Minulý týden jsme si zavzpomínali na velmi podařený titul společnosti Sony Computer Entertainment, starý dobrý
Napijte se zkaženého vína, nacpěte se k prasknutí několika nevhodně skladovanými čokoládami a na chvilku si zdřímněte na sluníčku. Co se vám při tom bude zdát se hodně přiblíží celkovému dojmu z tohoto druhého dílu. Hra působí jako špatná groteska, což ještě podtrhují postavy velké ještěrky a muže - psa, v úloze hlavních nepřátel.
Celý příběh se odestává o 500 let později v Londýně (tedy v roce 1886), v
expozici místního muzea. Muž - pes, občanským jménem Lord Palethorn se snaží
zkompletovat knihu kouzel po Zarokovi a správné pronesení zaklínadla v
jednom z muzejních oddělení má podobný efekt, jako před pěti sty roky.
Jelikož zde ležíte jako ukázka starých časů, vstupujete opět do hry, a to
doslova - znovu tedy prožíváte návrat ze sladkých spárů smrti do světa
plného násilí a nejrůznějších kreatur. Vystavené zbraně z vedlejší místnosti
se stanou vaší první výzbrojí a od této chvíle se už nestačíte divit. Místo
starých (skutečně asi hodně starých) zelených hlav, které vám dříve tak šly
na nervy (ale přesto jste se od nich občas něco dozvěděli), je tady duch -
informátor. Má na krku uvázaný červený puntíkovaný šátek a lze ho vyvolat
vstoupením do pruhu barevného světla. Už tahle první změna vám naznačí, že
tu nebude všechno tak, jak jste byli zvyklí. Třeba namísto modrých hlav
poskytujících nezbytný servis narazíte na shrbenou postavu v dlouhém kabátě,
to v některých částech hry vypadá opravdu komicky.
S promýšlením úrovní, hudbou ani s hlasy jednotlivých postav si tentokrát
nikdo hlavu nelámal. Skoro to vypadá, že pro namluvení všech účinkujících
poprosili někoho, kdo stál zrovna nejblíže. Naprosto nesourodé úrovně spojuje
jenom postava rytíře Dana. Do úděsného koktejlu tvůrci hry přimíchali taky
postavy Jacka Rozparovače (scéna, kde vás honí strážníci pískající na
píšťalky je obzvlášť úděsná), motiv Frankensteina (to když budete shánět
různé kusy těla) a Drákuly, kterého potkáte v oprýskaném hradě. Docela
nepříjemná je taky skutečnost, že se nemůžete vracet do jednotlivých úrovní,
abyste si doplňovali životodárnou energii. Místo oblíbené síně slávy je tady
v jedné větší místnosti pohromadě potrhlý profesor a sličná modrá můmie, coby jeho asistentka. Jak už to v malých kolektivech chodí, během hry se do
ní zamilujete (nakonec, máte přece jenom něco společného). Profesor vám
vždycky vysvětlí cíl každé úrovně a přinesený kalich vymění za novou zbraň.
Prostě taková lacinější varianta. Hra je tak strašná, že zhruba v polovině
si rytíř Dan postaví hlavu a prohlásí, že už ho to nebaví a odchází
postranním východem pryč. Východ bohužel nevede ven, jak by to člověk u
východu předpokládal, ale do rozsáhlého podzemí obývaného malými zelenými
bytostmi. Později se ukáže, že váš příchod je zde už po staletí očekáván.
Nikdo z místních obyvatel nepochybuje o tom, že jste konečně přišel vyřešit
některé jejich problémy spojené s bydlením v podzemí. Zážitky nasbírané v
této lokalitě vás docela rychle donutí vrátit se do normálního boje na
povrchu.
Je zde přesto několik vylepšení. Zbraně si můžete přehazovat z ruky do ruky,
můžete si dokonce sundat hlavu a posadit jí na všudypřítomnou zelenou
pobíhající ruku, známou už z prvního dílu. Tím dostává hraní nový rozměr -
lze kdykoli přepínat mezi pohledem vaším a pohledem hlavy, která se navíc
může nacpat všude, kam by se tělo nevešlo. Toho během hry častokrát
využijete. Kromě starých osvědčených zbraní jsou zde také modernější a
zábavnější alternativy, třeba těžký kulomet. Z jednotlivých úrovní však stojí za
zmínku snad jenom jedna - v Greenwich Observatory se nejdříve utkáte s
utopenými námořníky, abyste poté mohli sestoupit do vyschlého doku plného
rezavějících lodí. Tohle místo má docela působivou atmosféru. To je ale asi
všechno. U jedničky byly navíc jednotlivé úrovně prokládané vynikajícími
filmovými sekvencemi, tady jsou pouze krátké scénky vyvedené přímo v enginu hry.
Celkově je dvojka o hodně těžší, musíte zde skutečně bojovat. Vaši nepřátelé
jsou totiž houževnatější. Zapotila by se tady i Lara Croft, natož několik
století uskladňovaný kostlivec.
Podobně jako první díl, kde jste v případě získání všech kalichů mohli spatřit bonusovou filmovou sekvenci, tady je k vidění alternativní konec. Pokud se vám podaří nasbírat všechny kalichy, nasednete se svojí milou můmií do stroje času a společně se vrátíte na místo, kde všechno začalo - do roku 1286. Jenže pozor, poslední vteřina napovídá, že ne všechno je tady tak, jak byste si mysleli...
Přes všechny zápory je dobré si hru vyzkoušet a podívat se, jak se kdysi oblíbený hrdina rytíř Dan může ocitnout v tak ponižujícím postavení. Doufám, že tentokrát uklidí svoje neustále oživované kosti na nějaké skryté místo. Alespoň dokud se neobjeví tým vývojářů, který to s ním bude myslet vážně.
Pro MediEvil 2 je k dispozici tento cheat: pauzněte hru, držte L2 a stiskněte doleva, nahoru, čtvereček, trojúhelník, doprava, kolečko, nahoru, čtvereček. Získáte tím obvyklé výhody jako neomezené peníze, všechny zbraně a taky přístup do všech úrovní. Můžete si i nastavit větší hlavu, což do hry celkem zapadá. Nabídka MatrixCam mě tady nefungovala.
| MediEvil 2 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
