Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KOMENTÁŘ: Současné střílečky překvapují nečekanou rozmanitostí

aktualizováno 
Není to tak dávno, co si hráčská komunita celkem oprávněně stěžovala, že se tvůrci stříleček naprosto spokojili s pouhým kopírováním stylu her z komerčně úspěšné série Call of Duty. To už dnes rozhodně neplatí. Do populárního žánru si našla cestu řada novinek a akce z pohledu vlastních očí nyní zkoušejí podstatně různorodější přístupy. Ani budoucnost přitom nevypadá špatně.

DOOM | foto: id Software

Pokud bychom se orientovali čistě podle prodejních čísel, není divu, co nedávný stereotyp na poli stříleček způsobilo. Výdělky série Call of Duty byly prostě příliš velkým lákadlem. A tak začali vývojáři kopírovat akční, hollywoodský styl příběhových kampaní a především pravidla hry více hráčů. K tomu se občas na hru naplácla forma kooperace, aby titul získal punc tří her v jednom. Ten byl právě jednou z hlavních deviz u Call of Duty.

Inspirace byla patrná na každém kroku. Regenerace zdraví místo sbírání lékárniček. Kampaň pro jednoho hráče, kterou jste dohráli za pět až osm hodin. A především struktura síťových klání, postavená na odemykání nových zbraní, bonusů a obohacená o plnění nejrůznějších výzev. To vše se stalo takovým kánonem, od kterého se drtivá většina stříleček odkláněla jen váhavě.

Borderlands: Pre-Sequel

Borderlands: Pre-Sequel

Destiny: Taken King

Destiny: Taken King

Battleborn

Battleborn

Do určité míry byly zasaženy například série Battlefield, Halo, Killzone, Resistance nebo Crysis. Především struktura her zůstávala stejná, což trošku upomínalo na imitátory Doomu a Duke Nukema v devadesátých letech. Nápady a nové přístupy pronikaly do stříleček jen pozvolna. Nyní se ale zdá, že přichází období zásadních změn a karta se obrací.

Kooperace a otevřený svět

Na první Borderlands z roku 2009 se tak můžeme z dnešního pohledu dívat jako na skutečně přelomovou hru. Na rozdíl od jiných her této kategorie Borderlands obsahovala vývoj postavy odvozený z her na hrdiny, kvanta zbraní, otevřený svět, nesrovnatelně delší kampaň s nespočtem úkolů a její on-line prvky byly zaměřeny primárně na kooperaci. Druhý díl vše ještě mnohonásobně vylepšil a nový modelový případ byl na světě.

Far Cry 4

Far Cry 4

Homefront: The Revolution

Homefront: The Revolution

Dying Light

Dying Light

Loni se přidala ambiciózní Destiny a na začátku příštího roku představí tvůrci Borderlands jejího duchovního nástupce s názvem Battleborn. Proč podobné hry mají úspěch, není těžké pochopit. Střílení nepřátel je v nich zábava, kampaň je mnohem delší, on-line a RPG prvky zaručují zase vysokou míru znovuhratelnosti. Tyto hry zkrátka vydrží dlouho, což je dnes jedním z nejdůležitějších faktorů, podle kterých se velká část hráčské obce rozhoduje při koupi.

Větší rozsah je pro hry v otevřeném světě koneckonců charakteristický. Kromě zmíněných titulů tu jsou ale ještě ty, které cílí primárně na hru jednoho hráče. Na mysli mám samozřejmě sérii Far Cry, ke které se příští rok přidá nový Homefront.

I ve Far Cry jste vylepšovali své dovednosti a výbavu, na všechno jste ale byli tentokrát sami. Hra také nesázela na záplavy zbraní a jejich zvyšující se účinnost. Oproti tomu dávala hráči možnost své útoky plánovat a využívat nepozorovaného postupu. Na vynalézavost hráče byl položen důraz, proto by do určité míry do této kategorie patřily i zombie akce Dead Island nebo letošní Dying Light.

Wolfenstein: The New Order

Wolfenstein: The New Order

BioShock Infinite

BioShock Infinite

Deus Ex: Mankind Divided

Deus Ex: Mankind Divided

Linearita není sprosté slovo

Pak je tu další skupina her, kterou tvoří akce zaměřené na lineární příběhovou kampaň. Že se něco takového stále může prodávat více než obstojně, dokazuje loňský Wolfenstein: New Order nebo koneckonců i série Bioshock.

Pro budoucnost tohoto typu her bude důležité, jak se tvůrci poperou právě s jejich délkou. Sám tvůrce Bioshocku Kevin Levine na svém Twitteru nedávno poznamenal, že absence kampaně v mnohých hrách je důsledkem ohromných nákladů, které jdou na jeho vývoj. Sám se pro server Digitalspy nechal slyšet, že by byl rád, aby jeho budoucí příběhové hry vybízely k opětovnému hraní.

Wolfenstein: New Order se právě o toto pokusil začleněním některých nelineárních prvků a sběratelskými předměty. Nedopadlo to přitom vůbec špatně. Můžete si klidně vsadit, že příští rok bude znovuhratelností vyčnívat i Deus Ex: Mankind Divided. Bude tam snad někomu chybět hra po síti?

DOOM

DOOM

DOOM

DOOM

Unreal Tournament

Unreal Tournament

Vzkřísí Doom arénu?

Poslední podkategorii tvoří arénové střílečky navazující na Quake 3 a Unreal Tournament, které během posledních let bohužel prakticky vymizely. Zda se jim podaří návrat, je v tuto chvíli nejisté. Nový Unreal Tournament zatím vzniká jen na PC, a tak se o masovou popularizaci tohoto zapadlého stylu hraní musí pokusit on-line režim Doomu. O něm toho bohužel víme zatím jen velmi málo, tvůrci ale dávají jasně na srozuměnou, že usilují právě o zážitek jako ze staré školy.

Zkrátka a dobře, o rozdílné přístupy v rámci stříleček není nouze, a to jsem ani nezmínil hardcore pojetí, které nabízí ArmA nebo týmové radovánky, kterými jsou hry jako Evolve, Left 4 Dead či nestárnoucí klasika Team Fortress 2.

Evolve

Evolve

Team Fortress 2

Team Fortress 2

Left 4 Dead 2

Left 4 Dead 2

Jak všechny tyto trendy poznamenají zavedené série, se ještě uvidí. Zatím se však zdá, že místo restartů nebo radikální přestavby sází tvůrci her Halo a Call of Duty spíše na implementaci některých prvků, kterými zaujala jejich bezprostřední konkurence.Tu představuje v první řadě stále sílící Destiny a méně nápadný Titanfall, který je však na rozdíl od Destiny k dostání i na PC. Jak bude vypadat Battlefield 5, ví v tuto chvíli jen samotní tvůrci, revoluci ale raději nečekejte.

Titanfall

Titanfall

Nicméně i kdyby se zmíněné klasiky držely zuby nehty svých zavedených stylů, nebyla by to žádná velká tragédie. Když se podívám na bohatý výběr všude okolo, nevidím nejmenší důvod, proč by měl „Modern Warfare“ styl zaniknout v rámci série, v níž tři točící se studia mohou rok od roku střídat futuristický, moderní i historický styl s výrazně odlišnými pravidly. Mám za to, že tlak na comeback herního zpracování 2. světové války je ze strany hráčů tak obrovský, že jeho realizace je jen otázkou času. A ano, to platí i o Half-Life 3.



Témata: Call of Duty




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.