Jsou snadno pochopitelné, jednoduché a relativně zábavné. Nutí ke spolupráci, kterou odměňují výhodami. Řeč je o nejznámějších hrách na sociální síti Facebook. Hrají je muži i ženy každého věku. A pokud si nedáte pozor, mohou vás připravit o čas i peníze.
K demonstraci všech hlavních neduhů nám posloužila populární hra Café World, v níž hráč provozuje vlastní restauraci. Vaříte jídla, servírujete je hostům, zařizujete a zdobíte interiér a... to je vlastně všechno. S přibývajícími penězi rozšiřujete prostory, přijímáte další číšníky a pořizujete luxusnější dekorace. Hosté, kteří si k vám přijdou třeba na hamburgera, nejsou žádné anonymní postavy, ale vaši kamarádi z Facebooku. Pokud hrají Café World s vámi, návštěvník nese podobu jimi vytvořeného avatara.
Nic není zadarmo
Ačkoliv hrát můžete zcela zdarma, poměrně záhy zjistíte, že ne všechny funkce jsou přístupné. Chcete vaši restauraci vylepšit o kulečníkový stůl, jukebox či obří televizi? Za běžné herní mince od zákazníků je nekoupíte. Potřebujete speciální Cafe Cach a ty pořídíte jen za reálné peníze. Za 19.99$ jich získáte 120. Televize na stěně vás vyjde zhruba na 30 Kč, za kamenný krb zaplatíte 15 Kč.
 |
| Chcete si restauraci zařídit v asijském stylu? Bez investice reálných peněz to nejde. |
Většina lidí si nechá podobné nabídky ujít. Když ale vezmeme v potaz ohromný počet hrajících lidí, dávají mikrotransakce smysl. Café World disponuje silou téměř šesti milionů fanoušků a jen za poslední měsíc aplikaci spustilo přes třicet milionů hráčů.
 |
| Není překvapivé, že Valentýn, výmysl obchodníků a vděčný svátek komerce, nalézá útočiště i v těchto hrách. Štěstíčko za virtuální mince nepořídíte, potřebujete ty reálné. |
Nezůstává jen u dekorací. Za reálné peníze lze pořídit i virtuální měnu, v dalších hrách pak například energii urychlující hru či speciální předměty poskytující výhodu nad ostatními hráči. Ne, tyhle hry nebývají fér. Vzhledem k tomu, že vývojáři do her průběžně přidávají věci, může případné zákazníky vyjít hraní pěkně draho. Ocitáme se v začarovaném kruhu.
Chtějí váš čas
Vraťme se zpátky do restaurace. K dispozici máte několik receptů, další přibývají s dosaženými úrovněmi. Liší se pořizovací cenou, počtem servírovatelných kusů a časem, jenž zabere jejich příprava. Zatímco hamburger kuchař ukuchtí za 5 minut, domácí dušená roštěná se vaří 2 dny. Pokrm se k vašim zákazníkům dostane až v okamžiku, kdy uvařené jídlo necháte jediným kliknutím myši servírovat. A v tom je ten háček: musíte tam být a kliknout! Hra vám zasahuje do reálného života. A zdaleka nekončíme. Pokud si uvařeného jídla nějakou dobu nevšímáte, tj. nejste v době uvaření jídla u počítače, zkazí se a vaše snaha přijde vniveč.
V jiných hrách to jsou časově omezené akce, bitvy s nepřítelem, sklízení pole, ale i trofeje, tedy ocenění za splnění předem daného úkolu. Například v Café World získáte medaili, pokud servírujete jedno jídlo deset dní za sebou v kuse.
Stává se vám, že se vymlouváte z akce s kamarády a jdete domů, jen abyste mohli sklidit vaše virtuální pole nebo naservírovat imaginární jídlo? Vítejte ve světě závislosti.
Spamujte kamarády
Dalším prvkem spojující hry na Facebooku jsou vaši kamarádi. Ti jednak zastupují kompetitivní složku, kdy porovnáváte svoje výsledky, ale co hůře, potřebujete je i pro samotné hraní. V Café World to není tak špatné, posíláte si dárky v podobě uvařených jídel. Horší je ve hrách, v nichž z kamarádů budujete armádu. A tady platí: čím více, tím lépe. Bez přátel nemáte šanci. Stáváte se terčem početnějších armád, chybí vám při plnění úkolů, které přímo vyžadují daný počet spojenců a podobně. Takové hraní je frustrující.
Samy hry nabízejí pomocnou ruku. Vyhráli jste 95 bitev, uvařili 1000 jídel či získali trofej? V podstatě při dosažení kdejaké hlouposti máte možnost dát o tom vědět svým přátelům na Facebooku. Výsledkem je klasický spam. Co více si mohou provozovatelé her přát než to, že sami hráči aktivně shánějí další hráče?
Ale každá mince má dvě strany. Hry na Facebooku jsou úspěšné a ruku na srdce, ony jsou na začátku docela zábavné. Pokud se jedná o relax na pár minut jednou za den či dva, proč ne. Samozřejmě, že sto padesátá klikací variace Mafia Wars je nuda. Máme se ale zlobit na vývojáře, jimž se podařilo oslovit i nehráče (ženy), že využívají situace? To máte jako v té zenové básni. Květiny odkvétají, když je ještě nechceme ztratit, plevel klíčí, když se nám protiví vidět ho růst.
