Těžko si představit hráče, kterému by neříkal nic název Might and Magic. Společnosti 3DO a New World Computing již více než deset let zpracovávají téma z tohoto fantasy světa a zatím se nezdá, že by měly v plánu přestat. Nelze se jim divit - až na několik výjimek se vždy jednalo o nadprůměrné, nezřídka dokonce i špičkové tituly. Nejslavnější jsou dvě velké série - čisté RPG s názvem Might and Magic a tahová strategie s výraznými RPG prvky Heroes of Might and Magic. A právě ona první jmenovaná se stala myšlenkovým základem pro dnes recenzovanou hru - Legends of Might and Magic.
Již od počátku tvůrci inzerovali, že se bude jednat o zcela nový typ hry, který bychom od známého fantasy světa rozhodně nečekali - o multiplayerovou 3D akci. Nelze se divit, že hráči po celém světě ihned zbystřili pozornost. Svět Might and Magic totiž vždy stál na propracovaných RPG prvcích, které do nově zvoleného žánru není zrovna snadné implementovat. S napětím tedy všichni očekávali, jak se vše vyvrbí. Podaří se vývojářům zapracovat do rychlé akce propracovaný systém zkušeností a kouzel, nebo se vše nakonec zvrtne jen v další tuctovou 3D akci, která bude těžit popularitu jen a pouze ze slavného jména? Odpověď na tuto otázku není zrovna jednoduchá, ale pokusme se k ní postupně
dopracovat.
Ani teď, po více než deseti hodinách strávených u Legends, netuším, co si mám o celém konceptu hry myslet. Ačkoliv jsem totiž názoru, že na poli multiplayerových akčních her lze jen sotva vymyslet něco lepšího než Counter-Strike, byl jsem více než překvapen, když jsem zjistil, že nejnovější hra od 3DO kopíruje jeho herní systém až do těch nejmenších detailů. Pochopitelně, že jsou přidány některé RPG prvky, ale není jich mnoho a rozhodně je nelze označit za nějakým způsobem zásadní. Zmíníme se tedy o nich až za chvíli, nejdříve si poněkud přibližme onen okopírovaný herní systém (nemůžeme přeci po všech chtít, aby znali Counter-Strike).
Základem je rozdělení hráčů do dvou družstev, přičemž jedno hájí barvy Dobra a druhé stojí na straně Zla. Obě skupiny mají na dané mapě určitý úkol, který nemusí být bezpodmínečně eliminací všech členů nepřátelského týmu (i když to rozhodně pomáhá :o)). Zadaným „questem“ může být např. zabití spícího draka (obě družstva se snaží o totéž), záchrana princezny (přičemž druhý tým se tomu snaží zabránit) nebo odnesení určitého předmětu za předem stanovenou hranici. Orientaci vám ulehčuje jakýsi radar v levém horním rohu, který
vám ukazuje, kde jsou vaši kolegové a kde je klíčový bod na mapě (princezna, kočár, meč atd.). Pokud některý hráč zemře, nerespawnuje se jako např. v Q3A, ale musí počkat až do chvíle, kdy jedna ze stran vyhraje. Aby se do té doby nenudil, ocitá se v tzv. Free-look módu, který mu umožňuje volně se pohybovat jako duch po bojišti a sledovat, jak si vedou stále ještě žijící kolegové. Další důležitou součástí herního systému je nakupování vybavení. Na začátku každé partie máte možnost nastřádané body vyměnit za lepší zbraně, brnění nebo kouzla a zajistit si tak nad svými protihráči alespoň nějakou výhodu. A za co body získáváte? Za zabité protivníky, za vyhrané partie a také za nalezené váčky se zlaťáky. Přičemž pokud partii přežijete, tak vám vaše výbava zůstává i do dalšího kola.
Že je to naprosto to samé jako Counter-Strike? Vždyť jsem to říkal... Raději se podívejme na ony RPG prvky, které by měly Legends posouvat alespoň o kousek dále. Za prvé to je výběr různých postav. Jistě, to bylo i v CS, tam jste si ale vybírali jen model, zatímco zde mají postavy nejen různou vizáž, ale také se řídí zákonitostmi AD&D (nebo prostě nějakých takovýchto pravidel :o)). Na kouzelníka tedy nenavléknete plátovou zbroj, válečník zase nevezme do rukou magickou hůl, ani kdyby na tom závisel jeho život. Také by asi nebylo špatné říct, jaká povolání jsou k dispozici. Za Dobro to jsou paladin, druid
a čarodějka, proti nim stojí válečnice, heretik a lučištník (všichni jsou hezky představeni v intru hry). Kromě nich zde pak ještě máme warlorda pro každou z bojujících stran, a mít jej po boku je opravdu štěstí. Warlord se totiž od ostatních liší asi jako rozzuřená doga od smečky cirkusových pudlíků.
Dalším RPG prvkem, na nějž v Legends narazíme, je použití kouzel, která si také můžete za příslušný obnost zakoupit při začátku hry. Najdete zde klasická kouzla známá z původní série Might and Magic - např. Jump, Feather Fall, Wizard Eye, Haste a další - pochopitelně s tím samým účinkem. Celkem jich je sedm, což se sice může zdát být málo, ale pro 3D akci to je, uznejme, více než dost. I zbraní je zde poměrně požehnaně. Ve hře jich najdete tři desítky, ale v jeden okamžik u sebe můžete mít pouze tři (a to ještě takové, které dovoluje vaše povolání, pochopitelně). Kromě klasických mečů a kuší si můžete koupit válečné kladivo, „rotační samostříl“, různé kouzelné hole, magické luky, vrhací nože a mnohé další. Některé zbraně mají také sekundární mód použití. Ten se projevuje různě - některá zbraň může fungovat jako jakási ostřelovací puška, jindy místo jednoho energetického výboje vysílá kouzelná hůlka její souvislý proud, někdy vystřelujete zápalné šípy nebo jakési
lampičky, které vám svítí na cestu... Možností je opravdu hodně.
A věřte tomu, že všechny zbraně a jejich módy využijete, protože dalším dědictvím z původních Might & Magic je množství nestvůr. V nastavení hry je sice možné jejich přítomnost na mapě vypnout, ale valnou většinou je s nimi hra záživnější. Žádnými slovy totiž nelze popsat to překvapení, které se vás zmocní ve chvíli, když utíkáte s právě získaným mečem dosud neprobádanou cestičkou a pronásleduje vás dvojice vašich protivníků, když se najednou zpoza rohu vyřítí rozzuřená skupinka trollů a zaútočí na vás na všechny. A jaká že mnostra tu na nás čekají? Skřeti, bandité, magická oka, pavouci, zombie, kostlivci, draci, golemové a mnozí další. Věřte, že s některými vážně nejsou žádné špásy.
Takže to bychom měli různá povolání, kouzla a nestvůry. Není to přeci jen trošku málo? Ano, je. Herní systém by jistě ještě nějaké to vylepšení snesl, protože vlastně ve všech případech se jedná jen o malé a ve svém důsledku nepříliš podstatné modifikace toho, co známe již z dříve zmíněného Counter-Striku. Legends ale i tak mají něco, co jim může CS závidět, a to grafiku. Ta je na nesrovnatelně vyšší úrovni, což je pochopitelně způsobeno dobou vzniku. Counter-Strike je přeci jen vystavěn na Half-Lifu, a
ten již nějaký ten rok pamatuje. Legends oproti tomu využívají Lithtech engine, který je přeci jen o „něco málo“ modernější. Velice kvalitní naštěstí zůstal i design misí, takže se nemusíte bát, že by k cíli vedla vždy jen jedna cesta (spíše naopak, bývá jich tu tolik, že čas od času zabloudíte).
Avšak navzdory lepší grafice a hernímu systému obohacenému o pár RPG prvků, navzdory kouzlu světa Might and Magic musím konstatovat, že Counter-Strike je v mnoha ohledech lepší. Pomineme-li fakt, že byl první a body za originalitu náleží jemu, byl taktéž mnohem hratelnější a zábavnější. Možná to souvisí s tím, že souboje jsou v Legends zdlouhavější, možná za to může někdy až příliš velká rozlehlost lokací (jen některé ze dvou desítek jsou vhodné pro méně jak šest hráčů), určitě se na tom také podepisuje fakt, že celek až příliš zavání nechutným plagiátorstvím. Smutné též je, že zatím nebyl uvolněn editor misí a hráči jsou tedy odkázáni jen na těch pár map, které jsou distribuovány společně se hrou. Každopádně výsledek je prostý - ačkoliv jsou Legends of Might and Magic nadprůměrnou hrou, kvalit Counter-Striku rozhodně nedosahují. Určitě neovlivní herní scénu tak, jako se to podařilo právě jemu.
| Legends of Might and Magic | ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
| ||||||||||
|
