Nedá se popřít, že by demoverze akce Lost Planet 3 neukázala potenciál. Jenomže bylo potřeba se zavrtat hodně hluboko pod ledové příkrovy zamrzlé planety, abyste ho objevili. Bohužel se to ale dá očekávat i u plné verze hry, která podle všeho v očích hráčů naváže spíše na nevýrazný druhý díl než na ve své době velmi kladně přijatý díl první.
Na začátku jsme se ocitli na základně, odkud musel hlavní hrdina vyrazit ven, aby cosi opravil. Nasedáme tedy do speciálního vrtacího robota a vyrážíme. Již nyní je jasné, že hra bude kombinovat klasickou střílečku s pasážemi v těžkém obrovi.
Jelikož se ale při první příležitosti něco pokazí, musíte záhy vyskočit ven. Pomineme skutečnost, že ačkoliv robot během chvilky silně zamrznul, udatný rek pobíhá venku bez čepice. Ale na první střet s nepřátelskými potvorami se zapomenout nedá. Jednak je celá oblast v mlze a jednak jsou sněžné kreatury tak silné a rychlé, že máte fakt problém se s nimi vypořádat.
Klíčem je co nejrychleji rozstřílet led na robotovi, zalézt rychle zpátky a vyřídit celou záležitost ručně. A tady se ukazuje první vážnější problém. Hra vás sice podle současných zvyklostí postupně učí, co a jak, ale učí vás to buď divně, nebo pozdě.
V případě prvního střetu jste se tak sice dozvěděli, že je potřeba led z robota odstřílet, ale přinejmenším při prvním hraní to bylo trochu pozdě. Při opakování jste tak tedy šli rubat led hned, ještě dřív, než se potvory objevily a než vám hra vůbec řekla, co máte dělat.
Ani samotné souboje nebyly kdovíjaká selanka. Jsme už asi zjevně rozmazlení situací v současných hrách, ale zaměřovací systém nebyl právě pohodlný. Chtělo to tedy mít opravdu pevnou ruku a přesnou mušku. Nemluvě o tom, že protivníci zároveň i leccos snesli.
Naštěstí tu byla záchrana v podobě momentů s kontextovým ovládáním. Občas na vás mrcha hupsne, povalí vás a vy musíte postupovat podle pokynů na obrazovce. Člověk si až říká, že by možná nebylo do věci je takto postupně vyřídit všechny.
Po čase jsme se dostali do opuštěné základny, kde na nás čekalo jiné nebezpečí. A zároveň jedno z největších a nejhorších klišé všech stříleček. Zdejší potvory byly malé, rychlé, hbitě se pohybovaly po podlaze a když se k vám přiblížily, tak vám skákaly až do obličeje.
Třetím typem nepřátel byl obří krab, který vyžadoval taktický přístup. To znamená: nejprve ho oslabit střelbou do hlavy, pak mu ustřílet kusy ledu na krunýři a pak ho dorazit střelbou do zad.
Vzápětí jsme ho potkali ještě jednou, takže se dá předpokládat, že jde o víceméně řadového protivníka. Dává to tušit, že regulérní bossové budou opravdu výživní.
Při setkání s druhým krabem jsme ale nemuseli pálit jako zběsilí, protože na scénu se vrátil vrtací robot. S jeho pomocí jsme tak mohli ledové monstrum elegantně rozvrtat.
Naznačuje to, že ačkoliv je Lost Planet 3 čistokrevnou akcí, neměla by její náplň být nikterak jednotvárná. Často se mění prostředí, úkoly, nepřátelé i styl boje. Zároveň hra disponuje i povedenou, stísněnou atmosférou a když se do toho dostanete, akce má slušný spád. Hlavní problém je ale ten, že než se do toho dostanete, jeví se hra jako naprosto tuctová střílečka.
Plusové body u nás hra zatím získává za povedený dabing a náznak ne zcela triviálního příběhu. Hlavní hrdina například přes vysílačkou velmi uvěřitelně komunikoval s manželkou, takže je zde šance, že příběh nebude podán stylem "já jsem Rambo a postřílím vás všechny".
Graficky Lost Planet nijak neoslňuje, ale to je dáno především tím, že se odehrává v pochmurných a nevábných prostředích. To je ale ten nejmenší menší problém.
Tím největším je skutečnost, že není úplně jednoduché se do hry dostat. Pokud ale bude tento aspekt v plné verzi vyřešen nějak elegantněji, má hra slušnou šanci zaujmout. Pokud se tak ale nestane, pak to bude docela dlouho docela nuda.
Lost Planet 3 vychází v prvním kvartálu příštího roku pro systémy PlayStation 3, Xbox 360 a PC.
