Dost často slýcháme, že žánr klasických adventur skomírá. Jelikož to ale slýcháme už několik let, tak to evidentně nebude tak horké, zvláště když na PC v tomto žánru vychází každou chvíli něco. Na konzolích je to už znatelně horší, ale taky se dá něco najít. Z nečekaného směru pak ale přicházejí adventury na handheldy, respektive na Nintendo DS, které si mimo jiné vlastními hrami „vydržuje“ samotné Nintendo. Po velmi zajímavém Another Code se tak k nám dostává další velmi zajímavý kousek s poněkud podivným názvem Hotel Dusk: Room 215.
Zatímco Another Code končil po pár hodinách, zde se nám časomíra po dohrání zastavila někde lehce nad dvaceti hodinami.
Příběh sleduje jednu noc koncem roku 1979 v laciném hotelu Dusk na periferii Los Angeles, do něhož přijíždíte v roli bývalého policisty Kyla Hyda, jenž nyní pracuje jako podomní prodejce nejrůznějších nesmyslů, které podomní prodejci obvykle prodávají. Díky tomu, co se stalo v době, kdy skončil u policie, ale zároveň neustále pátrá po svém bývalém parťákovi a kdo by to byl řekl, zničeho nic se začíná zdát, že právě v tomto hotelu by se mohly skrývat nové stopy, které by Kyla mohly přivést zase o něco blíže bývalému kolegovi Bradleymu. Z pochopitelných důvodů nehodláme prozrazovat celý příběh, takže ještě jen zmíníme, že se v hotelu objeví dalších několik postav, jako například zlodějíček Luis, jehož Kyle několikrát zatknul ještě v dobách svého působení u newyorské policie, slavný spisovatel, stará paní bez oka a samozřejmě nesmí chybět ani nějaké ty holčičky. Máme tady devatenáctiletou Milu, která vůbec nemluví, sebevědomou a protivnou paničku a desetiletou Melissu, která v hotelu bydlí se svým prapodivným otcem. Všichni dohromady tvoří podivný mix a navíc se chovají tak nějak zvláštně, že brzy je jasné, že zde nikdo z nich není zas až tak náhodně.Ocenit musíme i skutečnost, že příběhy jednotlivých postav se v průběhu hraní začínají značně proplétat, přičemž se tak děje poměrně nenásilnou a hlavně uvěřitelnou formou. Více k příběhu ale již opravdu nepovíme, protože rozhodně stojí za to si jej projít bez jakékoliv zátěže předchozích znalostí. Takže již jen skutečně nakonec doplňme, že nás velmi příjemně překvapila jeho délka. Zatímco Another Code končil po pár hodinách, zde se nám časomíra po dohrání zastavila někde lehce nad dvaceti hodinami. Když od toho odečteme dvě nebo tři lehce bloudící pasáže a několik úseků, kdy jsme cvičně zkoušeli odpovídat špatně, tak nám vychází, že při prvním hraní se člověk pod patnáct hodin nedostane. A na rozdíl od Another Code je Hotel Dusk poměrně dobře hratelný i podruhé, jelikož při délce hry si člověk nezapamatuje úplně všechno, a tak druhé hraní nesklouzne do nezáživné rutiny.
Někdy máte pocit, že spíše než že byste hráli hru, tak čtete knihu.
Cenou za velmi slušnou délku je ale občas jistá rozvleklost. V žánru adventur asi není možné se vyhnout situacím, kdy je za každou cenu nutné udělat něco dříve než něco jiného, přestože tyto dvě události spolu prakticky nemají nic společného. Přesto nám ale občas připadalo, že vás hra zbytečně posílá několikrát tam a zase zpátky, aniž by to bylo bezpodmínečně nutné.
|
Podobně jako herní doba je lehce rozvleklý i samotný příběh, který nemá takový spád a tempo jako v případě již několikrát zmíněného Another Code, ale na druhou stranu zde je mnohem větší prostor, aby byl zdejší příběh skutečně propracovaný a záživný. Vzhledem ke všemu již napsanému tak někdy máte pocit, že spíše než že byste hráli hru, tak čtete knihu, což je navíc podpořeno i nestandardním držením NDS, jež nedržíte v klasické poloze „laptop“, ale v méně obvyklé poloze „otevřená knížka“. Hra počítá jak s praváky tak leváky a navíc se dá kompletně ovládat stylusem, což je velmi příjemné, ale odmačkávat dialogy lze i prostřednictvím tlačítek, což ještě více evokuje prostou četbu knihy.
Velmi spokojeni jsme i s technickým zpracováním, které je velmi podobné Another Code, ale tentokrát je takové temnější a ne tak rozjásaně barevné a ke zdejší ponuré a záhadné situaci sedí skvěle. Zvuky jsou poměrně minimalistické, ale zároveň velmi vkusné a nerušivé, což platí jak o zvucích tak i o hudbě na pozadí. Podobně minimalisticky, ale o to příjemněji pak působí i různé postranní puzzly, jako například v hotelovém baru se sirkami, s nimiž řešíte klasické zadání
|
Celkově jsme tak s Hotelem Dusk velmi spokojeni. Sice máme jisté výhrady, zejména ohledně toho, že nemá zdaleka takové tempo jako Another Code a někomu by se mohl zdát spíše takový utahaný, ale i přesto se jedná o adventurku, kterou z mnoha dalších důvodů můžeme rozhodně doporučit. Občasnou rozvleklost bereme spíše jako daň za velmi slušnou délku.
Hotel Dusk: Room 215 | ||||
| ||||
| ||||
| ||||
|