Logické hry velmi často zůstávají téměř bez povšimnutí ve stínu svých akčnějších příbuzných. Alespoň občas se najdou výjimky, jejichž popularita vyletí takřka do nebes. Mnozí si jistě vzpomenou, kterak celé hodiny trávili s Pongem, Tetrisem a jinými podobnými záležitostmi, ať už na platformě PS One, N64 nebo i dřívějších SNES či dokonce stařičké Amize. Snad částečně veden i nostalgickými vzpomínkami, rád bych vám tímto připomněl titul, který se pod křídly PSX zrodil v roce 1998.
Kula World je velice chytlavou a zábavnou gamesou, v níž jde vlastně neustále pouze o jedinou věc, a to sebrat v roli kutálejícího se, případně skákajícího míče potřebný počet klíčů a otevřít tak „exit“ z úrovně, to vše v daném časovém limitu. V jednoduchosti je síla, praví jedno známé přísloví. Něco na tom bude, neboť level je jako celek zasazen do volného prostoru a je tvořen někdy větším, jindy menším počtem krychlí, poskládaných k sobě a vytvářejících tak volně plovoucí podlahy, chodníčky, ostrůvky a další a další roztodivné tvary. Gravitace je zde důležitou vlastností, přestože působí pouze ve směru vertikálním směrem k podlaze. Skočíte-li s míčem do volného prostoru, žádná gravitace jej nezachrání a můžete začít zase od začátku soutěžního kola. Stejně tak musíte level opakovat v případě, že vám vyprší časový limit, znázorněný stylově přesýpacími hodinami. Když už mluvíme o kolech nebo chcete-li o herních úrovních, je jich k dispozici dlouhá řada a byť se někdy podobají až příliš, nepřivodí vám jejich absolvování žádnou nudu, neboť vaše smysly budou neustále zaměstnávány
uvažováním, jak a kterým směrem pokračovat dál. Prostorová orientace je tady nezbytnou podmínkou, ale i při její částečné absenci jí lze napomoci dobře zvládnutým systémem natáčení herní lokace z různých pohledů.
Aby hra nebyla fádní, vyskytují se v ní kromě klíčů k východu i penízky, zvyšující dosažené bodové ohodnocení, různé druhy ovoce, díky kterým získá hráč nějakou tu sekundu navíc, anebo přesýpací hodiny, jenž dokáží doslova obrátit časomíru vzhůru nohama. Moc radosti mít ale nebudete, pokud se vám podaří sebrat přesýpačky hned v úvodu hry – v té chvíli budete mít na dokončení úrovně pouze pár sekund a to vám asi zřejmě stačit nebude. Kromě pozitivních prvků, jež jsem uvedl, časem narazíte i na elementy vyloženě negativní. Různé pastičky, trní a jiné nevábné dekorativní prvky vám budou v cestování s míčem řádně zatápět, což ve svém důsledku může vést i ke kolapsu mozkového ústrojí. Po několika těžce dokončených levelech se ale jako motivační činitel náhle objeví bonusová úroveň, v níž si lze sbíráním lesklých penízků řádně nahnat celkové skóre ve hře a tak budou všechny předchozí strasti zapomenuty a vy se budete moci znovu vrhnout do boje s nehostinným prostředím.
Zmínil jsem se, že hlavním hrdinou hry je takový obyčejný míč. Tedy popravdě až tak obyčejný zase není. Je hezky barevný (stejně jako herní lokace) a umí skákat, čímž dokáže překonat úzké mezery mezi „pevnými“ plochami. Hlavička dostane občas docela zabrat, než přijde hráč na způsob, jakým lze úroveň projít. V jistých místech úrovní je také pohybem po stranách krychliček možno tak říkajíc otočit vše o devadesát a více stupňů, takže variabilita prostředí je tímto velmi jednoduše zaručena.
Vše, co jsem zatím uvedl, se prakticky týkalo režimu pro jednoho hráče, ve hře se skrývajícím pod označením Arcade. Kula World však disponuje i módem pro dva, v němž je možno podstoupit souboj skrze Copy Cat anebo Time Trial, jehož obdoba je přístupná i v single režimu. Time Trial – ať v single či multiplayeru – je klasickým zdoláváním úrovní v co možná nejkratším čase. Copy Cat pak spočívá v tom, že vždy po jednom tahu (pohybu) střídající se hráči musí opakovat bezchybně dříve uskutečněné tahy a jeden nový poté přidat. Tady se velmi uplatní znalost úrovní a trénovaná paměť a to zejména v rozlehlejších lokacích, v nichž se obvykle velmi rychle rozhodne o vítězi.
Z hlediska grafického je hra pojata ve 3D a přestože nejde o žádné převratné zpracování, dříve již zmíněná barevnost i variabilita sbíraných předmětů, překážek a dalších součástí úrovní výrazně dotváří podmínky k získání svěží hratelnosti. Hudební kulisa dokresluje veselou povahu gamesy a zvukové efekty, znějící při sbírání všemožných věciček, či zvuky propadávajících se kusů podlahy přidávají na realitě prostředí, v němž se míč vedený hráčem pohybuje. Ovládání je více než jednoduché, neboť k pohybu slouží směrový kříž a ke skoku či pootáčení úrovně pár dalších tlačítek.
I když jsem spíše vyznavačem akčních či strategických her, nemohl jsem odolat možnosti zavzpomínat na počin, jehož kouzlo mě očarovalo již před několika lety. Samozřejmě, že v mé mysli není vzpomínka na Kula World osamocena, stejně dobře bych mohl vyprávět o výtečném Kurushi, v němž malá a vcelku nepříliš vábně vyvedená postavička bez přestání utíkala stylem Blade Runnera před valícími se krychlemi, ale o Kurushi snad až někdy příště. Nyní se rozloučím se vzpomínkou na Kula World a bez dlouhého rozmýšlení vám ji všem doporučím, neboť tak jednoduše ztvárněnou a zároveň silně návykovou pařbu hned tak neuvidíte.
| Kula World | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
