S Acclaimem to opravdu nedopadlo dobře. Bujaře se diskutovalo o jejich finančních problémech a tituly, které vydal v nedávné minulosti, recenzenty ani fanoušky zrovna nenadchly. Ale teď se zdá, že si toto vývojářské studio hodlá trošku napravit dost pošramocenou reputaci (i když trošku pozdě, jelikož Acclaim vyhlásil bankrot). Měla by mu v tom pomoci zábavná akční hříčka The Red Star. Ovšem můžeme být rádi, že se k hráčům vůbec The Red Star dostala. Původně bylo datum jejího vydání stanoveno na rok 2004. Jenže díky finančním problémům Acclaimu byly zrušeny nebo pozastaveny veškeré jeho projekty včetně The Red Star. Překvapivě vydavatelství XS Games rozhodlo, že hru nakonec přece jen vydá (vývoj dokončila společnost Union Entertaiment). A my můžeme být jedině rádi, protože už pěkně dlouhou dobu jsme neměli šanci zahrát si sice lineární a neobjevnou, ale současně zábavnou střílečku takového formátu. Nepřináší nic světoborného, novinek je tu asi tolik, kolik má chlupů v podpaždí transvestita, ale určité rozčarování nad absencí originality vynahradí chytlavá hratelnost.
Pečlivě volte, protože záleží na tom, do čeho budete investovat.
The Red Star našla svou inspiraci v komixovém příběhu stejného jména, který představuje alternativní Sovětský svaz, ve kterém existují jak futuristické
zbraně neuvěřitelné síly, tak stará dobrá magie. Netušíme, jak přesně se hra drží kreslených příběhů, ale hádáme, že hlavní postavy budou totožné (ale neručíme za to :)). Ne že by to bylo extrémně důležité, protože pravděpodobně není moc lidí na území Česka, kteří by měli možnost komix The Red Star držet v rukou. Je možné, že se pleteme, ale po bleskovém průzkumu je nám jasné, že půjde spíše o zboží pro fajnšmekry. Příběh tu ostatně stejně nehraje důležitou roli. Animace chybějí a děj je vám sdělován vaším nadřízeným ve formě textu, kterému stejně po pár úrovních přestanete věnovat pozornost a rovnou ho přeskočíte.
Před hraním si zvolíte jednu ze dvou postav (později tří, otevře se jedna bolusová). Jedna je Makita, žena, která sice zvládá boj na blízko, ale její síla
spočívá v rychlosti, mrštnosti a umění zacházet se střelnými zbraněmi, a druhou je Kyuzo.
Ten je pomalý, ale vynahrazuje si to velkou silou a odolností. Podle toho,
koho si zvolíte si vlastně určíte i styl hraní. Makita je vhodná pro ty, kteří se raději drží v povzdálí a likvidují dotěrné nepřátele přesně mířenými kulkami, Kyuzo
uspokojí hráče, kteří preferují drcení protivníků pěstmi.
Nepříjemné ovšem je, že v úrovních nenajdete checkpointy.
Ať už si ale vyberete kohokoliv, je nutné si uvědomit, že pro úspěšnou eliminaci nepřátel budete muset používat oba dva druhy likvidace. Někteří protivníci jsou odolní vůči střelám a dají se zničit pouze „ručně“, jiní jsou zase mnohem více zranitelní, jestliže do nich šijete jednu kulku za druhou. Musíme uznat, že přestože je The Red Star střílečka/mlátička, tak bez určité dávky taktiky a kombinací dostupných útoků se neobejdete. A to je jen a jen dobře, protože pokud bychom jen bezhlavě pádili vpřed a chtělo by se po nás jen to, abychom co
nejrychleji mačkali jedno tlačítko, brzy bychom omdleli nudou. Je bezpodmínečně
nutné, abyste stříleli, mlátili, blokovali, vyhýbali se a využívali speciálních úder, abyste úspěšně dokončili oněch téměř 20 zdejších levelů. Současně se ale daří vybalancovat ovládání tak, aby nebylo příliš komplikované a nekazilo celkový dojem.
Během jednotlivých úrovní sbíráte body, které vám mezi levely umožní nakoupit nové zbraně a vlastnosti. Pečlivě volte, protože záleží na tom, do čeho budete investovat. Není zde sice příliš možností, ale i tak je velká šance, že vrazíte těžce získané body do vlastnosti, která je vám na nic. Žádný promyšlený RPG systém to není, ale svým výběrem můžete fatálně ovlivnit obtížnost hry.
|
To, jak umíte zacházet se svou postavou, prověří nejen řadoví vojáci, roboti a mágové, ale také sub-bossové a bossové, na které narazíte dost často. Nejdříve se objeví výrazné varování „Warning“ a za moment už na vás střílí obří děla nebo se na vás hrnou ještě větší zmutované gorily. Souboje
s nimi jsou obvykle koncipovány tak, abyste byli nuceni nejen se vyhýbat jejich útokům, ale také pečlivě hospodařili se zbraněmi a energií pro štíty. Jde totiž o to, že střelné zbraně se používáním zahřívají (nábojů je neomezeně) a pokud dosáhnou kritické hranice, pak jsou chvíli nepoužitelné. Štít pracuje na podobném principu.
Každý zásah trošku zaplní ukazatel a pokud je plný, nelze obranu na moment používat.
Nepříjemné ovšem je, že v úrovních nenajdete checkpointy. Levely nejsou příliš rozsáhlé, ale když s upocenými prsty porazíte náročného nepřítele a o kousek dál vás někdo „sejme“, musíte opakovat celou misi od začátku. A protože obtížnost občas sklouzává od vysoké k frustrující, jde o vcelku
běžný jev. Náročnost některých úrovní tak je přehnaná a obrnit se trpělivostí není vůbec od věci. Na druhou stranu si při hraní The Red Star si často vzpomenete
(tedy pokud jste herními pamětníky) na hitovky typu Contra. Stylové, hratelné, těžké, ale zábavné. Prostě hra ze „staré školy“. Ta, kterou musíte dokončit, jinak nebudete spokojení.
Určitým překvapením je, že kamera často zabírá hrdinu/hrdinku z ptačí perspektivy, ale někdy i ze strany. Pro ty, kteří nemají až tak ostrý zrak menší varování: postavy jsou poměrně malé, takže se netěšte na žádnou přehnanou detailnost. Lepší zprávu máme pro ty, kteří mají problémy se sluchem: nebudete ho skoro potřebovat. Zatímco hudební podbarvení je vcelku zvládnuté, na dabing moc často nenarazíte. Technicky je The Red Star malinko odfláknutý, ale na druhou stranu, hra se prodává za pár stovek, takže se to dá přehlédnout. A hratelnost tohoto titulu si nezadá s několikanásobně dražšími tituly, takže určité nedostatky ve zpracování vám nemusí dělat příliš hluboké vrásky na čele.
|
Obvykle příjemná hratelnost
Slabší grafika| The Red Star | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
