Po několika dlouhých letech jsme se konečně dočkali nového KQ. Stálo to zato, je to zase tak úchylné, jako sedmý díl. Jsme nadržení. Jestli vás to zajímá, tak čtěte dál. Na všechno najdete odpověď.
Začněme pěkně od začátku. Na začátku většinou stojí úvodní odstaveček. Ani tento článek nebude vyjímkou. První odstavec píšu velmi nerad, protože se nebohý recenzent musí nějak rozepsat, než začne plodit své šílené popisky. Teď si tak sedím ve svém útulném brlohu (kdo u mě už byl na návštěvě, tak už se se mnou nebaví, nebo při nejlepším se mi vyhýbá), poslouchám si tady nové Offspringy a při tom všem tupě zírám do monitoru, na tu velkou prázdnou bílou plochu. Občas použiji funkce náhled, abych zjistil, kolik textu se ještě vleze na stránku. Občas se rozhlédnu po pokoji a hledám nějakou Inspiraci, teda já jsem chtěl samozřejmě napsat inspiraci. Žádná se poblíž nenalézá, tak se jdu podívat do ročenky Inspirace, tak za chvíli... Tak jsem tu zase, nenadávejte mi, že to bylo něco přes hodinu, já za to nemůžu (moje oblíbená výmluva). Když se tak dívu (tak konečně znáte Leechovu výslovnost slova dívám :-) - VRECO) na délku textu, tak shledávám, že to na úvodní odstaveček stačí. A vidíte ani to nebolelo.
Story aneb jak nasrat vesnického balíka... (...vesnického balíka Leeche :-) - by Vreco)
To takhle bylo jednou jedno království, nebojte se děti nebylo za devatero horami a řekami. Bylo to magií a tajemném prosáklé území, říkalo se mu království Daventry. V království žila spousta spokojených poddaných, zvířátek, potvor a jeden opravdu zlý mág s ďábelským jménem Lucreto. Toho štvalo, že jsou všichni strašně šťastní, a tak se rozhodl zničit životodárnou sílu celého území. Byla jím maska věčnosti, která byla na jednom ostrovu ve vzduchu. Lucreto se dostal do chrámu a jediným mocným bleskem masku rozbil na pět částí. Tyto části se rozmetaly po celém království. Jeden kousek dopadl i na zahrádku přítelkyně jistého Connora. Nevěděli co to je, tak ji Connor sebral, heh. V tu samou chvíli se strhla prazvláštní bouřka. Všichni lidé dočista zkameněli (zajímavé, že jen lidé, že?). Connor díky tomu, že měl masku u sebe, nezkameněl. Hned jak uviděl Sáru zkamenělou, naštval se a rozhodl se vše dát do pořádku.
A v čem se to vlastně pohybuje. Přijde mi to jako, jako Brain Dead v pohádkovém prostředí
Aby došel spravedlnosti, musí projít sedm obrovských světů. Našeho hrdinu bude čekat klasické adventurování, bojování s příšerami a otřesné skákání (o tomto později). Jak už bylo řečeno, začíná se v blízkosti hradu Daventry. Zde je hlavním úkolem aktivovat portál do země mrtvých. Jenže to není vůbec jednoduché, potřebujete k tomu splnit několik úkolů. Již zde se seznámíte s později nejčastěji používanou věci, kotva na laně. Párkrát si zde i zabojujete, ale nemějte strach, bude hůř. Až se vám podaří portál otevřít, dostanete se do země mrtvých. Za tuto část by se svojí akčností nemuselo stydět ani třeba Diablo, které hra místy hodně připomíná. Zde je i řeka mrtvých, kterou se mi, a to teď opravdu nekecám, podařilo přeskočit až asi napopáté. Zde je hra ještě poměrně jednoduchá, ale již v následujícím bažinatém světě bude zle... Vrchol obtížnosti soubojů je ledový svět, naprosto nesmyslně obtížné souboje udělaly z tohoto nádherného světa naprosté peklo, což by se u adventure her stávat nemělo. Takže shrňme si herní prostředí. Jedná se o docela rozmanitý mix světů od lávového světa do zasněženého. A to je docela hodně velký rozdíl, nemyslíte?
Dědečku, řekni mi teda, jak se ti adventůrovalo...
Tím co teď napíši bude určitě mnoho skalních příznivců KQ zklamáno. V KQ8 je adventurování poměrně málo. Je to na úkor akčních scén a hlavně záměrem zpřístupnit KQ co možná nejširší části lidí. Uvedu příklad "adventůrování." Dojdete na hrad, kde se ztratila velmi cenná destička, a tak se vydáváte ji najít. Chvíli jdete a najdete rozbitý most. Asi po 20 minutách bojování nad nástrahami tohoto nápaditého puzzlíku zvítězíte. Přejdete tedy vzniknuvší most zabíjet přerostlého mravence. Prokličkujete mezi gejzíry žhavé lávy, zabijete dalšího mravence, uložíte si pozici, zabijete démona, skáčete po lávkách, zabijete dalšího démona, zase skákáte, vyšplháte na stěnu, vyřešíte další puzzlík, seberete destičku a pelášíte na hrad. Toto je to adventůrování a dovolte mi abych se zasmál (máš to povoleno - by Vreco). KQ má daleko blíž k Tomb Raiderům, než k jakékoli adventure gamesce. Z adventure časti jsem velmi zklamán. Uvidíme co přinese akční část, když byla adventure část tak ošizena.
Dnes se nestřílí brokovnicí po mutantech, dnes se totiž střílí kuší po vojácích a zombících...
Předem chci říct, že se opravdu nejedná o Half Life nebo Quake v středověké podobě, i když pár shodných věcí by se našlo. Můžete akční část hry prožívat jak z pohledu třetí osoby (Tomb Raider), tak i z pohledu vlastního (to snad víte sami). Mě se hrálo daleko lépe, když jsem se na scenérii díval z vlastního pohledu. Ale na některé části si musíte přepnout pohled, třeba na skákání po lávových ostrůvcích (GRRR). U potvor bych moc inteligence nehledal, hned jak vás zmerčí, tak po vás jdou, nedbaje na své okolí. To by nevadilo, kdyby se jednalo o adventure hru podobnou svým charakterem třeba k nedávno recenzované pecce QFG5, tady to působí dojmem, jako by se na to někdo pěkně vy... Doporučoval bych vám nastavit si při startu hry obtížnost soubojů na nejjednodušší úroveň. Skoro nic se totiž nezměnění, jen souboje budou krapet jednodušší.
Skoro hřebíček do rakve, technické zpracování...
Můžeme si říct rovnou, že KQ nepatří ke špičce v technickém provedení. Taková jakási divná grafika se špatně animovanými potvorami, které jsou ještě k tomu velmi hranaté. Grafika jak všichni víme, je kompletně 3D, takže je jasné, že to jaksi bez nějakého 3D urychlovátka moc dobře nepoběží. Majitelé něčeho jako P200 bez 3D akcelerátorů pěkně rychle zapomeňte. Ti ostatní si i místy zahrají, když ale dojde na scénu, kde je moc objektů naráz, tak jdou celé Voodoo do pryč. Ale pojďme od této smutné stránky k něčemu optimističtějšímu. Tím určitě je hudební doprovod, který je na celém titulu asi nejpovedenější. Velmi se hodí k danému prostředí. Třeba v zemi mrtvých hraje až strach nahánějící hudba. Tady musím před hudebníky Sierry smeknout klobouk, ale zase abych si nerýpl, QFG5 měla muziku o trošičku lepší.
A teď to nejdůležitější, jakpak se to celé hraje...
Budete se asi divit, ale v průběhu hry jsem se poměrně dobře pobavil. I přestože vám možná připadalo, že se mi hra nelíbila, tak to není tak úplně pravda.
| ||||||||||||||||||||||||
P.S. Chtěli by jste si zahrát některý díl KQ? Na jednom papírovém periodiku teď vyšel asi nejlepší díl série a to KQ6. A teď už mě nechte být, Offspringové už dávno dohráli svoji poslední písničku a já, já už chci pařit skvostný Baldur´s Gate...
