Hráli jsme již kvanta her, ale hned na začátku musíme uznat, že při prvním spuštění hry Shadowrun jsme neměli nejmenší páru, o co že to v ní vlastně jde. Po půlhodinové aklimatizaci na herní prostředí a po zjištění základních herních mechanismů však přišlo jedno nemilé překvapení, které vám sdělíme na konci recenze.
Hra je založená na cyber-punkové stolní předloze, která sice není tak rozšířená jako třeba Dungeons & Dragons, ale pár fanoušků po světě už posbírala. Její příběh se odehrává v budoucnosti, která je zmítána boji mezi lidmi, elfy, trpaslíky, trolly a orky. Aktuální videohra vynechává poslední jmenovanou rasu a zbylé čtyři pouští do boje v multiplayerových FPS kláních. Pokud tak máte tuto odnož akčních her z pohledu první osoby rádi, tak by vás tato hra mohla zaujmout, ale jestli si raději zapaříte singleplayerovou gamesku s výživným příběhem, tak na Shadowrun rovnou zapomeňte.
Nejzajímavějším faktorem je možnost pořizování kouzel a technické výbavy.
Základ hry spočívá v několika málo od sebe se příliš nelišících módů, které jsou variací na klasický Capture the Flag. Levely, ve kterých se budete pohybovat, jsou uzavřené arény, z nichž některé jsou malé, některé větší a některé bychom označili jako střední, ale rozhodně jsme při hraní nenarazili na žádnou, kterou bychom si označili za velkou. Nevadí, spousta hráčů nemá ráda bloudění a v arénách ze hry Shadowrun se opravdu neztratí ani jedinci s nulovým orientačním smyslem. Jejich design však není úplně marný a některé kousky bychom se nebáli označit za opravdu povedené. Narazíte na arény s otevřeným prostranstvím, na arény uzavřené, kde se budete pohybovat pouze v chodbách, nebo na kombinaci obojího. Prostředí je naprosto neinteraktivní, ale povaze hry to víceméně nevadí.Již v úvodu jsme zmínili rasy za které budete moci hrát. Ne až tak překvapivě jsou jejich odlišné schopnosti jedním z největších lákadel hry. Lidé jsou tradičně vyvážení po všech směrech. V ničem nevynikají, ale vyloženě slabé místo také nemají. To elfové jsou na tom jinak. Jsou hbití a vynikají v boji nablízko (k tomu se dostaneme později). Trollové jsou obří příšery, jež excelují v práci s těžkými zbraněmi, což bohatě vynahrazuje jejich pomalejší mobilitu. Posledním do party jsou naši oblíbení trpaslíci. Z jejich pohledu je svět větší a svými schopnostmi si nás získali. Jsou silní, schopní zacházet víceméně s většinou zbraní a navíc vysávají zdraví z blízkých postav, ať už přátelských či nikoliv. Odlišnost postav je opravdu fajn a při tvorbě týmu je důležité ho vytvořit z co nejrozmanitějších členů.
Vizuálně je na tom hra stejně jako vlastně i celkově – tedy divně.
Samozřejmě nelze vytvořit FPS bez pořádného počtu zbraní a v tomto ohledu je až na jednu výjimku Shadowrun naprosto klasický. Nalezneme tu pistoli, brokovnici, pušku, rotační kulomet a raketomet či ostřelovací pušku. Jediným zpestřením je katana, přičemž tento samurajský meč je opravdu vítanou změnou oproti klasickým střelným zbraním. Při jeho nošení se navíc kamera vždy přepne do pohledu z perspektivy třetí osoby. Připomíná vám to také Unreal Championchip 2: Liandri Conflict? Tak to správně, protože hraní s katanou je totiž velmi podobné tomu z Unrealu.
|
Vizuálně je na tom hra stejně jako vlastně i celkově – tedy divně. Modely postav jsou vcelku detailní, okolí nápaditá, textury rozmazané a pixel shader efekty působivé. Prostě od každého aspektu něco. Celkově je však pořád hra, co se týče vizuální stránky, nadprůměrná a myslíme si, že většině hráčů bude vyhovovat. Co je však neomluvitelné je animace. V drtivé většině případů je normální, ale občas nastane situace, při které jasně vidíte, že sem tvůrci zapomněli animaci přidat. Nemluvě o lezení po žebříku, které vypadá hůře, než na 16-bitových konzolích.
|
Shadowrun | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|