Děj Star Wars: Knights of the Old Republic (dále jen KOTOR) je zasazen několik tisíc let před události popsané ve filmových Star Wars, do časů staré Republiky. Po velké válce, v níž se neochotně angažoval i pověstný řád rytířů Jedi, a velkém vítězství, se však objevuje nová hrozba, nový uzurpátor jménem Darth Malak, disponující neuvěřitelnou mocí a nevyčerpatelnou zásobárnou pohůnků, rekrutujících se z odpadlíků - temných Sithů. Čímž přichází na řadu vaše tak trochu záhadná postava, která se pouští po stopách nového nepřítele Republiky se snahou objasnit tajemství starobylé a dávno zapomenuté civilizace, jejíž odkaz dává do rukou vyvoleného zbraň nevýslovné síly. Každopádně zdejší zajímavá story je velkou devizou hry a navzdory tak trochu podobnému motivu nabídnutému již ve filmové sérii od Lucasů se jedná o poutavě napsané vyprávění, okořeněné v řadě vedlejších questů odpověďmi na další malé otázky stran historie tohoto světa. V němž střetnete spoustu známých ras a charakteristických tváří, mezi nimiž nechybí oblíbení a nemilosrdní Lovci odměn, či chodící chlupaté koberce Wookies.
KOTOR vás zavede na několik planet galaxie, mezi kterými lze dle vaší
libovůle cestovat (přelet z místa na místo je bohužel řešen toliko formou jinak poměrně hezké FMV sekvence). Každá planeta má řadu specifik a abyste se snáze vyrovnali s potížemi na cestách, vedle vaší maličkosti tu bude ještě kupa dalších postav pro výběr, ze kterých pak dáte dohromady vždy maximálně tříčlennou družinu, přičemž v akci se lze mezi jednotlivými členy společenstva libovolně přepínat. Dlužno říci, že silná příběhová vazba je dobře patrná i zde, neboť během dlouhého putování se můžete o vašich společnících dozvědět spoustu věcí nemluvě o faktu, že i oni mezi sebou často debatují - tahle příkladná interakce je podobná schématu použitému ve skvělém Baldur’s Gate II. KOTOR je na některých místech docela dost ukecané RPG a možnost volby několika odpovědí pak determinuje nejenom další průběh dialogu, vyústění situace, potažmo řešení problému. Těch bude samozřejmě hodně, vedle obvyklého plnění vedlejších questů se párkrát dočkáte i podařených puzzlů a v neposlední řadě se musíte rozhodnout, jakou cestou se tímhle dobrodružstvím budete ubírat - cestou světla či temnoty. Každá z nich nabízí nějaké nevýhody a také pozitiva. Nesmíme zapomenout, že své si k tomu řeknou i vaši společníci, kde vedle žoldáků s rychlými blastery najdeme i několik
zástupců řádu Jedi a tady pak jednoho, který je s osudem hlavního hrdiny skrze podivné vize podivně spjat. Celkový vrcholně pozitivní dojem by mohla ještě dále umocnit audiovizuální stránka, ale tady je to pohříchu jenom částečně. Zatímco po stránce zvukové není mnoho co vytknout a pochválit musím zejména téměř kompletní namluvení všech rozhovorů, vizuální část zůstává hodně dlužna pověsti, potažmo možnostem Xboxu. Začnu trochu zeširoka. Sic platí, že KOTOR je epické RPG, k jehož zdolání si nastavte budík až na několik desítek hodin a počítejte také s tím, že je spousta důvodů pro minimálně jedno herní opakování. Nicméně na místě, kde tak exceluje příběhová část, se setkáme s jejím nepochopitelným zasazením do velice strohých a komorních prostor, neskutečně přímočaře koncipovaných lokací a to včetně většiny dungeonů, kde vedle neuvěřitelného omezení svobody pohybu (souvisejícího také s faktem, že vaše postava umí de facto jenom jít a běžet, o interakci s okolním prostředím bude řeč později) musíte strávit i to, že tvůrci s velkou oblibou dosti často aplikují systém „copy & paste“. To se týká nejenom scenérií, ale též postav, takže s jedním obličejem se zde setkáte nesčíslněkrát - až se nabízí otázka, jestli ta Válka klonů nezačala už v této době. Co říci na
obhajobu poměrně nezáživně navrženého herního prostředí? Tak něco by se přeci jenom našlo. Navzdory uvedenému se čas od času nadějete skutečně strhujících exteriérových oblastí a potom nelze přehlédnout ani moment, že na základě vyzbrojení každé postavy se skutečně mění její vzhled, což je rozhodně příjemný detail.
Při vstupu do hry si tedy nejprve vyberete vámi upřednostňovaný charakter, přičemž typový výběr nabízí tři lidské alternativy: Soldier, Scout, Scoundrel. Uvedené má pak zejména vliv na některé pro daný class typické dovednosti, které se vám při přestupu na vyšší úroveň automaticky vylepšují. Další v řadě je rozdělení bodíků mezi vlastnosti jako strength, dexterity, intelligence apod. Tohle ovlivňuje nejenom soubojovou část v intencích pravidel AD&D, ale i specifické parametry, kam patří vlastnosti jako je hackování do počítačových systémů či likvidace nášlapných bomb. Podobně jako např. v Deus Ex pak úroveň hackování určuje úspěšnost vybrané postavy při pokusu o proniknutí do systému, resp. množství specifických předmětů, které k tomuto aktu použije. Tudíž cesta nevede přes jednu univerzální postavu, ale vyladění vaší družiny tak, aby každý
uměl trochu něco jiného a podobně jako v Project Eden pak konkrétní charakter řešil jemu nejvíce vyhovující problém na trase. Není to bezesporu tak propracované jako ve shora zmíněném Deus Ex, spíše se jedná o lehké koncepční načrtnutí, ale rozhodně více než vítané! Ostatně množství zkušeností získané za vyřešení problému se někdy liší v závislosti na tom, jak dobře jste si s ním dokázali poradit. Posledním důležitým atributem při definování postavy jsou poměrně bohaté obranné a útočné techniky (mezi podpůrnými je pak kupř. nošení zbroje či umění zacházení s jistým typem zbraně), v případě rytířů Jedi se počítá ještě s opravdu nápaditými možnostmi využití Síly, zde pak opětovně spíše v rámci boje - házení lightsaberu na dálku jako bumerangu, odrážení střel z blasterů, různé psionické aktivity a podobné legrácky, které vítanou měrou oživují časté střety. To, že KOTOR představuje jakýsi střední proud - něco mezi arkádou a hardcore RPG, naznačuje i volba při přestupu na vyšší level, kdy se hra sama nabízí, že rozdistribuuje získané bodíky mezi všechny dovednosti dané postavy, což ostatně není jediný případ, kdy hra vychází hráči maximálně vstříc a snaží se mu to jaksepatří usnadnit.
Byla-li řeč o opakovaném hraní, jistě budete souhlasit s tím, že v souvislosti s poměrně komplexním vylepšováním parametrů a charakteristik všech klíčových osob na scéně se přímo nabízí, že napodruhé dokážete lépe vyladit vaši družinu neřkuli o tom, že ji vlastně můžete postavit úplně jinak (tady mám na mysli specializaci každé postavy). Co je pěkné je fakt, že zkušenosti tu získávají všichni, tedy i ti, kdož momentálně nejsou s vámi na place, takže s nimi poté nemusíte dohánět případný levelový deficit. Což se celkem hodí, protože málo platné, rytíři Jedi jsou pochopitelně fajn společníci, ale na některé úkoly jsou zkrátka lepší jiné postavy, jmenovitě třeba malý droid, kterého si zkraje tohoto příběhu koupíte na planetě s poněkud nešťastným osudem.
Co se týče soubojové fáze, tato je jakýmsi mixem mezi real-time a klasickým kolovým systémem. Nejvíce to připomíná schéma použité v sérii Baldur’s Gate, potažmo Icewind Dale na PC. V menu si lze ještě dále pomoci - hra se např. zapauzuje v případě, že spatříte nepřítele, atp. Jinak v průběhu boje se hra pauzuje dílem sama po ukončení jednoho kola, ve kterém lze provést hned několik věcí, nebo si můžete
manuálně vyvolat pauzu v případě, že nejste s něčím tak úplně spokojeni. Každé postavě z vaší družiny lze zadat dopředu hned několik povelů a pakliže je tato s vybraným sokem hotova, inteligentně nečeká na vaše pobídnutí a sama od sebe atakuje nejbližšího oponenta. To je samozřejmě hezké, stejně jako boje v pokročilejších fázích hry, které díky skutečně pestré paletě dovedností hrdinů z vaší neohrožené skupiny získávají na stále větší přitažlivosti, nicméně nelze přehlédnout jeden trochu nedořešený prvek. Nikde není alternativa odstavení konkrétního spolubojovníka z lítého střetu, tedy pokud nebereme v potaz jeho aktivní uchopení a uprchnutí z bitevní vřavy. Přitom podobně jako kupř. v Baldurech by se ikona pro přesun vaší postavičky na dané místo, eventuálně ikona pro jakési zmrazení jeho činností sem určitě vešla! No nic. Třebaže v některých herních pasážích jsou boje zbytečně rutinní a skoro by se dalo říci i otravné a zdržující, celkový dojem jistojistě napraví adrenalinové duely či občasné střety s hodně nepříjemnými kreaturami temnot, které se rytíři Jedi snažili kdysi marně vymýtit.
Nezastupitelné místo při hraní má obsáhlé menu, v němž najdete spoustu klíčových informací. Ať se to již týká všech questů, vašeho vybavení,
posledních rozhovorů, které si tak lze připomenout a osvěžit, či mapy lokace, v níž se momentálně nacházíte, kde se vám zobrazují důležitá místa s potřebným popisem pro lepší orientaci. Je sice škoda, že mapu dané oblasti nevidíte nikdy komplet, vždy se jedná o jakýsi výsek, ale s ohledem na nevelkou rozlehlost a lineárnost každého světa se tady stěží kdy ztratíte. Je sice trochu záhadou, proč se v tomto kontextu dočkáme tolika loadovacích obrazovek, ale budiž. V menu dále nechybí feedback v podobě zohlednění údajů o právě probíhajícím boji, takže si můžete ověřit, kolik jste při útoku na kostce hodili, apod. A v neposlední řadě musím vyzdvihnout funkci sejvování hry v jakémkoliv momentě, což do značné míry usnadňuje veškeré vaše aktivity.
Nedílnou součástí KOTORu je časté dokupování propriet, což ovšem mohlo býti zvládnuto o poznání lépe. Při transakci je totiž zbytečně komplikované zjišťovat, jestli jsou vámi žádané zbraně lepší než ty, co máte momentálně equipnuté, kolik máte v inventáři kusů od vybraného typu granátů, boostovacích medikamentů apod. Sice se to nakonec dá zvládnout (tady i
s přihlédnutím ke skutečnosti, že nejlepší vybavení stejně někde najdete nebo vybojujete), ale chybí tomu obvyklý komfort, což je rozhodně překvapující. Je-li řeč o překvapení, nemůže chybět ani připomínka možnosti sympatického upgradu některých zbraní, mezi něž patří i světelné meče, a třebaže má tohle vylepšování jistá omezení, zase se jedná o podařený - byť vlastně již obvyklý - RPG nápad.
Vámi vybrané postavy doprovázející vás ve hře sice mají párkrát tendenci se podivně zaseknout za nějakým objektem na scéně, ale jde o minoritní problém. Animace pohybové fáze je vcelku dobrá, i když chůze v některých momentech vyhlíží poněkud kostrbatě. Vedle toho ještě probíhá jakás takás interakce s okolním prostředím, na nějž lze nahlížet i ve first person, přičemž interaktivní objekty odhalujete skrzevá shiftová tlačítka L & R. Vedle velké spousty NPC pro získávání informací pak budete moci sbírat předměty po padlých, otevírat dveře a stále stejně vypadající kontejnery a bedny, nabízející nezřídka nějaké to překvápko, ať se již jedná o potřebné kredity či medipaky. Pochopitelně si k tomu připočtěte občasnou „návštěvu“ nějakého toho terminálu, odemykání zamčených
místností či likvidaci nebo v lepším případě vyzískání nášlapné miny po někom, kdo tu šel před vámi. O další zpestření se asi měly postarat minihry, nicméně pro závodění mám jediné slovo - zbytečné (a to je ještě hodně eufemisticky řečeno); karty se sice nepovedly ani zdaleka tak dobře, jako tomu bylo na 32 bitech u série Final Fantasy, ale vzato kolem a dokola můžete u zdejší alternativy známé hry "Oko" strávit něco hezkých chvil :o)
Jak to v závěru shrnout? KOTOR je báječná hra, která v mnoha případech nabízí daleko více, než je běžný standard. Navíc se jedná o západní RPG, jež může být svým pojetím evropským hráčům bližší než produkce asijské provenience. Pravda, KOTOR trochu sráží neuvěřitelná lineárnost a omezení při fyzickém prostupu lokacemi spolu s chudokrevným vizuálním zpracováním, přes veškerou snahu místy zbytečně komplikovaná práce s menu a pokud budu hodně velký hnidopich, našel bych mezery i v jinak velice přitažlivém takticko strategickém soubojovém módu. Ale nic není dokonalé, možná že Bioware dají na mé výtky a v dalším chystaném exkluzivním projektu pro tuhle konzoli - Jade Empire - se dočkáme mnou žádaných vylepšení. Tedy pakliže půjde o pokračování zde představeného kusu, v což tak nějak pevně doufám.
| Star Wars: Knights of the Old Republic | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
