Pán prstenů online je zhmotněním snu mnoha čtenářů fenomenálních románů J. R. R. Tolkiena. Snad každý, kdo ještě ve škole pod lavicí hltal stránky Hobita, Pána prstenů a Silmarilionu, toužil alespoň na chvíli stát se Hobitem, Elfem nebo mužným hraničářem. Vývojové studio Turbine nyní tuto možnost otevírá všem, bez ohledu na věk i pohlaví. Jedinými podmínkami jsou alespoň trochu slušný počítač, připojení k internetu a pár Euro měsíčně.
Během posledního únorového víkendu dokonce odpadla poslední povinnost. Turbine se rozhodli otestovat stabilitu serverů veřejným zátěžovým testem, kterého jsme se samozřejmě zúčastnili. Můžete tedy s námi vstoupit na půdu Středozemě a pomalu se začít rozkoukávat.
"Nechybí léčitel v podobě minstrela, jehož přítomnost v literárním světě Středozemě nejsme s to doložit, bojovník, lukostřelec ani zloděj"
Věřme, že lidské bytosti do Středozemě povolali Valar, kteří v nich hledají jistou pomoc v boji proti Sauronovi. Z jejich božské vůle si lidé mohou před svým znovuzrozením vybrat příslušnost k rase i podobu. Výběr je samozřejmě omezen na lidský rod, Trpaslíky, Elfy a Hobity, kteří Středozem obývají. I síla bohů je omezená, takže je nutné podřídit se volbě z několika různých typů tváří, účesů a šířek postavy. Nelze si navymýšlet úplně jedinečnou postavu, ale i tak jsou možnosti dost široké. Minimálně dostatečně široké.
Na novém obyvateli Středozemě je ještě volba povolání. Každý může v boji dobra se zlem pomáhat jinak, ale síla bohů a úcta k dílu pana Tolkiena neumožňuje příliš velký rozlet. Autorům hry se přesto povedlo tak trochu obelstít všechna omezení a vtělit do hry všechny obvyklé archetypy online her. Nechybí léčitel v podobě minstrela, jehož přítomnost v literárním světě Středozemě nejsme s to doložit, bojovník, lukostřelec ani zloděj.
|
"Turbine vytvořili postavu Vědmáka, který namísto ohnivých koulí hází po potvorách pytlíky s výbušným práškem a ovládá zvířata. Tak brutální vyčůranost asi nikdo nečekal."
A přestože o čarodějích v LOTRO nemohla být ani řeč, neboť magie je vyhrazena polobohům, Turbine vytvořili postavu Vědmáka, který namísto ohnivých koulí hází po potvorách pytlíky s výbušným práškem a ovládá zvířata. Tak brutální vyčůranost asi nikdo nečekal, kazí to atmosféru hry, ale co se dá dělat. Pokud má někdo rád kouzla, těžko odolá Gandalfovu umění. Naopak role Aragorna, chodce, přebírá ve hře kapitán – lidský bojovník, který motivuje ostatní v družině k větší odvaze. Jste silní, mladí, krásní? Připraveni čelit nástrahám světa, kterému hrozí Zlo?
První zkouška přijde záhy, každý nový Elf má možnost potkat samotného Elronda, pána Roklinky. I jeho zavedla vůle Valar do Edhelionu, starého Elfského města, v němž byly skryty elfské relikvie. Město však napadnou Goblini a zlý trpaslík, který chce poklady pro sebe. I když je to překvapivé, vaším prvním hrdinským činem bude prošacování padlého Elfa, který příhodně používal zbraň, která se hodí i vám. Po zabití několika Goblinů a hrabivého trpoše se konečně setkáte s Elrondem. Zachrání vás, ale město už ne. Ještě se budete muset hodně učit.
"Začátek cesty je poměrně jasně daný, zmatený Elf potkává sebejisté elfy, kteří mu říkají, co má dělat."
Začátek cesty je poměrně jasně daný, zmatený Elf potkává sebejisté elfy, kteří mu říkají, co má dělat. Své rady sesílají i Valar, kteří novému bojovníkovi vysvětlí, jak získá nové dovednosti, a jak je nejlépe používat. V okolí Edhelionu se navíc vyskytuje množství vlídných Elfů a Trpaslíků, kteří za drobné služby dokážou dobře zaplatit penězi či vhodnými kusy výzbroje a výstroje.
Zvlášť u trpaslíků je vlídnost podezřelá. Nejenže jsou to dlouhověcí nepřátelé Elfů, ale hlavně – nemají ženy. Že by Trpaslíci hromadně podlehli slabosti svého druha Gimliho, který ztratil hlavu pro dlouhovlasou a dlouhověkou elfskou krásku? I to se možná dozvíme časem, až dobu války vystřídá doba míru. Cesta ke štěstí je však dlouhá, Frodo teprve vyrazil z Kraje na svou cestu plnou nebezpečí.
LOTRO v průběhu prvních šesti úrovní v podstatě pouze vede hráče za ruku v novém světě. Úkoly jsou poměrně snadné, jediným problémem tak může být hledání míst, na která vás různé osoby posílají. Pro spolehlivou orientaci však pouze stačí číst popisy jednotlivých úkolů – žádnému Elfovi ani Trpaslíkovi, kterého jsme v průběhu zátěžového testu LOTRO potkali, nedělal popis cesty větší problémy.
Někde na rozhraní páté a šesté úrovně, pokud pouze plníte úkoly a nesnažíte se zdecimovat místní faunu a flóru, přijde poslední úkol úvodní části hry, jehož splnění vás přenese do volného světa, kde budete mít více příležitostí, a také možnost seznámit se s řemesly.
"Když se herní designéři rozhodnou, že vaše postava bude omráčená, tak bude omráčená, i kdybyste se stavěli na hlavu."
První a poslední úkol při vstupu do nového světa je přitom specifický svým pojetím. O průběhu více méně nerozhoduje hráč, ale server, který vede vaši postavu a její NPC druhy skriptovanými událostmi. Tento přístup má své výhody a nevýhody. Výhodou je, že se tak dostanete do úzkého kontaktu se slavnými postavami z knihy a příběhem hry. Nevýhodou je pak ztráta kontroly nad děním ve hře. Musíte totiž čekat na to, až se jiné postavy vypovídají, když se herní designéři rozhodnou, že vaše postava bude omráčená, tak bude omráčená, i kdybyste se stavěli na hlavu.
Pokud jste hráli Guild Wars, pak vás tento systém nijak nepřekvapí. A když už jsme u těch Guild Wars, tak se můžeme pustit do hodnocení LOTRO v kontextu existujících online her. Už po prvních minutách hraní je zcela zřejmá inspirace dvěma tituly – již zmíněnými Guild Wars, a potom králem současného online hraní – Světem válečného umění. Ne nadarmo někteří hráči nazývají hru LOTRO: Son of Warcraft. Podobnost není náhodná, i obě zmíněné hry vycházejí ze zkušeností jiných tvůrců online her, na rozdíl od svých předchůdců však přinesly velice úspěšné novinky – nízké HW nároky a relativně snadnou hratelnost, která hru zpřístupňuje široké hráčské obci, včetně hráčů příležitostných.
Největší podobnost se týká systému úkolů – questů (postavy, které nabízejí nějaký úkol, jsou jasně označeny ikonou Prstenu) a grafického zpracování, které rezignovalo na realističnost a detailní vykreslení postav a jednotlivých částí výstroje. Výsledkem je možnost zahrát si hru i na starším počítači, větší počet dostupných typů (vzhledů) zbraní a zbrojí a možnosti úpravy jejich barevnosti. Snadnější tvorbě nových modelů zbraní a výstroje padla za oběť i možnost měnit výšku postavy, takže všichni příslušníci konkrétní rasy jsou stejně vysocí.
Standardní je také bojový systém a systém vývoje postavy, i když LOTRO některé aspekty hraní a odměňování hráče za jeho úsilí dotahuje o něco dále. Boj sestává v klasickém mačkání klávesových zkratek, které spouštějí určité akce – dovednosti či speciální útoky. Každý speciální útok má přitom dvě základní vlastnosti – účinek a časovač pro opětovné použití. Pro vykonávání základních speciálních úkonů není potřeba nic jiného než čas, jiné spotřebovávají energii postavy – klasický systém života a "many".
Oproti většině her vyžaduje LOTRO aktivnější přístup hráče – pro vykonání většiny útoků vyžaduje, aby hráčská postava stála vůči svému nepříteli čelem, to platí například i při těžbě surovin. Nejde však ani tak o vylepšení, jako o značně otravnou část hry. Na druhou stranu je příjemným překvapením možnost s lukostřelcem před nepřítelem utíkat, zastavit se, rychle se otočit, vypálit a zase utíkat. Tento způsob není sice příliš efektivní, co se týká rychlosti, ale umožní vám přežít i střet s výrazně silnějším protivníkem (třeba na konci postupového questu). Bojový systém tedy nepřináší žádnou revoluci, jen ověřený koncept, který hráče nenadchne, ale také ani neodradí.
"Počet dostupných dovedností a speciálních úkolů nenaplnil naše očekávání zhýčkané staršími hrami ."
Vývoj postavy je také poměrně standardní – za zabíjení a plnění úkolů dostávají postavy body zkušenosti, když jich mají dost, dostanou se na novou úroveň. Ta s sebou nese přísun bodů života a zároveň možnost naučit se nějaký nový útok, postoj nebo dovednost. V testovací verzi však počet dostupných dovedností a speciálních úkolů nenaplnil naše očekávání zhýčkané staršími hrami – přestup na novou úroveň se totiž někdy musí obejít bez rozšíření schopností postavy, a to je trochu smutné.
Stejně tak nelze, alespoň zatím, jednotlivé dovednosti vylepšovat, jako například v EQ2. Výsledkem tedy je vysoká uniformita všech postav stejného povolání. Na vyšších úrovních se přeci jen situace trochu mění. Hra nabízí snad stovky různých titulů a vylepšení, které jsou odměnou za vykonané skutky. Postava pak dostává bonusy hned v několika skupinách – podle své rasy, povolání, schopností a legendárních činů.
Teď se od technických věcí dostáváme do úrovně ideologické. Už jsme popsali největší poskvrnění Tolkienova světa
Rozporuplnější je grafické zpracování hry. Grafický styl hodnotit nebudeme, záleží na osobním vkusu každého hráče. Jednoznačně špatné jsou ale zatím některé animace, nebo spíše většina animací, alespoň u Elfů a Trpaslíků, které jsme potkávali.
Cenu hrůzy vyhrává animace Elfa ve skoku, která dokáže poděsit i otrlé povahy. Do vydání hry nezbývá mnoho času, ale je dost možné, že s postupem času doladí Turbine alespoň ty nejhorší výstřelky. S tím se vždycky něco dělat dá. Ale jsou věci, které se budou opravovat hůře.
Například vědmáci se svými ohnivými koulemi. Jejich přítomnost ve hře je prostě ostudná, ale to není jediný prohřešek proti literární předloze. Stejně strašně (a z herního hlediska pochopitelně) působí možnost teleportace – okamžitého přesunu postavy mezi místy. V případě LOTRO jde o funkci – "přečíst mapu domů". V knize postavy neustále někam putují, ve hře je návrat do města otázkou deseti sekund. Mnohem věrohodnější řešení přitom nabízejí Guild Wars, stačilo by místo prostého přenesení postavy s kouzelným efektem zobrazit mapu a vytečkovat postup krajinou zpět, zrychleně a s možností přerušení cesty náhodným střetnutím s nepřítelem.
Na hodnocení hry jako celku je zatím příliš brzy. Patnáct odehraných hodin není sice úplně málo na pouhé tři dny, po které stress test probíhal, ale tento čas nemohl stačit na vyzkoušení všech typů postav, nemluvě o ochutnávce vyšších úrovní, nových nepřátel a velkých skupinových bojů. Na to přijde čas po vydání hry a alespoň měsíci hraní – pokud na to dojde. První dojmy jsou však jasné – hra osloví méně zkušené dobrodruhy, zdaleka neuspokojí skalní fanoušky Tolkienovy trilogie, ale pobavit dokáže. Jen je škoda, že jde o plnohodnotnou MMORPG s pravidelným měsíčním poplatkem, systém známý z Guild Wars by pravděpodobně ke hraní přilákal mnohem více zájemců. Turbine se bude muset ještě hodně snažit, aby si napravila mizernou reputaci spojenou se svými dvěma posledními hrami – Asheron's Call 2 a Dungeons and Dragons Online.
