Další pokračování legendární Final Fantasy série vás znovu zve na fascinující představení, v němž jeho herci podávají skvělé výkony a předvádějí velké hrdinské činy.
Jak je již zvykem, tento díl nemá žádné příběhové vazby na své předchůdce. Máme tady zcela novou story a v ní dalšího uzurpátora, před jehož mocenskými snahami o ovládnutí světa stojí sympatická rebelská skupina pod vedením charismatického chasníka jménem Zidane Tribal. Tento chlapík, zloděj a lamač dívčích srdcí, se zaplete do událostí, jež mají být prologem hrůzného válečného aktu vyvolaným obludnou královnou Alexandrie Brahne. Jak se však později ukáže, v pozadí tahá za nitky někdo úplně jiný a tak se můžeme seznámit s nejzlotřilejším protivníkem hry, jímž je „drakopán“ Kuja. Třebaže nejvíce času strávíte s hlavním hrdinou Zidanem, nezanedbatelnou míru pozornosti tu mají též ostatní: sličná Garnet Til Alexandros XVII, princezna Alexandrie. Loajální služebník královské koruny rytíř Adelbert Steiner. Malý a nepříliš sebevědomý čaroděj Vivi Ornitier. A tím výčet hlavních aktérů ani zdaleka nekončí. Každá z důležitých postav je originální co do způsobu vystupování a konání a taktéž bojování. Hermafrodit Quina sice vyhlíží hodně bizarně, ale přes její/jeho vzhled a nevšední apetit ji/jej vřele doporučuji zařadit do družiny, neboť nabízí velkou škálu dovedností, jež se postupně naučí od nepřátel! Jak již bylo řečeno, každá postava má specifické způsoby vystupování, což místy dává příběhu, jenž je stejně jako v minulosti hlavní devizou titulu, značně úsměvný rámec.
Story se přitom zajímavě větví, neboť osudy vašich charakterů jdou v jistých úsecích po rozdílných dějových liniích, kterých se však přitom aktivně účastníte! Zajímavým počinem jsou tzv. Moogle. Toto jsou velice roztomilé postavičky vyskytující se porůznu ve zdejším světě, jež mezi sebou vedou formou korespondence čilý informační styk. Nedosti na tom vám ve své osobě nabízejí možnost uložení hry a v posledku pak i příležitostný nákup nezbytných propriet.
Co by to bylo za Final Fantasy bez Chocobů. Tentokráte vám však bude muset stačit jeden jediný. A pokud si ho dostatečně vyšlechtíte, budete se moci na jeho hřbetě vypravit téměř kamkoliv (přes hory a oceán, atp.). Nemluvě o skutečnosti, že v tento moment nemůžete „spadnout“ do boje. Ano, opětovně platí poněkud ostudné pravidlo, že boje jsou vyvolávány náhodně a své protivníky zpravidla nevidíte. Nepřátelé se rekrutují z řad přisluhovačů královny Alexandrie, zbytek tvoří nedobře naložená monstra, která žijí svůj dravý život za městskými branami. A prostupem nějakou konkrétní oblastí se v určitých časových intervalech generují další a další oponenti a hra se v tento moment přepíná do speciálního soubojového režimu! V této fázi stojí vaše společenstvo na jedné straně obrazu, protivníci na druhé. Vaše, nyní až čtyřčlenná skupina, může být rozdělena do dvou linií - zadní požívá větší ochrany proti fyzickým útokům. Dle ubíhajícího časového indikátoru pak přicházejí jednotlivé postavy na scéně na řadu a ve shodě se svými dovednostmi tu provedou vybranou akci, jíž je zpravidla nějaký typ ataku.
Pro seslání magie musíte mít dostatečné množství magických bodů a vyjma stupňujících se kouzel (Fire, Fira, Firaga) tu znovu budete moci vyvolávat destruktivní a vznešené elementály, které zde mají nový název - eidoloni. Ze sedmého dílu se navrátil stupeň bojové extáze (Trance), po jehož naplnění je daná postava obdařena možností obzvláště zdrcujícího výpadu.
Dříve zmiňované dovednosti, které jsou unikátní pro každou z postav (neboť zde máme velice rozdílná povolání!), získáváte skrze vybavení zakoupené v obchodech. Dovednosti se rámcově dělí na útočné a podpůrné aktivity, jako jsou kouzla či vylepšování vašeho statusu a jsou aktivní toliko v okamžiku, kdy jste daným vybavením vyzbrojeni. Poté, co se novou dovednost natrvalo naučíte (určitá hranice zisku zkušenostních bodů), můžete sáhnout po koupi jiného příslušenství - ale nově získanou schopnost je pak zpravidla nutno aktivovat zasazením určeného počtu speciálních kamenů (jejichž množství narůstá s vaší úrovní). Protože bude dovedností mnoho a kamenů přese všechno málo, je nutno pečlivě zvážit, které schopnosti se pro bojování v dané lokaci nejvíce hodí. Toto schéma má tak ve své podstatě velice sympatický a silný strategický podtext. Bohužel zde najdeme též jednu nehezkou pihu na kráse. Při nakupování v obchodech není totiž vůbec zřejmé, jakými specifickými vlastnostmi daná věc, o níž máte zájem, disponuje. Také není patrné, nakolik vám vylepší vaše charakteristiky (zde máte standardní parametry jako útočné a obranné číslo, šanci na vyhnutí se magickému či fyzickému ataku, atd.), pročež bude nutno zakoupit vše, co ještě není ve vašem společném inventáři.
Na druhou stranu tím rozhodně nic nezkazíte. Vyjma standardních obchodů narazíte totiž na speciální „shopy“, ve kterých si můžete objednat syntézu vybraných propriet z vašeho inventáře, jejíž výsledným produktem je nezřídka velice šikovná zbraň či zbroj. Peníze na nákupy znovu dílem sbíráte z rafinovaně skrytých truhliček, ale zejména pak likvidací zástupů nepřátelských kreatur (nebo jejich okrádáním - konečně Zidane není nadarmo zlodějem).
ATB - akční způsob boje má sice své kouzlo, ale nevyhneme se tu případným pochybením. A to zejména proto, že od zadání příkazu po vyvolání akce uteče něco času, během něhož se na bojišti může přihodit spousta věcí, které prostě těžko lze dopředu odhadnout! Kriticky můžeme nahlížet i na fakt, že bootování bojové scény spolu s kamerovým nájezdem na bojiště trvá nepřiměřeně dlouho a nezřídka vám to zabere více času než samotný střet! Jedním dechem dále podotýkám, že dříve kritizovaná dlouho trvající animace spojená s vyvoláváním elementálů je konečně méně časově náročná. Nicméně pokud využijete jedné speciální vlastnosti, budete tu mít opětovně grafické vyobrazení povstání elementála v celé jeho délce a kráse a v některých preview inzerovaná možnost zkrácení animací zde bohužel stále chybí! Nu což, v tomto případě zase máme elementály o něco silnější a každá legrace něco stojí.
Po zvukové stránce si na své moc nepřijdete. Některé songy jsou vysloveně iritující a to tím více, jak se v lokacích přehrávají stále dokola (zejména soubojová hudba). Řadu ostatních tak nějak nevnímáte, ale pak tu je něco hudebních témat, které opravdu chytnou za srdce.
Bohužel, není jich mnoho (Melodies of Life). Se zvukovými efekty je to ještě horší. V porovnání s famózním Vagrant Story se zvuková část FFIX jeví jako lehce odbytá.
Zcela jinak je tomu po vizuální stránce. Fantastická předrenderovaná pozadí, velice detailní a bohatá na barvy, na nichž běhají v rámci možností výborně zpracované polygonové postavičky. FMV sekvence, které jsou skutečně top-notch. Malou výtkou tu zůstává soubojový obraz, který je stejně jako v osmičce plně polygonový a to včetně efektů jako vyvolávání eidolonů. A tak je z grafického pohledu možná paradoxně soubojová část nejlépe prezentována u stařičkého Final Fantasy VII. Jinak je však grafické ztvárnění tohoto titulu na hranici možností PSX!
Jelikož si dříve mnozí celkem logicky stěžovali na určitou obtížnost s rozeznáním interaktivních objektů, vymysleli autoři skvělý prvek. Na konkrétních místech se u hlavy postavy objeví informační značka pro zohlednění možné interakce s prostředím (otevírání truhliček, aktivování přepínačů, atp.). Výborně! Jenomže tím se nezalepí skutečnost, že při procházení dungeonů jsou některé cesty špatně čitelné a dá vám problém se tu zpočátku zdárně orientovat.
Chudokrevné a nenápadité zpracování šíroširých lánů světa bylo vždy kamenem úrazu série. Nicméně v pozdějších fázích hry budete mít vedle chocoba i loď a poté airship (tím to také ještě nekončí), s jehož pomocí cesta ubíhá rychleji a tudíž radostněji.
Samozřejmě přesto zůstává prostředí otevřeného světa stejně jako v minulosti graficky nejméně zajímavým místem hry!
Vaše působení ve FFIX vám vyjma vynikajícího příběhu s překvapujícím koncem (!) zpestřuje řada miniher, akčních pasáží a scén. Máte tu např. interesantní quest, ve kterém na hřbetě svého chocoba hledáte ve vybraných lokacích poklady a nutno podotknout, že tímto způsobem lze nalézt kupu užitečných propriet. Vlastní kapitolou je pak karetní hra, jež však v konečném resumé nabízí několik zklamání. Jednak proto, že pravidla jsou zahalena tajemstvím a spoustu času věnujete snaze o pochopení, jak to tu hrome vlastně funguje. A hlavně proto, že na rozdíl od osmičky vám tato činnost neslibuje žádný bonus a slouží jenom pro ukrácení času! Příjemným oživením se stávají akční scény, v nichž musíte v pravý okamžik stisknout vybrané tlačítko pro korektní provedení akce. Klasickou ukázkou budiž obraz zkraje hry, v němž Zidane na divadelních prknech šermuje se svým „hereckým“ protivníkem. Tady je však velká škoda, že postavy ve hře neumí standardně už něco více, než jen chůzi, běh a nutnou součinnost s interaktivním okolím.
Co říci na závěr. FFIX je bezesporu strhující hra pro všechny fanoušky série a žánru RPG. Její nedostatky jsou snadno přehlédnutelné a přes některé mé stížnosti je konečné hodnocení jednoznačně pozitivní. Byť se dá říci, že poslední kapitola na stařičkém PSX je spíše jen jakýmsi koktejlem nejlepších nápadů z minula a svým zaměřením (meče, magie a do toho zvláštní typ technologie) se blíží fantasy rámci kultovního FFVII - což však ani v nejmenším není na škodu.
Á propos. Pro PS2 je do budoucna připraveno speciální DVD, na kterém naleznete všechny tři díly Final Fantasy pohromadě (VII-IX). Zda-li to díky formátu bude ve vylepšené zvukové a grafické kulise není známo, ale nějaký bonus se přímo nabízí.
Dále pak nesmí chybět zmínka o připravovaných a ohlášených dalších třech pokračováních Final Fantasy na konzole PS2. Final Fantasy X má vyjít v létě tohoto roku v Japonsku a to přímo proti release konkurenční konzole Nintendo GameCube. Squaresoft si s tím patrně nedělá velkou hlavu, ostatně samo Nintendo neváhalo proti release PS2 v Americe vydat Zelda: Majora‘s Mask a na prodejnosti tohoto velice oblíbeného akčního RPG se to nijak zvlášť neprojevilo (přes milión prodaných kopií). Squaresoft má v současné době 23 titulů ve stádiu vývoje a zatímco FFXI má být pro změnu jenom online hra, FFXII se zase navrátí ke tradičním herním kořenům série. Ale zpět k FFX, jehož bychom se mohli při troše štěstí dočkat na vánoce pod evropským stromečkem. Navzdory původnímu očekávání to má být zcela offline titul. Bojový systém bude znatelně vylepšen, protože se na jeho tvorbě podílí Toshirou Tsuchida (stojící za strategickou sérií Front Mission), takže patrně je na co se těšit. Budou definitivně smazány rozdíly mezi obrazovkou, v níž se momentálně nacházíte a obrazovkou boje. Hlavní postavy jsou Tidus, jehož meč může být transformován do několika podob, a Yuna - jež se specializuje na vyvolávání elementálů. Samozřejmě nesmí chybět shodné atributy ostatních dílů série jako Chocobové, Airship a postava jménem Cid! V plně polygonovém světě se budete volně pohybovat mezi jednotlivými lokacemi (žádné přechody mezi městy a venkovním světem) a to ve třetí osobě a za inteligentních úhlů pohledů kamer. Dialogy mají být konečně plně namluveny a během rozhovorů budou patrné změny obličejových animací zohledňujících změnu nálady postavy a emoce! Co tedy říci na závěr? Slovy klasika : čekají nás opravdu Zajímavé časy!
| Final Fantasy IX | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
