třeba dodávat, že pro střílečku z pohledu třetí osoby je tento faktor zásadní.
Šanghaj je rozhodně velmi zajímavou volbou pro zasazení herního děje. Připravte se tak, že se podíváte nejen do typických ulic této metropole, ale také do nejrůznějších klubů či kancelářských mrakodrapů. V interiérech jistě využijete možnost vyklánět se zpoza rohů.
Někdy se také stane, že pod náporem nepřátelské střelby budete muset skočit vzad a skončit tak na zádech na zemi. Tehdy se buď můžete odškrábat za roh, nebo plni odhodlání vstát a pustit se do možná beznadějného odporu.
Až na různá technicistní vylepšení by se mohlo zdát, že Dog Days budou jen odvarem prvního dílu a snahou vylákat z kapes zákazníků další peníze pouze již osvědčených konceptem. Zčásti to může být pravda, ale především velmi odlišná stylizace nám říká, že autoři se s jednoduchým odvarem nespokojí.
Vizuální filozofie IO Interactive v Kane and Lynch 2 může být pro někoho nepochopitelná. Zatímco jiní tvůrci se snaží o co nejautentičtější a nejrealističtější ztvárnění a ohánějí se pojmy, jako je fotorealističnost, Dánové jdou přesně opačnou cestou.
Chtějí, aby hra vypadala surově, špinavě a nedokonale. Tak trochu, jako kdybyste si události natáčeli na foťák. Připravte se tak na filtr s obrazovými artefakty. Občas se také stane, že nějaký efekt se záměrně zobrazí tak nedokonale, až vás to trkne do očí.
To vše by mělo hrát do karet atmosféře. Uvidíme, nakolik podobný přístup uspěje. Trochu je z toho ale vidět záměrná snaha o využití určité nedokonalosti ve vlastní prospěch. IO Interactive totiž nikdy nedělalo graficky opulentní hry, stačí se podívat na první díl Kane and Lynch. Možná k tomu nemají technologie, možná to není jejich parketa, ale proč se trápit mezi takřka dokonale vypadající konkurencí, když to jde zastřít?
Podstatnou součástí hry je multiplayer. V první řadě ten kooperativní, kdy se ústředního dua chopí dva hráči a mohou si takto projít celým příběhem. Vrátí se ale i kompetitivní mód Fragile Alliance, v němž se proti sobě postaví poldové a zločinci. Ti druzí se přitom mohou zrazovat a těžit z toho. Ovšem zrazení spoluhráči se následně respawnují na straně policie, takže zrádci to mají pořád těžší.
Kane and Lynch 2: Dog Days možná opět nebude zářivým hitem, byť autoři udělali několik vylepšení, aby cesta za tímto titulem byla snadnější. Mnohem více to ale vypadá na poctivou, drsnou a záměrně obhroublou akci s velmi specifickou atmosférou. A to není málo.
