Fotbalový manažer je přesně ten typ hry, o jejichž recenzování probíhají v redakci pravidelně tak tuhé boje, že se v zájmu zachování akceptovatelného pracovního prostředí všichni její členové dobrovolně vzdají svých tajných tužeb a svorně dotyčným titulem obšťastní raději nějakého toho externistu. Na první pohled záslužný to čin na hranicích sebeobětování a odpírání si, hodný největších poustevníků (terminologií jazyka BonusWebu řečených vanderáků:-)). Na pohled druhý však rafinovaný způsob, jak se pobavit. Pro redakční rádoby poustevníky při pohledu na to, co ze sebe nebohý externista vyplodí po zkušenostech s takto zásadní hrou, která se k němu přes redakci dostane jednou za uherský rok (ten, jak je známo, trvá čtyři roky české:-)). Tentokrát ovšem šlápli poustevníčci vedle.
Nebudu vám nalhávat, že nemám žádných bohatších zkušeností s hrami tak těžkých vah, jako jsou fotbalové manažery. Mám. A ať mě vanderpoel porazí v PES3 jestli kecám (heh, levou zadní, i kdybys byl třeba světec – pozn. red.). Obeznámen tak s nečistými úmysly, skrývajícími se za dobře zahraným sebeobětováním, a vybaven oprášenými zkušenostmi s takovými kultovkami jako Bundesliga Manager,
Der Meister, On the Ball (no dobře, tohle zas taková kultovka není, ale počítá se) či nejstaršími díly Championship Manageru, pustil jsem se nebojácně do útrob nejnovějšího LMA. Sluší se podotknout, že s předchozími díly a tudíž i evolučním vývojem této na konzolích nejúspěšnější série svého druhu
seznámen nejsem, protože jak už zaznělo, externisté se k takto kvalitním hrám dostanou jednou za uherský rok. Srovnání s předchozími díly tedy nečekejte, Godot nepřijde. Čekejte jen seriózní, vyčerpávající a strhující popisně-hodnotící jízdu po fascinujících zákoutích fotbalového manažeru. Ehm. Tady je.
Fotbalové manažery patří k těm herním žánrům, které inovace vítají nikoliv s otevřenou náručí, ale s připraveným válečkem na maso. Inovace to dobře vědí a rozhodně to na žánr nijak dramaticky často nezkoušejí, díky čemuž ten sám vypadá v jádru naprosto identicky, jako před několika lety. Pokud jste si tak už s některým z nich potykali, máte zatraceně dobrou a prakticky i úplnou představu o tom, co očekávat od kteréhokoliv z nich. LMA04 nevyjímaje. Tradiční ústřední páteřní mód hry představuje klasická několikasezóní kariéra u některého z široké databáze klubů, jež LMA04 nabízí. A není to věru malá databáze. Přímo zastoupeny jsou všechny přední evropské ligy a to nejen prostřednictvím prvních, ale většinou až třetích divizí. Nepřímého zastoupení (tedy nehratelného) se dočkaly i ostatní lepší evropské ligy (včetně naší) i pár jihoamerických. Všechny samozřejmě plně licencované a plně provázané se všemi herními fázemi jako v reálu. Na vašem uvážení hned zpočátku je, jak dalece se chcete o váš klub starat – jestli se spokojíte s pozicí hlavního "manažera" klubu (lapidárně řečeno je manažer v LMA04 trenérem s širšími pravomocemi) nebo hodláte být i malým Abramovičem a kecat do financování klubu se vším
všudy. Mít ruku na rozpočtu je sice fajn věc, nicméně zahrnuje to i jeho obstarávání prostřednictvím uzavírání kontraktů se sponzory i jeho následné přerozdělování hráčům i dalším zaměstnancům, takže tahle možnost je doporučena pouze žánrem ostřílenějším borcům.
Ostatní nechť využijí volby ponechat tyhle věci na bedrech vašich asistentů (s tím, že je případně můžete zpětně ovlivňovat v případě nespokojenosti sami). I jako obyčejní manažeři si rozhodně na nedostatek práce nebudete moci stěžovat.
Samotná náplň klasické struktury hry je neméně klasická a v náruči několika desítek obrazovek plných tabulek a statistických informací ukrývá samotné jádro hry, kterým není nic jiného než právě ten samotný soubor tabulek a statistických informací. Právě jejich prostřednictvím budete určovat hru, podobu i časový harmonogram činností vašeho týmu, případně se starat i o jeho financování. Účel všeho vašeho tabulkoidního snažení je samozřejmý; dovést váš tým až k vrcholu. Trnitost cesty k němu i podoba jeho samotného je pak pochopitelně závislá na výběru klubu. Nemá na tomto místě smysl vyjmenovávat, co všechno může v rámci hlavní náplně s týmem dělat. Takové činnosti jako určování herní strategie, sestavy, intenzity či podoby tréninku pro tým nebo jednotlivce, sledování vybraných hráčů, jejich prodej, výměna či nákup, pěstování si dorostu nebo sledování případných soupeřů, jsou prostě samozřejmými nutnostmi každé hry tohoto druhu. Leč ne všechny samozřejmosti jsou v novém LMA k nalezení. Nejokatěji absentují především jakékoliv volby možnosti zahrávání standardních situací, včetně jejich nácviku na tréninku, který by rovněž snesl poněkud podrobnější harmonogram než jen volbu těch několika málo činností, typově stejných pro všechny hráče. Stejně tak celkem citlivě chybí nějaké možnosti praktikování komplexnějších herních strategií. Můžete sice
definovat intenzitu jednotlivých týmových činností (hra dopředu, dozadu, pressing apod.) i částečně určitých způsobů hry (po křídlech/středem, dlouhé pasy/krátké nahrávky, kombinace/přímočaré útoky apod.), nicméně nikde nenajdete možnost, jak sestavit nebo si vybrat z
nastavených komplexnějších taktických variant hry a tyto pak využívat přímo v zápase v závislosti na jeho vývoji. Ty čtyři velmi obecné možnosti (všichni do útoku, do obrany, držení míče, dlouhé míče) jsou na tento typ hry poměrně dost malé množství. Rovněž určování individuálních pokynů jednotlivým hráčům a upřesňování jim tak jejich herní činnosti, zevluje pouze v konkurenčních titulech.
Nicméně těmi skutečně zásadními věcmi, oddělujícím zrno od plev, nejsou ani tak široké možnosti obsahu, jako právě kvalita provázání vazeb mezi jednotlivými položkami obsahu, transparentnost takovéhoto provázání a interface, který je zčásti syntezí obého. Teprve tady se láme chleba a naštestí pro LMA04 se láme tím správným směrem. Na interface je patrné, že hra je určena primárně pro PS2, díky čemuž může být její rozhraní navrhnuto bez kompromisů tak, aby umožňovalo maximální pohodlí s DualShockem v ruce. Uspořádání všech obrazovek je adekvátně přehledné, pohyb mezi nimi bezproblémový a hlavně patřičně rychlý. Snad jedině sestavování týmu mohlo a mělo být ošetřeno lépe, protože v rámci obrazovky umožňující střídání úplně absentuje mapka s rozestavěním týmu a pokud nevíte kdo a kde přesně hraje, musíte se přesouvat o obrazovku dál, což je zbytečně nepohodlné. Optimální by bylo, pokud by všechny možnosti definování sestavy byly zahrnuty v rámci jedné obrazovky.
Stačí nakouknout k PES3 a je jasné, jak elegantně přehledně to jde udělat v "obyčejném" fotbálku. Provázanost a transparentnost provázání vašich rozhodnutí s hrou vašeho týmu a jeho výsledky je zvládnuta bezproblémově. Díky statistickým ukazatelům, čitelně prezentujícím nakolik vámi určené způsoby hry vyhovují jednotlivým hráčům i týmu jako celku, si můžete
docela snadno udělat představu na čem zapracovat, nebo co a jak změnit. Přizpůsobit vaši herní taktiku typům hráčů, kterými disponujete, nebo naopak pracovat na sestavě i hře týmu tak, aby se nakonec přizpůsobil vaší vizi, to už je jen na vás. Statistické údaje vám jen poskytnou dostatek přehledně zpracovaných podkladů pro vaše rozhodování. Především slova "dostatek" a "přehledně zpracovaný" se sluší v předchozí větě tímto podtrhnout.
Platí totiž ostatně pro hodnocení vizuální stránky hry obecně. Provedení, nabízející dostatek přehledně zpracovaných informací, je pro tento typ hry z pohledu vizuálního zpracování pochopitelně nejzásadnější, nicméně to provedení přeci jenom na PS2 mohlo být poněkud více odvázanější a méně klasické. Nějaké alespoň obrázkové nebo animační (jako v případě tréninku) oživení té záplavy tabulek by nebylo rozhodně od věci. Samotné zápasy je sice možné celé sledovat v 3D provedení, nicméně po žádné stránce to není žádná velká sláva (škoda, že Codies nepoužili solidní engine z jejich Club Footballu). Obsahově poměrně
slušně jsou zvládnuty pozápasové sestřihy (jejich replaye můžete sami ovládat), nicméně zbytečný a poměrně dost mizerný komentář k nim z úst velkých jmen (Lineker, Davies, Hansen) si mohli Codies klidně odpustit. Nicméně veškeré na tuto adresu
uvedené výtky jsou zcela zanedbatelného charakteru a ostatně i s nimi vypadá LMA04 o několik tříd lépe než nejlepší hra svého duhu na PC, Championship Manager.
Celkově tak jde v případě LMA04 o povedený kousek svého druhu, který sice není bez chybek, ale o vitalitě jeho jádra nemůže být pochyb. Problém je jen s tím, komu jej vůbec doporučit jinému, než fanouškům žánru, kteří doporučení víceméně nepotřebují? K tomu, abyste se u hry mohli skutečně pořádně bavit, musíte do ní totiž nejprve investovat nemalé množství trpělivosti a času. Máte-li tak tohoto kapitálu na rozdávání a vždycky jste si chtěli zkusit, jaké to je být Hřebíkem a Košťálem dohromady, stojí LMA04 přinejmenším za úvahu. Pokud ne, můžete v klidu zůstat u PES3.
| LMA Manager 2004 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
