Dreamcast byl vždy silný na poli závodních simulací. Ať už se jednalo o arkádové kousky v podobě fantastického Crazy Taxi, nebo Daytona USA, vždy hráč obdržel vesměs kvalitní titul, který stanovil nové hranice žánru.
Ještě lépe si nedoceněná konzole od Segy vedla na poli simulací reálného závodění, hlavně toho silničního. Naprosto špičkový Metropolis Street Racer, kterého kolegové z německého časopisu Man!ac (čti Maniac) dokonce ohodnotili podle prostého statistického porovnání ještě lépe než slovutné GT2 na PSX, je toho dobrým příkladem.
Syrová závodní simulace bez jakýchkoli příkras a pozlátek reprezentovaná graficky a fyzicky impresivním 24 Hours Le Mans jen dotvořila vrchol programátorského umu vývojářů na Dreamcastu. Z podobného úhlu pohledu se můžeme dívat také na Sega GT, velmi skutečnou, ale překvapivě přístupnou závodní simulaci
cestovních vozů tentokráte v podání chlapíků od Segy.
Nechystám se nic zatajovat, tudíž rovnou kápnu božskou a prozradím veřejné tajemství. Sega GT je ve své podstatě mírně řečeno kopií prvního Gran Turisma na PSX. Velký úspěch právě prvního dějství nejlepších konzolových závodů vůbec spustil lavinu myšlenek v marketingovém oddělení Segy, které něco podobného potřebovalo pro povzbuzení prodeje svého nejvýkonnějšího stroje.
První Gran Turismo vyšlo již v roce 1998 a tak Sega měla poměrně dostatek času, aby výrazný koncept přetvořila a zlepšila k obrazu svému. Sega GT ale nakonec vyšla až o prázdninách v roce 2000, z čehož je patrné, že Gran Turismo 2 již nějakou dobu okupovalo světový trh a tak to měla tahle hra od Segy mnohem těžší.
Nebudu se teď zaobírat filozofickou otázkou, která hra je lepší (o tom může být diskuse pod článkem), ale radši nechám promluvit fakta. Nabídka režimů jízdy se nese v zažitém duchu, tudíž se nabízí klasický samostatný závod, časovka, souboj dvojice hráčů a konečně šampionát.
Závodní materiál je pak rozdělen do kvarteta tříd zohledňujících objem motoru. Nejmenší je třída Extra, do níž patří vozy se zdvihovým objemem do 1 litru. B třída již obsahuje motory do objemu 1,6 litru, „áčko“ patří strojům s dvoulitrovými motory a nejvýkonnější je nakonec třída SA, ve které naleznete supersporty s více než 2 litry objemu.
Skladba značek jako by Gran Turismu z oka vypadla, tudíž se nabízí plejáda nejen japonských vozidel jako Mazda, Mitsubishi a Nissan, ale najdou se i ostatní značky v podobě Dodge, Forda, nebo Renaultu.
Autíček tu nicméně naleznete o něco méně než ve zmiňované konkurenci. Napočítal jsem jich přes 100 unikátních, s přihlédnutím k upraveným vozům tento počet pak přesáhne hodnotu 200. Nu, a když už jsem se zamotal do matematiky, prozradím i počet okruhů, který čítá 22 drah.
Před každým závodem samozřejmě nechybí kvalifikace, ale je možné ji přeskočit a vrhnout se přímo do závodu z horší pozice. Před zápolením pomůže i zkušební jízda, která vás seznámí s konstrukcí okruhu.
Podobně jako u konkurence i zde se můžete podívat na své snažení skrze opakovačku, kterou ihned nahrajete do VMU (paměťové) karty. Stejně uložíte i své dosažené průměry v podobě „Ghost Car“.
Zajímavou funkcí je zevrubná prohlídka vybraného vozu za jízdy, kdy kromě úhlu pohledu na stroj můžete ovládat i jeho akceleraci popř. brzdy a studovat tak chování karoserie při těchto manévrech.
Získané poznatky se mohou ihned uplatnit např. v samostatném závodě, který nabízí trojici obtížností a reflektuje spíše požadavky na arkádové závodění než nekompromisní simulaci. Time Attack dokonce umožňuje ve vybraných zemích upload a download „Ghost Car“ dat na web, tudíž se nabízí závody s dosaženými časy soupeřů z celého světa.
Největším lákadlem je bezpochyby šampionát, který stejně jako zmiňovaní herní soupeři dokáže zaujmout na hezkou řádku týdnů či měsíců. Nejdříve musíte tradičně pokořit licenční testy a až potom je vám dovoleno plně si užívat závodních slastí. Pro každou třídu musíte
splnit zvláštní licenci složenou z pětice jízd a nelze překročit oprávnění pro slabší skupiny. Teprve po úspěšném absolvování prvních dvou se otevře cesta i pro získání ostatních licencí.
První výzvou jsou tzv. Works Cup. V těchto závodech se na startu sejdou vždy stejná vozidla od jedné značky, jedná se tedy o jakési značkové poháry. Oficiální závody tvoří kostru GT mistrovství a mohou být pouze na jeden závod nebo součástí většího podniku. Za vítězství v samostatné jízdě dostanete kromě peněz i speciální bonusový vůz. „Event Races“ pro změnu obsahují taktéž samostatné podniky i celé série, ale vždy se zcela odlišnými pravidly a omezeními. Jelikož jsou tyto závody zpravidla štědře sponzorovány, za dobré umístění nabízejí opravdu slušné sumičky.
Po zvládnutí všech těchto variant se otevře poslední možnost a tou je podnik „World Speed King“. Zde jde již jen o dosažení nejlepšího času a jasné vítězství.
Samostatnou kapitolu tvoří práce v depu, tedy nákup, prodej, ladění a úprava automobilů. Opět je zde vidět jasná inspirace Gran Turismem a tak si v závislosti na výši svého konta můžete své plechové miláčky dostrojovat mnoha doplňky, spoilery, konstrukčními celky a díly. Po instalaci je potřeba vše doladit a nastavit, nebo rovnou koupit u dealera nový či jetý vůz.
Novinkou je ovšem režim zvaný „Carrozzeria“. Je to jednoduchý editor vlastního unikátního vozu, který vás provede kompletní stavbou stroje přesně podle vašich představ. Na začátku si zvolíte třídu, typ a značku pro stavbu, pokračujete přes rozmístění motoru a pohonu a nakonec zvolíte tvar karoserie, barevný design a jméno stroje. Tímto způsobem si můžete později po určité závodnické zkušenosti vytvořit i monstra s tisíci koni pod kapotou.
Sega GT jako jedna z mála her naplno využívá potenciálu pokročilé paměťové karty VMU. Uložená data si můžete samozřejmě kdykoli prohlédnout na integrovaném grafickém displeji, ale potěší i snadná
výměna automobilů či dosažených časů skrze propojení dvojice karet do sebe. Navíc se můžete závodnické vášni oddávat prakticky kdekoli, protože přes chytrou VMU kartu si zahrajete i jednoduché závodní minihry, které dohromady tvoří poměrně propracovanou nástavbu k hlavní hře. Za dosažená vítězství obdržíte další cenné penízky na konto, jež se ihned po načtení dat do hlavní hry promítnou do aktuálního stavu, a možná i speciální vůz, který jinak nelze získat.
V čem ale Sega GT jasně vítězí nad oběma PSX konkurenty je grafické provedení. Detailní a čisté linie vozidel, uhlazená a rozmanitá prostředí, stejně jako impresivní kouřové efekty a nebe dokáží uchvátit i dnes. Jediné výtky směřuji na opakující se jednoduché textury ve městech a na chybějící pohledy skrze kokpity vozů, které by strojovna Dreamcastu zvládla levou zadní.
Fyzika jízdy si také zaslouží absolutorium, ozvučení včetně zvuků motorů je nadprůměrné, pouze jsem postrádal více hlasových projevů komentátora, nebo poznámek z boxů.
I přes jasnou inspiraci a kopírování nápadů Sega GT svůj vzor v podobě Gran Turisma překonává a Gran Turismo 2 minimálně dotahuje. Špičková grafika a světelné efekty, ještě rozmanitější volby a možnosti nastavení, konstrukce vlastního auta i návdavek v podobě širokého využití paměťové karty pasují Segu GT do role jedné z nejlepších silničních simulací na konzolích vůbec, právě hned vedle uznávané série Gran Turismo.
P.S. A závěrem malé připomenutí ohledně dalších aktivit Segy, kam patří projekt Sega GT 2002 a nově i Sega GT Online.
| Sega GT | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
