Křižáci jsou tahovou strategií, která k nám přichází od našich severních sousedů. Na svědomí je má polský vývojářský tým FrreMind Software, který se ještě do herních dějin nezapsal žádnou známější hrou. Křižáci nejsou přelomové dílo typu Baldu's Gate, ani klasikou typu Heroes of Might and Magic, ale mají své kvality a naznačují, že pánové z Free Mind Software mají před sebou slibnou budoucnost. Hra mi svou středověkou atmosférou trochu připomínala realtimovku Knights & Merchants, která trochu neoprávněně upadla záhy po svém vydání v zapomnění. Paralel s Křižáky je tu ale přes odlišný žánr více. Za prvé - obě hry k nám dorazily v kompletní lokalizaci (no - ono vlastně nebylo potřeba překládat příliš moc textů :-)). Za druhé - obě dávají hráči možnost postavit se do čela středověké armády kopiníků, lučištníků a obrněných rytířů. Za třetí - u obou jsem se dobře bavil, i když nedosáhly preciznosti a propracovanosti svých úspěšnějších kolegů. Za čtvrté - obě dvě doplácejí na omezené zdroje a zkušenosti vývojářských týmů, které nedokázaly vychytat všechny chyby a doladit hratelnost na co nejvyšší možnou míru. A konečně za páté - u obou se po slibném začátku těším na druhý díl, ale bojím se, že žádný nebude.
Křižáci jsou tahová strategie založená na jistém úseku polských dějin (pro znalce dějepisu jde o začátek 15. století). Základní situace je jednoduchá - na jedné straně bojiště stojí polští rytíři a na straně druhé železní pánové s křížem. Hra vám dává samozřejmě na výběr, kterou stranu chcete dovést k vítězství. K ovládnutí Polska musíte zvítězit v kampani čítající přes dvě desítky misí, které začínají drobnými potyčkami a končí bitvami s mnoha desítkami dobře vyzbrojených rytířů. V úvodním menu můžete nastavit několik základních parametrů - jsou mezi nimi obtížnotst, hlasitost zvuku a hudby, rozlišení (maximálně 1024x728) nebo možnost zapnout a vypnout počasí. Než začnete se samotným hraním, můžete také vybrat, jestli hru absolvujete v klasickém tahovém systému, nebo jednotlivé tahy časově omezíte. Druhá možnost samozřejmě poslouží hlavně v případě, že hrajete proti lidskému oponentovi - proti počítači byste byli s časovým omezením v nevýhodě, protože vždycky počítá rychleji než vy. A teď hurá do bitvy!
Každá strana má své vlastní jednotky, kterým na druhé straně odpovídají podobní bojovníci odění do jinak barevných dresů. Nejslabší jednotkou jsou rolníci, které skosí pouhý pohled na těžkooděnce a slouží zejména jako potrava pro meče. K dispozici pak máte dva druhy pěších vojáků - jedni (v případě Poláků vyzbrojení kopím) jsou skvělí v obraně, ale příliš jim nejde útok.
Druzí (například maníci s měčem a štítem) se hodí zase spíš do útoku. Kromě pěšáků pro boj tváří v tvář má samozřejmě každá správná armáda také svou artilérii. V Křižácích jsou to samozřejmě lučištníci, kteří jako jediná jednotka mohou útočit dvakrát v jednom tahu, a účinnější kušníci, kteří jsou jednou z nejužitečnějších jednotek ve hře. V přehlídce budeme pokračovat u jízdních oddílů. Také tady máte na výběr z několika variant - pro rychlé výpady se hodí lehká jízda s koženým brněním a pro všechno ostatní je tady tank středověké armády - rytíř s plátovým brněním. Ani to ještě není všechno - i sebelepšímu rytíři by totiž trvalo dlouhá léta než by mečem zboural hradní zeď. Na špinavou práci a na bourání opevnění jsou tady bojové stroje. K dispozici máme katapult na kamenné koule, který se může pohybovat na dřevěných kolech, a druhou volbou je primitivní kanón na střelný prach, který ale zůstane tam, kde jste ho jednou usadili. Poslední jednotkou, která patří tak trochu k artilérii a tak trochu ke strojům, je šípomet - takový přerostlý luk na kolečkách, který z koně sestřelí i sebelíp opancéřovanou plechovku. Jak už jsme psal, rozdíly mezi jednotkami Poláků a křižáků jsou vesměs kosmetické, takže je až na rozdílnou výchozí pozici v bitvě skoro jedno, za koho hrajete. Mimochodem - každé bitvy se hráč účastní sám za sebe jako rytíř na koni. Pokud je v boji zabit, hra končí.
Každá jednotka má několik vlastností, které určují, jak silně bude útočit, a jak úspěšně se bude bránit. Jedno číslo určuje zdraví jednotky, další pak útočnou sílu a sílu pancíře. Útok může ovlivnit také morálka vojáka a v neposlední řadě také úroveň jeho tréninku. Začínáte s ní na nule a vystoupat může až na pátou úroveň. Za každý postup se platí a v Křižácích můžete jednotku povýšit jen jednou za absolvovanou bitvu. Vzhledem k tomu, že s vámi vaše armáda putuje po všech misích kampaně, můžete být zanedlouho obklopen skupinou skvěle vytrénovaných rytířů. A věřte, že investovat do zkušeností se vyplatí - rytíře na páté úrovni už jen tak něco ze sedla nevyhodí. Další věcí, která ovlivňuje úspěšnost jednotky, je její výzbroj. Začínáte samozřejmě se zbraněmi a brněním, které nestojí za řeč. Za peníze ale můžete jednotlivé vojáky postupně vyzbrojit něčím lepším. Všimli jste si v předchozí větě slovíčka jednotlivé? Bylo tam schválně. Nutnost ovládat jednotky každou zvlášť je totiž jedním z nejproblematičtějším místem Křižáků. Co na tom, že si ke každému vojákovi můžete vypěstovat citový vztah, vyzbrojit ho, vytrénovat a dokonce mu dát i jméno, když se takhle musíte piplat s každým vojákem zvlášť? Na začátku hry to ještě jde, i když trénink na vyšší úroveň se pro mě postupem času stával noční můrou.
V pozdějších fázích hry, kdy vaše armáda čítá desítky vojáků, ale zdlouhavé hraní se statistikami unavuje a zdržuje. Stejné je to i v boji - můžete myší označit větší skupinu vojáků a poslat je na nějaké místo na mapě. Protože ale každý typ jednotky má různý dosah a nepromyšlený pohyb o políčko dál může mít katastrofální důsledky, uchýlíte se nakonec pro jistotu k přesouvání jednotek po jedné a bitva se rozpadne v obludný klikací maraton.
Jak se vlastně v Křižácích bojuje? Hra samotná probíhá jednoduše - na začátku rozestavíte své jednotky do výchozího postavení, vzápětí se zpoza rohu přivalí nepřítel a začne mela. Ta probíhá na tahy - vždy střídavě pohnete vojáky a zaútočíte a pak táhne nepřítel. Připomíná to trochu šachy, při kterých ale můžete v jednom tahu pohnout všemi figurkami na šachovnici. Vzhledem k tomu, že mapa bojiště je poměrně malá, je skoro jedno, v jakém terénu se nacházíte. Strategie je jednoduchá - chránit střelce, odhadovat vzdálenosti mezi jednotlivými jednotkami a udeřit silnější jednotkou na tu slabší. Obchvaty, léčky a podobné strategické finesy se v Křižácích nekonají. Když kurzorem najedete na nepřátelskou jednotku, ukáže vám přehledný terčík, jaký bonus nebo naopak postih k útoku na ni dostanete.
Napadené jednotky se často brání a odpovídají na útok protiútokem. Když vjedete rytířem do houfu rolníků a oni na vás všichni ve svém tahu zaútočí, vyvázne rytíř bez škrábnutí a oni všichni padnou. Když označíte svou jednotku, vidíte okamžitě, jak daleko se ve svém tahu může přesunout. A teď přichází to nejzábavnější - za každého zabitého nepřítele dostanete určitou částku peněz, kterou pak můžete v průběhu bitvy utratit za řadu užitečných věcí. Můžete koupit svým jednotkám zdraví, které ztratily v líté řeži, můžete je lépe vyzbrojit, doplnit artilérii zásoby munice anebo můžete ze zálohy povolat nové rekruty. Jednotky, které s vámi bitvu přežijí, se automaticky přesouvají do bitvy další. Vyplatí se proto chránit a uzdravovat silné a vytrénované vojáky pro pozdější bitvy. Kromě peněz ve hře nejsou žádné další suroviny a nestaráte se ani o to, odkud se noví vojáci berou - prostě si je nakoupíte jako v supermarketu. Křižáci se soustředili na boj a všechno ostatní celkem správně odhodili stranou.
Stranou ale vývojáři nemuseli odhazovat grafickou podobu hry. Jednotlivé mapy, na kterých se odehrávají boje, jsou hezky vykreslené a během kampaně se podíváte do řady různých prostředí (vesnice, město, hrad, zamrzlé jezero...).
Pokud si ale budete chtít kampaň zahrát také za druhou stranu, zjistíte, že se mapy naprosto přesně opakují a že vás kreslené prostředí začíná nudit. Krajinou sice občas proletí vrána, ale to je asi tak všechno. Jinak je prostředí mrtvé a sterilní. Když pak nedejbože chcete ještě kromě kampaně zkusit některou z jednotlivých bitev, které hra nabízí, zjistíte, že znovu válčíte ve stejném mapě, jako už dvakrát předtím. Samozřejmě nečekejte ani žádný generátor náhodných map. Pokud by vývojáři neodflákli tuto část hry, mohla by z Křižáků s jejich zjednodušeným herním systémem být nadprůměrná hra. Takhle se zařazují k nadprůměrným budgetovkám. Přes všechny mouchy ale uznávám, že jsem se při jejich hraní poměrně dobře pobavil. A to hlavně na začátku, dokud mě nezačalo nudit neustálé piplání s vojáky. Výhodou hry je její česká lokalizace a samozřejmě také cena (499,-), kterou za ni můžete s klidem zaplatit. Křižáci sice nebudou atakovat horní příčky žebříčku nejlepších her roku, ale každopádně jsou slibným vykročením polských FreeMind Software do herního světa.
| Křižáci | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
