Magicka 2

Magicka 2 | foto: Paradox Interactive

RECENZE: Simulátor sebevražd pro kouzelníky Magicka 2 snižuje laťku

  • 0
Magicka byla a je velmi svéráznou hrou. Od vydání prvního dílu nás dělí už dlouhé čtyři roky a během celé té doby nevznikl snad žádný titul, které by se jí herně nějak přiblížil. Studio Arrowhead nám nyní servíruje nástupce. Že to trvalo, chce se dodat.
60

Magicka 2

Platforma: PC
Výrobce: Pieces Interactive

  • Pořád je to Magicka se svým skvělým systémem kouzlení
  • Vylepšená technická stránka hry (lepší grafika, méně padá, a celkově obsahuje méně chyb)
  • Skvělá hra více hráčů
  • Souboje v arénách jsou hezkým rozptýlením
  • Příběh, který je lepší přeskakovat
  • Žádná vyložená novinka oproti jedničce, jen spousta zbytečných hloupostí
  • Vůbec už nevyvolá ten nadšený wow-efekt, jako při hraní prvního dílu
  • Velmi lineární

Herní karta

První díl Magicky vyvolal v řadách hráčů a odborníků smíšené reakce. Na jednu stranu to byla hra velmi zábavná, originální a vtipná, na druhou prolezlá nepříjemnými bugy a technickými chybami, které leckdy dokázaly hraní nejen znepříjemnit, ale mnohdy i znemožnit. I přesto jde o hru, která si drží v hráčské obci zvláštní status. Dokázala si totiž za ty čtyři roky vytvořit, když ne přímo „kult“, tak alespoň velmi věrnou a shovívavou komunitu. Tuto recenzi píšu jako její člen. První Magicku miluji, i když jde o lásku spíš nostalgickou. Budu na nový díl vzpomínat stejně?

Není času na hrdinství, místa je málo a tak odpovím zpříma: Ne, na druhý díl vzpomínat tolik nebudu. Magicka 2 je v mnoha ohledech skoro totožná s první hrou. Některé věci jsou pravda nové a některé jsou změněny, toho opravdu zajímavého je však málo. V tomto textu možná ani nenajdete (a třeba vás to zarazí) zmínku o tom, že by nějaký herní prvek byl s příchodem nového dílu „vylepšen“. Proč? Protože o změnu kvalit k lepšímu ve hře nezakopnete. To spíš o hromadu okrasných ornamentů a kudrlinek, které ale mají na samotný zážitek téměř nulový vliv.

Magicka 2

Pořád jde především o magii. A protože kouzlení byl a je hlavní prvek hry, systém je navlas stejný jako minule. Postupem se velmi brzy naučíte všech osm elementárních sil a pak už jen záleží na vaší fantazii, jak je budete kombinovat. Oheň, led, elektřina, země, voda, štít, život a smrt. Při starém zůstal i způsob vyvolávání elementů pomocí osmičky kláves, kterou budete v napjatějších situacích ťukáním opravdu hodně namáhat.

Stejné je to i ve způsobu použití kouzel. Poté, co vyvoláte nějakou kombinaci elementů (dohromady jich můžete naskládat pět), můžete výsledný koktejl aplikovat buď na sebe, na svou zbraň, vyvolat před sebe jako projektil, kolem sebe jako bariéru, nebo vytvořit onen ikonický paprsek smrti, který rozpoznáte snad na každém vytípnutém obrázku ze hry. Sám za sebe musím říct, že kouzelní se mi nikdy neomrzí. Magicka stále nechává dokořán otevřená vrátka pro zvědavce, kteří prostě musí za každou cenu vědět, co se stane s tím nebo jiným kouzlem, pokud do něj přidají elektřinu. Hraní je neustávající experiment a vyhrají ti, co se nebojí zkoušet nové věci.

Magicka 2

Druhů kouzel je ohromné množství. Matematičtí nadšenci ať si sami spočítají, kolik kombinací je možné vytvořit. Ledové blesky, nášlapné mrazící miny, ohnivá stěna, která ještě k tomu zpomaluje. Je toho hodně. Vrcholem absurdity je třeba úder mečem, který trochu zraní, ale díky aplikovanému kouzlu hodně vyléčí, nebo uzdravující balvan, který vám spadne na hlavu. Jedinou věcí, která vás limituje, je fakt, že každý element má svůj protiklad. Logicky třeba pro život je to smrt, pro oheň je to voda atd. Není možné vytvořit kouzlo, které by tyto protiklady používalo zároveň.

Stejné je to i v případě oněch paprsků. Když se střetnou dva, jejichž elementy si neodporují, sloučí se do jedno silnějšího. Pokud se ale dotknou paprsek smrti a léčení, masivně explodují. V prvním dílu byl výbuch okamžitý, ve druhém se vytvoří singularita, která chvílí nasává své okolí a exploduje až po pár vteřinách. To proto, aby mohl hráč z jejího dosahu ještě utéct. Stejně tak to platí pro monstra. Účinek exploze je šílený: Všichni v dosahu (je jedno v jaké vzdálenosti od centra) se rozletí v kalužích krve na malé částečky.

Magicka 2

Kromě tohoto druhu kouzel můžete vyvolávat i speciální druhy magie. Od nedocenitelného oživení kamaráda, přes dračí oheň, vyvolání deště nebo blizardu až po nekromancii. Zde je jedna výraznější změna oproti staršímu dílu: Zatímco dřív bylo potřeba i tato kouzla „vyťukávat“ z elementů, jako všechna ostatní, Magicka 2 představuje nabídku rychlých kouzel pro lenochy. Ta sestává z pěti slotů, do nichž si můžete přednastavit jakékoliv speciální kouzlo. Jenže sloty mají tzv. cooldown, což znamená, že se musí chvíli dobít, než je možné kouzlo znovu použít. Vzhledem k tomu, že všechna speciální kouzla se stále dají sesílat elementární podobou z klávesnice, je celé tohle novum jen pro úplné začátečníky a neumětely.

To proto, že na klávesnicovou verzi kouzel žádný cooldown neexistuje. Ano, je snadnější místo složité kombinace kláves zmáčknout jen jednu jedinou, ale po několika úrovních hry už stejně všechna kouzla umíte nazpaměť a vaše hbité prsty bruslí po klávesnici a vyvolávají jednu ohnivou bouři za druhou. Celý koncept rychlých kouzel mi přijde trochu zbytečný a prvoplánový. Hezky ale ilustruje to, čeho se autoři snažili s Magickou 2 dosáhnout.

Magicka 2

To něco je o malinko nižší obtížnost (i když hra pro jednoho je pořád dost obtížná) a větší otevřenost pro nové hráče. Je to patrné z každého koutu hry. Vezměme si třeba děj. Příběh je tak pitomý a vůbec smysl nedávající, že se mu ani nehodlám věnovat. Postavy sice něco mumlají v rádoby severském jazyce a hra tím stále má své nezaměnitelné kouzlo, jenže animace můžete klidně přeskakovat. Nově příchozí hráči se tak vůbec nemusí věnovat tomu, co se stalo v prvním díle, nemusí řešit motivace postav, ani fungování samotného světa Magicky a podobně, protože nic takového tady vyjádřeno není. Děj je jen naoko, aby se neřeklo. Jednička měla divnou zápletku, pravda, ale oproti dvojce to byl existenciální román. Jedno je ale jisté, kdo hledá rozvětvené epické dobrodružství, musí jít jinam. Hra je dokonale lineární a na nějaké rozhodování nedojde.

Celkově se nemůžu zbavit dojmu, že Magicka 2 působí jako chudší verze jedničky. Rozsahem je na tom podobně a grafika je snad jen o trošičku lepší, ale samotné prostředí se rozhodně nestřídá tak dynamicky jako dřív. Už neplatí pravidlo, že s novou kapitolou se ocitáme v jiné paletě barev s jinou tématikou a s diametrálně odlišnými nepřáteli. Důkazem toho je, že zatímco u jedničky jsem byl pohledem na obrázek schopen identifikovat z jaké části hry pochází, u dvojky to nejde. Celkově chudší je i počet protivníků. S jedním typem otravných goblinů se budete potýkat snad celé čtyři úvodní kapitoly.

Magicka 2

Kromě hlavní kampaně, která rozhodně není dlouhá, ale zase ji určitě nedohrajete během tří hodin, si můžete vyzkoušet svoje kouzelnické schopnosti v arénách. A to buď sám, nebo ve více lidech. Vždy jde o to vydržet co nejdelší dobu pod nátlakem monster, které na vás hra posílá. V těchto částech je obtížnost vyšší, jde o slušný trénink. Samozřejmě, nikam to vyloženě nevede, ale souboje v arénách jsou takovým malým zábavným přilepšením. Navíc si případným vítězstvím otevřete další bonusy do hlavní kampaně.

Asi je na čase podívat na ony kudrlinky kolem. Celkem zajímavý je nápad s magickými pomocníčky. Na začátku hry si můžete zvolit jednoho z mála, později další otevřete. Představte si malou vílu, raracha a bůhvíco ještě. Každý z nich má speciální schopnost vás po smrti jednorázově oživit a navíc jeden posiluje magii smrti, jiný vám garantuje vyšší život a tak dál. V boji jsou k ničemu, jen poletují kolem. Je to zajímavý nápad, ale že by zasahoval nějak výrazně do hratelnosti, to se říci nedá. Podobné je to s desítkami zbytečných druhů rób pro vašeho čaroděje. Jedna dělá to, druhá tamto, ale pořád jde jen o minoritní bonusy.

Kdo by si Magicku 2 kupoval jen pro hraní v jednom hráči, připravil by se o nejzábavnější část celé té parády. Totiž o hru až čtyř lidí. Kamarád se může připojit na začátku jakékoliv kapitoly, takže hra pro jednoho a pro víc lidí splývají v jedno a příjemně a plynule se propojují. Monstra jsou ve více hráčích samozřejmě silnější, ale zase je prodleva v metání ohnivých koulí o poznání kratší. Ve více hráčích se to prostě umírá snáz. Stále platí, že pro čtveřici kouzelníků jsou větší hrozbou oni sami a jejich neschopnost než návaly monster.

Magicka si vysloužila vtipné přízvisko „simulátor sebevražd kouzelníků“ a dvojka je na tom stejně. Smrt je stále dílem okamžiku a pokud někdo nedává pozor a náhodou mezi hrdiny nepozorně vyvolá singularitu, hodně se nasmějete. Zatímco první díl byl, co se týče smrti, nesmlouvavý a po vzájemné kremaci všech hráčů přišel restart kapitoly, dvojka je o hodně benevolentnější. Prostě se na místě smrti zrodíte zase a jde se dál. Druhý díl je otevřenější novým nebo neschopným hráčům.

Na druhou stranu je to ale problém, protože právě velmi vysoká obtížnost byla důvodem toho, že jste se museli učit, zjišťovat slabiny monster a nacházet nová, vzrušující kouzla. Na konci první Magicky jste vyšli jako ostřílení polobozi, znali všechnu magii a věděli, co a jak. Magicku si někteří pletli se hrou na hrdiny, ve které by se postava zlepšovala. Asi proto, že z nějakého důvodu připomíná Diablo. Jenže to nebyla herní postava, kdo se vylepšoval, ale samotný hráč. V momentě, kdy penalizace smrti vlastně neexistuje, můžete se spokojeně celou hrou promlátit s jedním základním kouzlem a s nulovou motivací k objevování čehokoliv dalšího.

Ovšem i přes všechno zmíněné jde v případě Magicky 2 pořád o dobrou hru pro více hráčů. Pro osamělého vlka-hráče ji nemůžu doporučit, protože zkrátka postrádá cokoliv nového. A to je vlastně finální verdikt. Pokud už jde o nějaké změny, jsou spíše v kódu hry. Ten je stabilnější a chyby se už nevyskytují tak hojně, jako dřív. Absence nových nápadů je však definitivní a skličující. I kdybych mohl s čistým svědomím říct, že Magicka 2 je stejně tak dobrá jako první díl, nemůžu hodnotit stejně. Dvojka už jednoduše neskrývá takový potenciál, apel na hráče a ani nadšení z toho, že tak zábavně rozséváme smrt a zkázu do zdejšího pohádkově laděného světa.


Hodnocení hry

Redakce

60 %

Čtenáři

71 %

Vaše hodnocení

Doposud hodnotilo 38 čtenářů

Témata: simulátor