Celá hra se odehrává v tzv. Tower of Barbs – tedy věži, sahající vysoko do nebes, rozdělené do pater, která jsou generována náhodně z předem daných úseků. Ty se pro jednotlivá patra liší, takže se prostředí hry jen tak neomrzí.
Začínáte přirozeně v tom nejnižším patře a jak už to bývá téměř nahý a prakticky bezbranný. Cílem je se dostat až na vrchol a zmocnit se bohatství, které se tam (prý) skrývá. Vaším věrným průvodcem se stává Uncle Death, groteskní postava, která vás nepřestává překvapovat peprným vtipem a novými modely slunečních brýlí.
Po několika úvodních obrazovkách se ocitáte v metru, které přijíždí do základů věže, a vybíráte si svého prvního bojovníka. A nebude to naposledy, ve hře Let It Die se totiž umírá a smrt zde má svoji váhu a následky. Po krátkém tutoriálu jste uvítáni v místnosti zvané Waiting room, která se stane při náročné cestě vzhůru vaším relativně bezpečným domovem.
Zde si budete vylepšovat nejen svého bojovníka, ale i jeho výjimečné vlastnosti, oblečení (chcete-li brnění) a samozřejmě zbraně. Ze své základny, kterou si budete postupně opevňovat, podnikáte výpravy do vyšších pater a postupně se krůček po krůčku škrábete na vrchol.
Patra jsou spojena výtahy, tedy checkpointy. Kromě běžných nepřátel je na každém patře jedno silnější individuum – obraz zemřelého bojovníka jiného hráče. A na řadu přijdou i šťavnatí bossové.
Cílem výprav, kromě samotného postupu hrou, je sbírání návodů na vytváření stále dokonalejšího brnění a brutálnějších zbraní, hledání různých materiálů na vylepšování jednotlivého vybavení, hromadění zkušeností konkrétního bojovníka, zlepšování techniky používání chladných i střelných zbraní a v neposlední řadě sbírání dvou herních měn - Kill coins a SPLithium.
Třetí herní měnou jsou tzv. Death metals. Ta je nejvzácnější a lze ji zakoupit za opravdové peníze. Pomocí Death metals můžete oživit svého bojovníka bezprostředně po jeho smrti. Není to ovšem jediný způsob, jak o svou postavu nepřijít, jsou i další, ale o něco těžší.
I přesto, že je hra koncipována jako „free to play“, určitě nepatří do kategorie her „pay to win“. Herní mechanismus v sobě zahrnuje cesty, jak se vyhnout používání Death metals. Jsou to někdy cesty trnité, ale o to zábavnější.
Hra zahrnuje i asynchronní multiplayer. V každém levelu na vás čeká překvapení v podobě zemřelé postavy jiného hráče, obvykle dosti silné. Narazit můžete i na svého zemřelého bojovníka, což bývá obvykle velice bolestivý zážitek.
Postupně vám také hra odemkne možnost dělat nájezdy na „domeček“ jiných hráčů, bohužel to platí i opačným směrem. Váš nechráněný Waiting room se může stát snadným terčem ostatních ziskuchtivých bojovníků.
Samotná hra vyniká kromě zábavných a chytlavých herních mechanismů velice vydařeným grafickým zpracováním, dominuje originální artwork. Atmosféru dokresluje luxusní soundtrack, na kterém se podílelo přes sto hudebních kapel rozličných žánrů.
Celou hrou se navíc prolíná osobitý a mnohdy dosti zábavný „lore“. Na vývoji hry se podílelo několik zkušených osobností japonského herního průmyslu a možná i proto je tato hra pro mě osobně takovým příjemným překvapením.