Jak napovídá číslice za názvem, jedná se o druhý díl závodní hry s Lego postavičkami v hlavní roli. Mně ovšem dvojka za Lego Racers napovídá trošičku něco jiného – většina her z produkce Lego Media se nepyšnila zrovna světoborným zpracováním, při němž by se v hráčových očích rozlily pocity bezbřehé euforie (aneb proč jsem ještě nedostal na recenzi Lego Creator?). I tak zůstávám nadále překvapen nebývalým početním atakem produktů Lego, kdy za větší pozornost stojí snad jen nedávno recenzovaný Lego Rock Raiders. Zpět k závodům - ačkoli se to nemusí zdát, od vydání docela slušného, ale pořád jen lehce nadprůměrného prvního dílu uplynuly celé dva roky, což ve světě počítačových her znamená hrozně moc. Nebudu chodit již déle kolem horké kaše, druhý díl mne rozhodně překvapil. Lego Media zřejmě pochopilo, v jakém století právě žijeme, odhodilo svůj šedivý kabátec průměru a přiodělo druhý díl do pořádně blyštivého úboru v podobě kvalitního 3D enginu podporujícího všechny ty tolik hezké atmosférické efekty. Pokud vám v prvním díle chybělo zapadající slunce, déšť, blesky, voda a vůbec plastický 3D terén, v dvojce se dočkáte!
Hra nabízí klasické režimy pro jednoho a dva hráče, útok na čas a několik bonusů, přesto bych se zaměřil pouze na jeden – adventure režim. Právě on představuje to, proč si někdo z vás Lego Racers II
možná pořídí. A jelikož Lego nemůže popřít charakter stavebnice (proč také?), začínáte návrhem vlastní postavičky. Osobně jsem šel do hnědého klobouku, hnědé vesty a hnědých kalhot a připadal jsem si tak velmi drsný (a hnědý :o) - pozn. mondy). Samozřejmě mé barevné cítění a vkus neberte vůbec v potaz, klidně svého jezdce ohákněte jako kosmonauta. Panáček se totiž skládá z jednotlivých dílů a právě ty vybíráte. No – když už tedy existujete, měli byste na něčem závodit. V menu se přímo nabízí několik předem sestavených vozů (dokonce i pásových), ovšem správní hráči si svoji káru staví sami – zhruba dle stejných pravidel jako při návrhu postavy, tj. jednotlivé komponenty umisťujete na vámi požadované místo. O ano, potom ještě pojmenovat postavičku a hurá do hry, oponenti už netrpělivě čekají.
První svět pozná asi každý, protože se rozkládá na velkém ostrově se standardní výbavou každého malého Lego městečka, tj. vyrostla tu policejní a požárnická stanice, baráky, koutek s vesmírnou raketou a samozřejmě nechybí ani parta pracujících dělníků. A právě první úkol zní porazit jednoho z dělníků. Všichni se dělníkovi sice smáli (včetně mě), že se svým vozem určeným primárně pro práci nemá kousek naděje, leč první start mě rychle vyvedl z omylu. První zjištění
tedy zní, že na velikosti opravdu nezáleží :-). Nakonec jsem přeci jen vyhrál, takže už mi zbýval jen pošťák, hasič a policista. Celý tento mód probíhá v jednoduchém režimu, kdy se vy volně pohybujete po ostrově a směrová šipka vás naviguje k potenciálnímu soupeři. K němu musíte dojet, stisknete klávesu pro dialog, zúčastnění prohodí pár slov a začíná závod na nějakém okruhu. V rámci jednoho světa jich existuje několik, například v prvním čtyři, v druhém pět atd. Za svá vítězství získáváte zlaté kostky, které vám umožní cestu do dalších světů, kde na vás čekají zase další soupeři. Celkově se tedy připravte na pět odlišných prostředí, přičemž každé z nich uvádí překvapivě hezká renderovaná animace.
Příjemným překvapením pro mě bylo zjištění, že prostředí, v němž se závodí, konečně disponuje kopečky, skokánky i krutě strmými srázy. Trať zůstává vytyčena, vždy je nutno projet kontrolními stanovišti, nicméně je vám dovoleno vyjet z dráhy a občas se vyplatí si cestu zkrátit. Kudy dál vám určuje navigační šipka, jež svoji úlohu plní naprosto dokonale (narozdíl od jiných her, že), a proto se vám nikdy nestane, že zabloudíte. Maximálně tak ve vší té rychlosti netrefíte kontrolní stanoviště, což občas dokáže pozlobit. Soupeř (či soupeři) vám obvykle dýchají na záda a jediná
chyba často rozhodne, ale nebojte, i nějaké to pochybení ještě lze (někdy) dohnat. Jinak ale nezbývá než zmáčknout ESC a dát restart dráhy, ale i to se dá ještě skousnout, protože délka okruhu je zvolena přesně tak akorát. Potěšila mne i nápaditost drah – většinou dokáží hodně potrápit, ovšem nikdy ne tak, abyste na určitých místech vždycky nezvládli řízení, zatímco soupeř v naprostém klidu projíždí. Bohaté terénní nerovnosti posouvají celý závod do nového rozměru, což, myslím, je vykročení správným směrem. Mne už tedy okruhy "placka" moc nebaví.
Nedílnou součást tvoří i zbraňová výbava, jež se na určených místech povaluje někde na trase. Nejdříve musíte na tento bonus najet, poté chvíli čekáte, co se z toho vyklube a teprve o několik sekund později lze zbraň aplikovat. Mezi mou oblíbenou patří naváděná raketa, která – pokud je vystřelena ze správné vzdálenosti, což je důležité – soupeřův vůz rozmetá na kousky. Ovšem stejnou mincí oplácejí i soupeři a tak nebývá ničím neobvyklým, když do cíle dorazíte pouze s podvozkem. Létající disk a obyčejná raketa pouze kopírují tu naváděnou, ale i tak své využití dozajista najdou. Z útočných za zmínku stojí bouře a drtivá střela, která po nabití (efektní modrý oblak kolem vozu) ničí v nárazové vlně vše v blízkém okolí. Strategickému využití poslouží
neviditelnost. Poměrně šalamounsky jsou ve hře zabudovány urychlovače, které fungují pouze v rámci některé ze zbraní, jinak se sami o sobě ve hře nevyskytují. To ovšem vůbec nevadí, protože rychlost hry sama o sobě je dostatečně vražedná.
Domky, detailní textury, atmosférické efekty atd. si však vybírají svoji daň v podobě vyšších HW nároků. I když, slovíčko "vyšších" asi není na místě, přesto jako hratelné minimum to chce procesor alespoň na 600 MHz s pamětí nejméně 128 MB RAM. Odměnou vám bude plynulá jízda v rozumném rozlišení s několika málo efekty, ovšem pro využití všeho, co Lego Racers II nabízí, rozhodně potřebujete něco na bázi procesoru 733 MHz. Potom se to teprve závodí a třeba i zapomenete, že si vlastně hrajete s Legem. Právě tento fakt, respektive předem určená věková hranice, by mohla některé hráče odradit. Osobně mám moc rád nevážné racingy (Ignition, South Park Rally...) a i proto mi Lego Racers II přirostl rychle k srdci. Pokud jste na tom stejně jako já (samozřejmě pouze ohledně přízně k žánru :-)), Lego Racers II by vám asi neměl uniknout.
| Lego Racers 2 | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
