Polská desková hra Kolejka

Polská desková hra Kolejka | foto: ČTK

Fronta na toaletní papír nebo máslo? Vycházejí komunistické Monopoly

  • 236
Zatímco Monopoly naučily principy kapitalismu celé generace hráčů, polská desková hra Kolejka ukazuje, jak přežít v plánovaném hospodářství, kde nedostatek čehokoli byl chronický, maso vzácností, pomeranče exotikou a stát ve frontách hodiny i celé dny až příliš běžné.

Kolejka v překladu znamená fronta. Novou mnohojazyčnou verzi hry před časem představil polský Institut národní paměti (IPN). "Kolejka si vysloužila přezdívku 'nejnudnější hra na světě', ale zeptejte se kohokoli, kdo v 70. a 80. letech stával ve frontách v jakékoli komunistické zemi, a on vám řekne, že nic nudnějšího neexistuje," zažertoval historik IPN Tomasz Ginter.

"Stát ve frontě šest hodin bylo normální v případě běžného jídla, například hovězího masa. Ale pokud jste byli tak nerozumní a potřebovali třeba nábytek, pak to byla otázka týdnů," připomněl.

Dostihy a sázky

Hra Dostihy a sázky je na trhu přes 25 let. Hru vymyslel Ladislav Mareš a nepopírá, že se inspiroval Monopoly.

"V té době byly jen jednoduché hry jako například Člověče, nezlob se a byly velmi nekvalitně zpracované. Pak jsme s kamarády zjistili, že existuje hra Monopoly. Já jsem ale říkal: To nemůžeme použít, vždyť ta hra je ideologicky nepřijatelná," vzpomíná Mareš.

Poté, co vymyslel herní princip, nastala další fáze. "Začal jsem přemýšlet, na co to navlíknout. No a za bolševika bylo legální sázet na koně," vysvětluje Mareš, proč zvolil zrovna prostředí dostihů.

- číst celý článek

Ladislav Mareš vymyslel před dvaceti pěti lety hru Dostihy a sázky. (29.1.2010)

Tvůrci hry říkají, že chtěli hráčům zprostředkovat pocit únavnosti a absurdity, která před pádem Železné opony v roce 1989 provázela tak normální věc, jako je nakupování. Představit ty dny, kdy základní potraviny, benzin, cigarety, prášek na praní a dokonce i boty byly vydávány na příděl, ale regály byly plné sklenic s hořčicí a lahví octa produkovaných místními komunistickými továrnami.

Aby hráč vyhrál, musí pořídit všechno na svém nákupním seznamu. "Ale já to nemůžu koupit, protože v tom zatraceném obchodě nic není," postěžovala si dvaapadesátiletá učitelka angličtiny Barbara Stachowiaková-Kowalská, která si hru vyzkoušela během prezentace IPN.

První polská verze hry byla představena před půldruhým rokem a všech 20 000 vyrobených kusů se mezitím prodalo. Dalších 25 000 bylo vytištěno v mezinárodní verzi v japonštině, angličtině, španělštině, němčině a ruštině, stejně jako polštině. Nové vydání doprovází brožurka, která vysvětluje historický kontext a vypráví o dobách, kdy obyvatelé museli vymýšlet nákupní "strategie", aby přežili.

To zahrnovalo placené "stojáky", kteří se do fronty postavili místo nich, anebo vypůjčení si malých dětí či zapojení handicapovaných příbuzných; matky s dětmi a handicapovaní lidé směli fronty předbíhat.

"Pocítíte z toho tu frustraci. Dostala jsem se na začátek fronty, byla jsem opravdu vzrušená. A nebylo tam co koupit!" dodala Stachowiaková-Kowalská.

Stejně jako ve skutečném životě hra umožňuje hráčům nakupovat na černém trhu, kde mohou získat vytoužené zboží, pokud zaplatí nejméně dvojnásobek oficiální ceny, což byla za komunismu běžná, byť nelegální praktika.

Pro ty, kdo tomu s ohledem na polské současné supermarkety a nákupní střediska v západním stylu stále nebudou chtít uvěřit, zahrnuli tvůrci do Kolejky i dobové fotografie. Jsou na nich lidé stojící ve frontě před prázdnými obchody, a další, kteří uspěli a nadšeně se vracejí domů s rolemi toaletního papíru.

IPN, který spravuje archivy komunistické tajné policie, přišel s nápadem na hru, aby připomínku historických událostí udělal zábavnější. "Děti většinou nechápou třeba výstavu na vážné téma. Proto jsme dali hlavy dohromady a přišli s tímhle způsobem, jak vzdělat nejenom dospělé, ale i ty mladší," řekl agentuře AFP šéf IPN Lukasz Kaminski.

,