Snad všechny moderní závodní hry mají jedno společné - bez analogového ovladače si je zkrátka a dobře nevychutnáte. Proto již dlouhá léta dodávají všemožné firmy na trh širokou paletu volantů s pedály, se kterými již není problém udržet se v těsném chumlu závodících nascarů, nebo dokonale vybírat vlásenky s vozem F1. Další revoluci přinesl nástup force-feedbacku - hmatová odezva v podobě roztřeseného volantu upozorňujího na kola zarytá kdesi ve škarpě, nebo tuhý odpor při vytáčení smyků přivedly hráče zas o krůček blíže dokonalé virtuální realitě. Zbrusu nový volant s pedály Logitech MOMO Force v sobě podle tvrzení výrobce kombinuje to nejlepší, co lze do podobného herního ovladače dostat. Proto není divu, že jsme se na kurýra s obrovskou krabicí s logem Logitechu opravdu těšili a jeho příchod doprovázela menší rozmíška o to, kdo si bude moci MOMO vyzkoušet jako první...
Již první pohled na volant napoví, že Logitech opravdu míří do vyších sfér - široký věnec ve spodní části zploštěný je potažený pravou kůží, která je na omak velmi příjemná a volant díky ní skvěle sedí v rukou (subjektivně lépe než například nedávno recenzovaná Modena 360). Po krajích kovového středu volantu je šest barevných tlačítek - vždy trojice s jednou zelenou diodou indikující pracovní režim na každé straně. Mladší hráči s krátkými prsty
budou mít možná problém na ně během jízdy dosáhnout, ale pro normálně vzrostlého dospělého člověka není jejich ovládání obtížné. Podobně jako u ostatních závodní periferie, i MOMO disponuje atraktivním ovládáním sekvenční převodovky pomocí dvou kovových výstupků pod volantem. I tady je jejich velikost a citlivost (jde o digitální ovladače suplující první a druhé tlačítko joysticku) dostatečná pro snadné řazení za všech situací. Volant je upeněný v masivním podstavci z červeného plastu, který se pomocí soustavy dvou šroubů s výstupky snadno přichytí k desce stolu. Malé zklamání přinesla část s pedály - ačkoliv jsou samotné pedálové plošky hliníkové s protiskluzovou úpravou, plastové provedení "nožiček" působí poněkud lacině. I přes tento drobný hendikep se však ovládá jak brzda, tak o něco větší plyn velmi dobře (pomáhá tomu zejména pružina, která dovoluje upravit sklon plošek pedálů podle aktuální potřeby). Podstavec pedálů má rovněž na povrchu příjemnou hliníkovou desku (opět s protiskluzovou úpravou), která slouží coby opěrka nohou. Ergonomii ovládání zvládli inženýři Logitechu opravdu na výbornou.
Instalace MOMO byla relativně bezproblémová - stačilo jen přišroubovat volant k desce stolu, propojit
konektorem vedoucím z pedálů a vše zapojit do zdroje elektřiny (adaptér je lišácky schovaný úplně dola v krabici a dá se velmi snadno přehlédnout - pozor na to) a USB portu. Windows si vyžádají instalační CD a automaticky nainstalují jak pořebné drivery, tak software WingMan profiler, který slouží k programování jednotlivých funkcí celého kompletu. Stejně jako u ostatních zařízení vyšší třídy je práce s profilerem jednoduchá a dá se s ním naprogramovat téměř libovolná kombinace ovládání. Není tak problém vybrat si k té které hře jeden z předvolených ovládacích profilů (databáze her ja jak na CD, tak na internetu), nebo si samostatně navolit sekvence kláves (včetně pauz mezi jejich stisknutím), které mají být přiřazeny jednotlivým tlačítkům či osám. U force-feedbackových her lze ovlivnit i intenzitu efektů a to, zda a jak silně se má vracet volant na střed (to se však dá udělat mnohem rychleji - viz příští odstavec).
MOMO je jako stvořeným pro všechny simulátory F1. Právě tam se totiž projeví obrovská síla přesného ovládání, snadno dostupného řazení a šestice tlačítek ve středu volantu. Díky nezávislé konfiguraci plynu a brzd je možné monopost v zatáčkách lehce dobržďovat i ve chvílích, kdy je motor pod plynem, což značně zlepšuje časy
dosahované na okruhu (kdo neumí brzdit levou nohou, je v silné nevýhodě). Snadno dostupná spojka (na zeleném tlačítku) dovolovala relativně solidní starty a po chvilce tréninku bylo možné upravovat "čudlíky" parametry vozu doslova poslepu - co se formulových her týče, je MOMO zkrátka naprostá jednička. Pro testování force-feedbacku byl použitý zejména NFS: Porsche Unleashed, kde po nastavení odezvy na maximum vibroval při jízdě po krajnici nejen volant, ale i pracovní stůl (z květináčů létaly kousky hlíny). Je těžké posoudit kvalitu hmatové odezvy, ale na můj vkus byla "na omak" příjemnější než například u volantů od Microsoftu. Během hraní F1 2001, která přes své nesporné kvality nepodporuje force-feedbackové joysticky, se vyplatil jeden malý trik - a sice vypnutí napájení force-feedbackových efektů. Volant se tak sám necetroval, tudíž bylo mnohem jednodušší projíždění táhlých zatáček, kde by snaha o návrat do původní polohy mohla auto rozhoupat. Je pravda, že to zavání podváděním, ale jezdí se s tím docela pěkně.
Logitech MOMO Force je bezesporu špičkovým force-feedbackovým volantem s vynikajícím a vpravdě luxusním designem, který zdařile kopíruje "obecnou" podobu volantu F1. Masivní úchyty a převážně kovová konstrukce pak zaručí solidní výdrž i při drsnějším zacházení, takže není nutné jej během závodů nějak šetřit. Vzhledem k ceně kolem 8500 Kč si však luxus kvalitního ručně potaženého koženého volantu nebude moci dovolit každý (a popravdě řečeno, pro běžného hráče se tato koupě v žádném případě nevyplatí). MOMO se tak v našich končinách ocitne nejspíš jenom na stolech technických fajnšmekrů, kteří již z principu kupují to nejlepší, co je zrovna na trhu k dostání, nebo naprostých fanatiků do závodů F1. Pocit, když v nájezdu do boxů po vzoru Schumachera stisknete červené tlačítko omezovače, nebo dvojicí bílých knoflíků doladíte během jízdy cílovou rovinkou rozložení brzd, je opravdu majestátní...
Hardware k recenzi zapůjčila firma Actebis
