Jak vlastně hru Luigi’s Mansion charakterizovat? Snese příměr akční adventura. Ano, tohle přirovnání tomuto originálnímu projektu sedí nejspíše, stejně jako fakt, že se jedná především o hru pro mladší obecenstvo, i když netvrdím, že se zde dobře nepobaví i hardcore pařani. A jak začít? Příběhem.
Vytáhlý Luigi, který je fyziognomicky pravým opakem kulatého Maria a v poslední době mu spíše v jeho dobrodružných eskapádách sekundoval, má nyní před sebou nelehký úkol. V záhadném sídle, které se na světě zničehožnic objevilo, se totiž jeho slovutný bratr Mario ztratil a je na Luigim, aby jej zachránil. Tenhleten chlapíček však není proslulý bůhvíjakou odvahou a tak mu jistě přijde vhod pomocná ruka, jíž hned zkraje hry podá poněkud zvláštní profesor Elvin Gadd (jakoby vypadl z nějakého Večerníčku pro mateřské školy), jenž našeho hrdinu vybaví speciálním přístrojem na odchyt duchů všech velikostí, barev a druhů – jedná se o horkou novinku mezi Krotiteli duchů, pozóór, přichází Poltergust 3000. Stručný technický popis by se pak
mohl omezit na slovo vysavač, ale v tomto stroji je pochopitelně mnohem více, o čemž vás za chvíli snad i přesvědčím.
Herní koncept je založený na tom, že s Luigim pobíháte v komplexu celé několikapatrové budovy a zbavujete jí postupně duchů. K čemuž vydatnou měrou přispívá baterka, pomocí které dokážete oslepit každého ducha a poté jej umně zvládnutými pohyby analogu nasát do svého Poltergustu, ač se tento vzpírá co může. Ovládání je přitom vyřešeno vcelku dobře; pravý analog slouží pro pohyb vaší postavičky, levý pro precizní zacílení baterky či vysavače. Nicméně přijdou i momenty, kdy je přesné a hlavně současné zvládnutí obou páček docela krkolomné. A to ze dvou hlavních důvodů. Nejde totiž přenastavit vertikální osa - pohyb páčkou nahoru sklání ústí vysavače dolů a naopak, takže pokud toto schéma nemáte zažité, smůla. A za druhé, kamerový systém je defaultní a třebaže povětšinou nabízí dobré zohlednění situace, občas by neuškodil záběr trochu více seshora na celou inkriminovanou situaci, v níž se momentálně
nacházíte, a to pro lepší povědomí o přesném postavení oponenta vůči vaší osobě. Jinak je však náhled na vaše aktivity bezproblémový, kamera sleduje vaše počínání jakoby z boku místnosti, v níž se právě nacházíte, přičemž stěna, skrze kterou jde záběr, zprůsvitní. Pro ještě lepší orientaci v prostoru tu máte možnost pohledu z vlastní perspektivy, jenž je dosti často nezbytný např. pro lokalizaci duchů. K celkovému přehledu přispívá i mapka celé herní oblasti s připomenutím zamčených dveří, přičemž najdete-li nějaký další klíč, hned se vám zde ukáže, do kterého zámku patří! Takže tady nikdy nezabloudíte, neztratíte se a málokdy nebudete vědět, co dělat dále. Své neodmyslitelné místo v tomto dobrodružství má i inventář, kde se schraňují informace o získaných věcech (jako jsou penízky) či jednotlivých proprietách po Mariovi, jakými je kupř. hnedle zkraje jeho červená, čerstvě vypraná čapka.
Potěší interaktivita herního prostředí, které, ač trochu chudé, nabízí takové ty obvyklé momenty jako je možnost
prohledávání skříní, stolků se zásuvkami apod. Tlačítko A vám však v mnoha případech odhalí i skryté věci na místech, na kterých byste to příliš nečekali, takže ač je celé tohle Luigiho křepčení v poněkud komorním duchu, dokáže vás i přesto mnohdy příjemně překvapit. Stejně jako duchové, objevující se v rozličných podobách. K jejich odchytu nezřídka využíváte značně rafinovaných metod, neboli leckdy musíte najít ten správný fígl, kterak na ducha vyzrát. Třeba česající se madam byla velice pohoršena, když jsem luxem vysál závěs u stěny s okny a pustil do místnosti měsíční svit, pročež se pak již stala snadným terčem mého vysavače! Tvůrci si také zajímavě vyhráli se zrcadly, která perfektně odrážejí obraz dění v místnosti, jež vám může být pravdivě prezentován mnohdy jen touto formou. Vedle obyčejných duchů, jejichž počet na každou novou místnost postupně narůstá a objevují se i ve více "lidech" naráz – pokud do vás šťouchnou, přicházíte nezřídka o srdíčka reprezentující hodnotu vašeho života – najdete i takové, co vám s oblibou skáčou na záda a nechtějí se pustit. Další alternativou pak
jsou Boos, kteří mají prsty v Mariově absenci. Musíte je tedy po jednom pochytat a tím je oslabit, neboť společně jsou nezdolatelní, k čemuž vám také vydatně napomáhá zařízení nazvané Game Boy Horror. To má mimo jiné i funkci radaru a barevně upozorňuje na přítomnost každého Boo, kteří se však chytají o poznání obtížněji než obvyklí duchové, a to proto, že musíte být mnohem více aktivní. Radar funguje tak, že na něm bliká žluté světýlko, pakliže intenzita světélkování roste, blížíte se k nepříteli – tedy klasické schéma přihořívá - hoří, červená barva už jasně indikuje potíže! Ve výčtu nepřátel nemohu zapomenout ani na různé netopýry či myši, kteří se porůznu v domě generují a podobně jako u "klasických" duchů pak případný fyzický kontakt resultuje ve ztrátu srdíček a penízků, jež z vás vypadnou, ale které si mnohdy ještě stihnete nasbírat nazpět. Životy se doplňují velice jednoduše – pacifikací jistých typů duchů či přímo vlastním nalézáním symbolů srdíček v různých skrýších, jako jsou vázy apod. Kdepak, se životy tady problém mít nebudete, ani s hlavními bosi. I když hned ten první – nejmladší z
rodu Duchů, uřvané dudlíkové škvrně, vás naučí používat jednu z dalších vlastností vysavače, jíž je přisátí nějakého objektu a jeho "vystřelení" žádaným směrem.
Inu je vám asi jasné, že celá tahle hra je opravdu koncipována spíše pro mladší věkovou kategorii a tady musím říci, že je to od Nintenda trefa do černého. Myslím, že pro děti se v tomto případě nabízí jedinečná alternativa poměrně originálního hraní, okořeněná příjemnou obtížností a určitě zajímavými puzzly, navrch v hezkém grafickém enginu. Hádanky nabízejí také využití vaší pozdější dovednosti elementálních ataků, kdy lze např. z otevřeného ohně vysát ohnivého ducha, pročež se pak u vašeho vysavače nadějete sekundární vlastnosti - je tu rázem chrlič ohně. Je potřeba někde něco zapálit? Vedle ohně se dočkáte třebas ještě vody, pročež je asi rázem zřejmé, kterak budou hádanky provázané.
S Luigim tady zpočátku procházíte lokací, kterou tlumeně osvětluje pouze
mihotavý plamínek svíček a vaše baterka – tedy pro dítka ideální atmosféra napětí. Po vstupu do místnosti, kde nějakým obzvláště vypečeným způsobem překabátíte místní duchy, se tato vždy prosvětlí – a na mapě vybarví pro ozřejmení, že tady už jste byli. Často po boji získáte klíč, s nímž posléze pokračujete o další dveře dále. Jednoduché a lineární schéma, které však má své nesporné kouzlo. K čemuž dopomáhají i zvukové efekty. Luigi's Mansion sice postrádá namluvení příležitostné textové fáze, ale občasné "kuňkání" zainteresovaných postav (něco na způsob Banjo-Kazooie) je docela roztomilé, stejně jako časté vybafnutí některého z duchů, Luigiho naříkavé volání Maria či příjemný hudební doprovod znějící v pozadí.
Ale abychom si tu ujasnili jednu věc! Grafická podoba vás přese všechno příliš neoslní, rozhodně to není titul, na němž by se demonstrovali hardwarové možnosti GameCube. Byť vás na druhou stranu vizuální efekty v některých ohledech překvapí. Především hra světla a stínu je skvělá, když procházíte ztemnělými chodbami a místnostmi a blesk za vašimi zády prosvětlí lokaci, v níž se nacházíte, následné
odrazy a stíny předmětů či Luigiho jsou opravdu mimořádně zpracované. K tomu si připočtěte páru jdoucí od pusy našemu bázlivému hrdinovi, víření prachu a rozpohybování předmětů a věcí při vysávání – takhle lze strhnout např. ubrus ze stolu, apod.
Fascinující na tomhle představení jsou ultrarychlé načítací časy hry a to i při ukládání pozice, takže tu máme nulové prodlevy a pěkně to "odsejpá". Navzdory všemu pozitivnímu však musím ještě jednou důrazně připomenout skutečnost, že tohle je opravdu a spíše jen pro mladší pařanskou obec, pro níž zdejší dobrodružství nemá v tuto chvíli konkurenci, neboť se jedná zase o cosi trochu nového (jistě, byl tu třeba Casper, ale Luigi's Mansion je vážně někde jinde). Tedy pakliže se chcete vrátit do dětských let, příjemná hratelnost a zábavnost této gamesy vám to umožní v plném duchu, kterých je tady nota bene plný dům:o).
| Luigi’s Mansion | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
