Jmenovitě jsou to váha přikládaná většinovému názoru, omezená dostupnost a haló efekt, neboli přílišný důraz kladený na první dojem. To vše nás může vést k unáhleným rozhodnutím. Ukázala to řada kampaní na serveru Kickstarter.
1. Špatným prvním dojmem můžeme pohřbít i zajímavý projekt
Studie v minulosti opakovaně prokázaly, že řadu rysů můžeme posuzovat na základě jedné negativní, či pozitivní vlastnosti. Nejtradičnějším zdrojem zkreslení je vzhled a nezávisí na tom, jestli hovoříme o člověku, věci nebo projektu.
Již výzkum provedený psychologem Edwardem Thorndikem v roce 1920 odhalil, že lidi nedokážeme hodnotit objektivně. Thorndike požádal armádní velitele, aby posoudili níže postavené vojáky. Hodnotit měli několik vlastností a většina poručíků podřízené ve všech kategoriích hodnotila pouze kladně, nebo jako neschopné.
Téměř tak neexistovali vojíni se silnými přednostmi, které by vyvažovaly zápory v jiných oblastech. Ve skutečném světě přitom lidé zpravidla excelují v některých dovednostech a selhávají v dalších.
Ohromující úspěch zažilo i pokračování hry Wasteland. Na Kickstarteru vybralo 2,9 milionu dolarů.
Popisovanému jevu se přezdívá Halo Effect a pracují s ním i firmy. Výrobci automobilů například jednomu typu vozů věnují nadstandardní péči a snaží se ho odlišit od konkurence. Díky pozitivně přijatému modelu se totiž lépe prodávají i obyčejné řady aut.
V rámci komunitního financování tak úvodní obrázek či upoutávka dokáže ovlivnit náš názor na kompletní projekt. Profesionálně zpracované video například může vést k tomu, že očekáváme zábavnější výsledek, schopnější tým a přiřkneme hře menší šanci na selhání. Upoutávku přitom může vytvářet externí firma, a o schopnostech vývojářů nevypovídá zhola nic.
Říká se navíc, že se první dojem v člověku ukotví nadlouho. Díky povedenému videu tak můžeme pozitivněji hodnotit i veškeré popisky a zbytek kampaně, která je jinak průměrná, či bychom ji na základě bídně zpracované upoutávky odsoudili.
Grip komunitním financování neuspěl, přesto se později objevil v Early Access na Steamu.
2. Názor cizích lidí zásadně ovlivňuje i naše mínění
Že se řídíme reakcemi ostatních, dokládají například sitcomy, ve kterých často můžete slyšet nahrávky smíchu. Seriály se tím snaží zvýraznit humornost situací. S obdobným principem pracují například i hudební kluby a přednášející.
V případě hudebních klubů není výjimkou, že provozovatel uměle omezuje kapacitu a nechává zákazníky čekat před vstupem. Přiláká to totiž pozornost kolemjdoucích a vytváří atmosféru úspěchu. Obdobné je to ostatně i u veřejných vystoupení, kde se doporučuje volit místa menší než očekávaný počet posluchačů.
Napěchované prostory totiž navozují dojem zájmu. Identický počet lidí v předimenzované hale naopak vytváří pocit, že o projev, seminář či koncert nikdo nestojí. A v obou případech přitom dorazí identické množství návštěvníků.
Motivace cizím zájmem je proto jedním z odvěkých marketingových triků. Využívá se například citátů od expertů a celebrit, které můžete spatřit i u projektů na Kickstarteru.
Není výjimkou, že proslulý vývojář projevuje důvěru ve schopnosti týmu či návrhu hry. Názorům známých osobností totiž přikládáme větší váhu. V minulosti přeci byli úspěšní, „musí“ tedy vědět, o čem mluví.
Například Gabe Newell, který je šéfem společnosti Valve, se objevil v kampani pro hru Clang. Projekt vybral přes půl milionu dolarů a světlo světa nikdy nespatří. Tvůrcům totiž došly finance a nepodařilo se sehnat investora pro další vývoj.
Existuje však více způsobů, jak cizí názor využít ve svůj prospěch. V kickstarterových kampaních můžete spatřit například odznáčky a loga médií, která o titulu psala. Vývojáři se pyšní třeba oceněním z nezávislých výstav či citáty z proslulých magazínů. Zvyšuje to totiž důvěryhodnost projektů.
Nejzásadnějším faktorem je však počet lidí, kteří na hru již přispěli. Pokud se titulu v prvních čtyřiadvaceti hodinách podaří přilákat větší množství fanoušků a získat alespoň pětinu rozpočtu, úspěch se zpravidla nabaluje jako sněhová koule.
Podvědomě totiž vnímáme, že veliký počet příspěvků značí, že je projekt zajímavý a má naději na úspěch. Takové množství lidí se přeci nemůže mýtit. Nebo ano?
3. Omezená dostupnost zvyšuje atraktivitu
Existuje ještě jeden osvědčený trik, jak posílit zájem o hru. Pracuje se strachem, že o něco navždy přijdeme.
Ostatně, tento jev v roce 2004 výtečně ilustroval Google, když betaverzi bezplatného e-mailu zpřístupnil jen tisícovce vlivných lidí, kteří mohli přizvat své přátele a rodinu. Adresa @google.com se tak brzy stala vyhledávaným zbožím a pozvánky se v aukcích prodávaly třeba i za čtyři tisíce korun.
S podobným principem pracují i některé free to play hry. Ty spustí uzavřený betatest, do kterého si však za peníze lze koupit přístup.
Vzácnost a malá dostupnost zkrátka vyvolává zájem a touhu produkt vlastnit. Jistě znáte ten pocit, když se hry před vydáním nemůžete dočkat, a ve výsledku si ji ani navzdory pozitivním recenzím nekoupíte.
Kickstarter pomohl i české hře na hrdiny Kingdom Come. Většinu vývoje však financuje investor.
Na Kickstarteru lze s tímto konceptem pracovat v podobě odměn pro omezený počet lidí. Je to základní princip nabídky a poptávky, podle kterého se u žádaných produktů a služeb cena zvyšuje se snižující se dostupností. V případě komunitního financování se sice cena nemění, stoupá však atraktivita a ta motivuje k investici.
Dřívější studie ostatně prokázaly, že nabídky s časově omezenou dostupností dosahují lepších výsledků než služba, u které o konci akce není ani zmínky.
V případě Kickstarteru se tak mnohdy pracuje s omezenou nabídkou. Za nižší cenu získáte tytéž odměny jako lidé, kteří si limitovanou edici pořídit nestihnou.
Alternativou je pak exkluzivní obsah, například jinak nedostupný vzhled postavy či zbraně. Nebo večere s autory hry, kterou za příspěvek v určité hodnotě získají třeba jen první dva lidé.