MySims – posmrtný život existuje

Připadají vám hry typu Harvest Moon nebo Animal Crossing příliš košaté, přeplněné možnostmi a obtížně stravitelné? Nezoufejte, v EA to rozmixovali na dětskou kaši.

MySims box

Jen si to představte: vcházíte do malého městečka, kde jsou obchody opuštěné a těch několik málo obyvatel, které při průzkumu pustých ulic objevíte, je buď naprosto otupělých, nebo se rovnou propadá do osvobozujícího spánku. Nikde nezazpívá pták, nezaštěká pes, místní policista mluví o tom, že nemá daleko k šílenství. Myslíte, že je řeč o Silent Hillu? Kdepak, hrajete novinku Electronic Arts pro děti - MySims.

Ale no tak, chlapi, netvrďte, že vás nebaví sázet kytičky.

Pokud si na základě screenshotů říkáte, že jde o jakési Lego Sims, není ani to úplně přesné. Ještě spíš nejnovější „Simáci“ pro handheld připomínají skládačku Duplo. To je takové to Lego pro nejmenší, s kostičkami dostatečně velkými k tomu, aby se zabránilo „chocking hazardu“. A hazard tu skutečně nehrozí, nejspíš ani kasovní, protože kdo hledá něco barevně nevinného pro své ratolesti, něco, co by rozhodně ani v nejmenším neohrozilo průzračnost jejich důvěřivých duší, je u cíle putování: tohle sluníčko v dlani stojí za „každej zatraceně mrzkej peníz“, který dospělý pro své potomky v potu tváře vydělává. Naskýtá se ovšem otázka, zda má hra co nabídnout i někomu, kdo už svou průzračnou a důvěřivou duši zakopal sto sáhů pod zem. A tady není odpověď jednoznačná. Inu, posuďte sami.

Jste tedy v městečku, které bez vašeho osobního kouzla nejspíš zanedlouho zhebne, protože místní Simáci bez nutnosti vyměšovat, jíst a vydělávat si na chléb vezdejší se zanedlouho rozloží na klimbající rosol. To nesmíte dopustit, takže se sejdete se starostkou Helenou a rozhodnete se, že Ospalou Díru trochu probudíte k životu. Zapomeňte na to, že byste vytáhli elektrickou kytaru a vystřihli na náměstí I Can Get No Satisfaction – místo toho vyfasujete hrst kytiček a půjdete je vysázet do květníků po celém městě. Ale no tak, chlapi, netvrďte, že vás nebaví sázet kytičky – podívejte, jak tulipány hezky trčí kolmo vzhůru a vůbec nepotřebují zalévat. A važte si toho, že jste jich dostali náruč zadáčo, protože už zítra bude stát jeden kus stovku. Ostatně pár těch kytek je nic proti tomu, že i ten opuštěný domek na konci městečka vám od této chvíle říká zadarmo pane. Nebojte se, že by tam bylo potřeba vymést pavučiny a vydrhnout podlahu – nemusíte si ani zouvat boty a rovnou sebou můžete hodit do čisté postele. A pozor! Lze si nastavit tři různé hloubky spánku!

Přichází nový den, totiž poledne, protože jsem samozřejmě nastavil spánek hlubší než mělký. A rázem jsem o krůček blíž k realitě, protože se náhle ukazuje, že to bude chtít nějaké to oběživo. Klíčovým prostředkem, jak si vylepšit platební bilanci, je turistický ruch. A máme tu klasické kolečko: hybnou silou městečka jsou turisté, ti se ale nepohrnou, dokud městečko nebude jako vymalované a to ono nebude, nebudou-li peníze – od turistů. Takže se vrhám na prvního, který do této zapomenuté končiny zabloudil. Interakce s turisty probíhá pomocí smajlíků, na které klikáte stylusem, zatímco vám běží časový limit pro konverzaci. Přitom je třeba dávat pozor na to, co vám turista – nebo ostatně kdokoli – na úvod rozhovoru řekne, protože univerzální smajlík neexistuje. Totiž univerzální smajlík sice ne, ale jejich téměř univerzální kombinace ano: tu vám pochopitelně neprozradím, ale pokud byste snad tápali, napoví vám infobox.

Je tu nějaký muž, kterého nebere vázání věnců?

Jinak základní pravidla jsou celkem logická – když vám například někdo řekne, že ho opustila dívka, není snaha ho rozesmát tou správnou taktikou. Turisté jsou zjevně vyučeni ze třetího světa, takže za půlminutovou konverzaci nezapomenou zaplatit pár stováků – není to mnoho vzhledem k tomu, že, jak jsem již výše uvedl, tulipán stojí kilo, ale nemusí pršet, stačí, když kape. Takto byste ale asi přece jen městečko a svou domácnost k slávě nepozvedli, takže si lze vydělávat i jinak. Jak? V podstatě jakkoli – peníze jsou prakticky za každý váš pohyb prstem, škoda, že to nejde přenést do reality.

Například získáte darem rybářský prut – neříkejte, že už jste to někde viděli. Každou rybku samozřejmě snadno prodáte – můžete si i vybrat komu. Katalogem chycených ryb se pak lze kdykoli kochat, dokonce se v něm uvádí i kolik váš úlovek měřil, abyste se mohli pochlubit. Samotný rybolov pak probíhá poněkud zvláštně: siluety plovoucích ryb jsou vidět pod vodou, hráč „popadne“ stylusem splávek a kvedlá jím rybám před očima. To vydává melodii podobnou hracímu strojku, jejíž plynulost závisí na tom, jakým způsobem splávkem smýkáte. Údajně každý druh ryb vyžaduje jiné kvedlání, používal jsem ale metodu zcela ledabylou a tahal úlovky jak na běžícím pásu. Kromě ryb lze vylovit i věci netušené: mušli, surfové prkno, doplněk do domácnosti a podobně. Kupodivu je to docela zábava, jediná výtka patří krkolomnému nahazování háčku, které je vždy možné jen přes několik kroků v menu, a to i v případě, že se vám jen nepovedlo rybu zaseknout. Musíte znova kliknout na ikonu rybolovu v pravém horním rohu dotykového displeje, potvrdit, že chcete chytat ryby, vybrat v inventáři prut, zase potvrdit a tak dále. Tutéž zbytečně složitou cestu přes menu, případně inventář, musíte podstupovat i v dalších minihrách – hra se vždy chová, jako by nevěděla, že už danou minihru hrajete a jen jste neuspěli v jednom kole.

V květinářství můžete vázat věnce - pomocí karet s barevnými květy. Je tu nějaký muž, kterého nebere vázání věnců? Ať udělá krok vpřed! Nebo další minihra: k dispozici je několik „polokurtů“, kde si můžete pinkat o zeď. Podle usedlíků, čím lépe vám půjde odpalovat tenisák, tím víc turistů do městečka přijede. Vážně, to jsem si nevymyslel. Za výsledek budete při splnění limitu odměněni medailí – za zlatou je přes tisíc peněz a nebude dlouho trvat, než se naučíte pinkat na zlato téměř spolehlivě: jde jen o to, najít správný rytmus. Hra se vám to snaží ztížit jen velice mírně tím, že se při vyšším skóre začnou na kurtu množit psi – opět vám nelžu. Tedy tím množením myslím, že začnou po kurtu běhat sem a tam. Když se pes připlete míčku do cesty, na okamžik tenisák zadrží, čímž naruší váš obvyklý rytmus, ale adaptujete se snadno i na to. Úspěch v této minihře vám otevře různá „vylepšení“: variantu s terčem na zdi, hůř ovladatelnou raketu a podobně. Vzhledem k tomu, že i základní variantou vyděláváte tisíce, za které brzy není co nového koupit, motivace k objevování hlubších a hlubších tajů pinkání míčkem o zeď poněkud vázne.

Bohužel, to je tak trochu problém celé hry: její kouzlo spočívá v objevování nových a nových možností, jenže nových a nových motivujících možností není právě marnotratná zásoba. Užijete si ježdění autobusem a lodí, paragliding, otevřete pár nových oblastí, samozřejmostí je rozšiřující se nabídka nábytku, doplňků a oblečení – nebudu vám radši nic dalšího prozrazovat, ať z toho vůbec něco máte. Kouzlu objevů hodně pomáhá grafika, sice velmi jednoduchá a hranatá, ale zároveň opravdu roztomilá a oku lahodící, nezřídka i s hezkým, nečekaným detailem. Úplně vidím, jak případné hráčky při vstupu do květinářství řeknou: „Jééé!“ Ještě dodám, že MySims neobsahují multiplayer v pravém slova smyslu, ale můžete si s kamarády posílat dárky přes wireless spojení.

Hovoříme s cizinci

Cry – když to na bakšiš nevypadá, můžete se rozbrečet
Get angry – nebo naštvat
Comfort – uklidněte je: nejste lupič, chcete jen bakšiš
Converse – obecný pokec o bakšiši
Listen – skvělé vůči těm, co se potřebují vykecat z nechuti dát bakšiš
Encourage – dodejte jim kuráž vytáhnout peněženku

Přiznám se, že třebaže jsem se vždy už tak po hodince hraní ukrutně nudil, další den jsem po hře opět sáhnul, abych zase našel něco, co jsem ještě neviděl. Svým způsobem jde o kapesní mikro-ráj, něco, co by mohli z kapsy vytahovat Svědkové Jehovovi, aby svá odvážná tvrzení a sliby názorně doprovodili pohyblivými obrázky. Není tam ani kapka Temné Síly. A přitom to vzniklo v Electronic Arts. No považte.