Legion Arena - čistě bitevní strategie

Žádné budování základen, žádná těžba surovin. Pouze tvorba a vylepšování armády a velkolepé bitvy. Stačí to pro uspokojení hráčů? Jak si vedla nadějná role-playing-strategy Legion Arena při naší pitvě, to se dočtete v dnešní recenzi.

Jak může obstát odvážný nápad na vytvoření strategie zaměřené čistě na piplání armády a její následné uplatňování v bitvách? Nebude hráčům chybět kouzlo budování základen? Na druhou stranu, myšlenka postupného vylepšování armády ve stylu RPG nezní vůbec špatně a právě díky ní si počin Legion Arena, který měl cestu na pulty obchodů velice klikatou, zaslouží naši pozornost. Jestli si zaslouží pozornost i široké hráčské obce díky své hratelnosti a dalším aspektům důležitých pro maximální herní prožitek, to se dozvíte z následujících řádků.

Zahrajeme si celkem 100 bitev ve dvou kampaních, přičemž všechny by měly mít skutečný historický podklad. Do jaké míry jsou popisy jednotlivých bitev a mluvený komentář pravdivé mohou posoudit snad jen historikové nebo někdo, kdo má k dispozici úzce zaměřenou encyklopedii. Za starověký Řím si projdeme jeho počátky, úskalí občanské války - lidová povstání a Spartaka a svoji říši obráníme před nájezdy Hannibala. A za Kelty si vyzkoušíme obranu Británie, budeme čelit Římu a neúspěšně se pokusíme dobýt Řecko.

"Zahrajeme si celkem 100 bitev ve dvou kampaních, přičemž všechny by měly mít skutečný historický podklad."

Jak už jsem řekl, tvůrci Legion Areny se vydali dosud neprozkoumanou cestou čistě bitevní strategie. Jak taková bitva v této hře probíhá? Nejdříve si musíte svoji taktiku naplánovat z pohledu shora, kdy vám ještě nic nehrozí a tudíž si v klidu můžete rozmyslet, kam kterou legii na bitevní pole postavíte. Rozmisťování připomíná šachovou partii, protože každý oddíl (v jednom oddílu smí být pouze jeden druh jednotek v maximálním možném počtu 64) vaší armády reprezentuje jeden muž či slon, které se vyplatí naverbovat také. Jaká taktika pro prvotní rozmístění se vyplatí? Není třeba v tom hledat nějakou vědu - střelce postavte za první vlnu bojovníků na blízko a kavalérii tak, aby měla co nejblíže k těm nejsilnějším jednotkám nepřítele. Přičemž je potřeba počítat i s terénem, některé jednotky excelují na volných prostranstvích, některé jsou lepší na kopcích a jiné zase v lesích.

Dále je k dispozici několik možných formací, při levelování v nich svoje vojáky zdokonalujete. Od základní ofensivní podélné či defensivní s rozmístěním "za sebou" až po složitější seskupení tvaru šipky a dalších. Dále lze přednastavit automatické chování vojska při bitvě - stát na místě a zůstat v pohotovosti, chvíli čekat před vrhnutím se do útoku, zaútočit rovnou, nepřátelské oddíly oběhnout a napadnout zezadu a další. Manévrování s oddíly po započnutí bitvy omezuje jakási simulace neviditelného posla. Každá armáda má svého velitele a po zadání aktuálního směru jednotce je potřeba ještě chvíli čekat, než ten směr opravdu změní. A předat další rozkaz taktéž nelze ihned. Tuto dobu lze ovlivnit rozvojem taktických schopností kapitána.

Obával jsem se, že právě díky rozmanitým možnostem bude pro mě hra složitá, protože nejsem zrovna nějaký stratég se zeleným mozkem. Přesně naopak, dočkal jsem se infantilní jednoduchosti. Oddíly stačí rozmístit, jak se vám zrovna zalíbí a výhru máte v 90% případů jistou. Výjimku tvoří některé těžší bitvy, kde se stačí po jednom neúspěchu poučit ze svých chyb a hned napodruhé jste vítěz. Dalo by se čekat, že jako v jiných strategií, tak i v Legion Areně budete mít za úkol "Kill all enemies". Avšak obvykle nedojde k vybití všech vojáků, ale pokud některý oddíl dostává příliš na frak, tak přeživší hodí nohy na ramena. Pokud vládne u družstva lepší morálka, kterou lze opět ovlivnit schopnostmi kapitána, děje se tak méně často.
Bitvy bych uvítal delší, propracovanější a různorodější. Možnosti plánování jsou sice pěkné, ale své uplatnění by nalezly při daleko vyšší obtížnosti, které se nám zde nedostává.

A k bitvám potřebujeme armádu. Hlavní devizou téhle hry je vypiplávání armády až do stavu, který přesně odpovídá vašim představám. Svěřencům vylepšujete výbavu (od bot až k brnění) a zbraně vyměňujete za lepší a modernější. Dostupnost upgradů ovlivňuje level oddílu. Všechny skilly upotřebíte v boji - blokování, výdrž, úskoky, zaměření proti určitým druhům jednotek, atd. O tom, zda se každá z těchto vlastností při bitvě nějak hmatatelně projevuje, by se dalo diskutovat.
Jako ve většině RPG, tak i zde získáváte zkušenosti za úspěchy v bitvách. Jde to jako po másle, za jednu bitvu může jednomu oddílu přibýt i několik levelů.

"Absolutní lineárnost, kdy nemáte jinou možnost, než jen odehrávat jednu bitvu za druhou, není v dnešní době nelineárních počinů něco, co by hráčům absolutně vyhovovalo."

A teď k neduhům. Absolutní lineárnost, kdy nemáte jinou možnost, než jen odehrávat jednu bitvu za druhou, není v dnešní době nelineárních počinů něco, co by hráčům absolutně vyhovovalo. S tím souvisí nulová znovuhratelnost, pokud se už rozhodnete celé dílo pokořit.
Repetetivnost bitev, kterou nezachrání ani různá prostředí a s nimi různé bonusy a postihy jednotek, dokáže unudit. Kvůli přílišné jednoduchosti stačí, pokud to mírně přeženu, opravdu jen klepnout na "Next Battle", "Start Battle" a po několika desítkách vteřin pozorování, jak se na vašich monitorech perou dvě naklonované armády, si přečíst nápis "You Have Won".

Váhám, jestli si zaslouží vyzdvihnout zvuková stránka hry. Hudba je zde v podobě 5ti různých motivů, které se časem ohrají, ale na druhou stranu dobře navozují válečnou atmosféru, když už nic jiného.
Chybí jakékoli přírodní zvuky jako svištění větru nebo zpěv ptáků. Při bitvě se dočkáte akorát řinčení zbraní, bolestný řev vojáků musíte nechat na svojí fantazii :-).

Legion Arena svým zaměřením přímo vybízí k vytvoření krásných detailních přírodních scenérií. Jak lze ale vidět na screenshotech, žádné grafické orgie se nekonají. Zelená plocha je tráva, žlutá písek,

Klady a zápory

Originální myšlenka
Inspirace skutečnými historickými událostmi
Rozsáhlý RPG systém

Špatná grafika
Úděsně monotónní a repetetivní
Příliš jednoduchá obtížnost

zeleno-modrá vodní hladina. Pár stromů znázorňuje těžko uvěřitelný les. Vojáci vypadají jak figurky, navíc všichni vojáci v jednom oddílu mají naprosto stejný zevnějšek - že by už za dob starého Říma měli klonovací laboratoře? Asi ne :-).

Verdikt:
Legion Arena je veskrze jen průměrná hra. Kdyby tvůrci dotáhli a dostatečně zpestřili tu dobrou základní myšlenku, mohli jsme tu mít, nebojím se říct, herní revoluci. I když si hráč velice dobře může vyvíjet armádu díky rozsáhlému RPG systému, hru neuvěřitelně sráží do zblbnutí opakující se monotónnost bitev, nezajímavá prezentace zajímavého příběhu a slabá grafika. Legion Arena od Slitherine Software zůstane v propadlišti dějin. Bohužel.