To je vlastně i největší a skoro i jediný kámen úrazu této hry. Na první pohled totiž vypadá strašně roztomile, ale ve skutečnosti to je docela dost hardcore záležitost. Rozjuchaná partička známých i méně známých postaviček od Nintenda tu závodí na motokárách, které v porovnání s ostatními závodními tituly jezdí téměř krokem, ale bez dokonalé znalosti vozítek, tratí a taktických variant nemáte v pozdějších fázích hry šanci uspět. A v multiplayeru už vůbec ne.
Základní herní režim je rozdělen podle objemu motorů na tři kategorie, které jsou ve skutečnosti zároveň obtížnostmi. Na nejslabších motokárách tak budete vítězit málem i s prstem v nose, ale už o třídu výš to bude chtít trochu snahy. A v nejvyšší kategorii je velmi pravděpodobné, že se vaše Nintendo 3DS nezřídka ocitne ve vážném ohrožení. Některé závody, respektive šampionáty po čtyřech závodech, totiž budete velmi pravděpodobně opakovat častěji, než byste si představovali.
Ve skutečnosti vás sice nic nenutí, abyste všechno vyhráli, ale motivace spočívá v tom, že za každý vyhraný šampionát ve vyšších třídách se vám odemkne nová postavička. A věřte, že pokud vám chybí již jen jedna nebo dvě, tak nad tím jen tak mávnout rukou zkrátka nejde.
Všichni proti vám
Situace je o to horší, že při vyšších obtížnostech vaši soupeři nejenže jezdí sami o sobě dobře, ale ještě i zjevně podvádějí. Začíná to tím, že v každém šampionátu máte "pevně daného" nějakého úhlavního rivala. To znamená, že pokud v závodě vyhrajete, "rival" dojede vždy druhý. A když skončíte někde vzadu, pak vyhraje. To v konečném důsledku velmi často znamená, že vám v konečném bodovém součtu první místo unikne o jediný bod a můžete jet celý šampionát znovu.
Na vyšších obtížnostech to pak typicky vypadá tak, že hra "zařídí", abyste dojeli požadovaný počet míst za tím, kdo má vyhrát. Před cílem se tam na vaši hlavu začnou sypat všechny možné katastrofy, které hra nabízí, a soupeři vás často začnou předjíždět jako ... no, jako o závod.
Všechno tohle vás ale má naučit, jak co nejlépe využívat možností hry. A přestože role štěstí zde není zcela zanedbatelná, největší podíl na úspěchu mají vaše dovednosti. Připravte se ale na to, že tento styl učení má drastické vedlejší účinky. Když ztratíte vítězství v šampionátu dva metry před cílem posledního závodu, nebudete vědět, zda jít povraždit autory vidlemi nebo zda se raději s pistolí a provazem neprojít k rybníku.
Ne nadarmo se ale říká "těžko na cvičišti, lehko na bojišti". V tomto případě je oním bojištěm multiplayer, v němž se můžete utkávat nejen s přáteli, ale i hráči z celého světa. A ti vám zadarmo nedají vůbec nic. Ono sice vypadá roztomile komicky, když má princezna Peach u svého vozítka růžový deštníček, ale když vás po každém předjetí sejme želvím krunýřem, pak byste ji nejradši poslali bombu přímo do hlavy.
Taktický rozbor
Jinými slovy: bez opravdu velmi dobré znalosti všech možností hry to bude spíše jen takové popojíždění. Začíná to už výběrem správné motokáry. Některé jsou rychlé, jiné se zase dobře ovládají, další si zase lépe poradí s těžším terénem. Dále pak mají na jízdní vlastnosti vliv kola a obutí a na závěr je potřeba vybrat si správný kluzák, na kterém letíte po vyšších skocích.
Již jen volba vozu, vhodného pro daný šampionát, tak vůbec není triviální záležitostí. Jednak proto, že tratě v šampionátech bývají různého ražení, a jednak proto, že ani náhodou neplatí, že to, co se odemkne později, je celkově lepší. Takže vás to třeba zrychlí, ale zároveň ubere na ovladatelnosti a podobně.
Stranou nesmí zůstat ani taktika v závodě. Na základě konfigurace vaší motokáry je potřeba najít optimální trasu. Ta se může skládat i z různých zkratek, které bývají nezřídka opravdu dobře skryté. Párkrát ji tak objevíte až po několika závodech, kdy nebudete chápat, proč jsou soupeři najednou zase před vámi. Zkratka ale může vést horším terénem, a pokud není vaše vozidlo silné při jízdě mimo hlavní trasy, pak vás tato zkratka spíše zpomalí.
K taktickým možnostem se přidávají i dvě novinky: létání a jízda pod vodou. Na kluzáku tak můžete na některých tratích například "řezat" zatáčky vzduchem, ve vodě pak může být třeba alternativní trasa nabízející lepší power-upy, tedy předměty, které sbíráte za jízdy a které následně můžete použít k vlastnímu prospěchu, respektive k neprospěchu soupeřů.
I správná práce s nimi je důležitým taktickým prvkem. V nabídce jsou například banánové slupky (způsobí smyk), zrychlení, naváděné i nenaváděné střely, nezranitelnost, zmenšení (a tedy i zpomalení) soupeřů nebo inkoust, který dočasně zhorší výhled. Použití ve správný čas a na správných místech je zásadní zejména na nejvyšší obtížnosti a při on-line kláních.
Mince a balónkyVedle klasického závodění jsou k dispozici i další dva režimy nazvané Balloon Battle a Coin Battle. Ocitáme se v nich ve speciálních arénách, kde je v časovém limitu potřeba soupeřům "odstřelit" tři balónky připevněné k motokáře, respektive sesbírat co nejvíce mincí. V obou módech vám k dosažení cíle slouží i vylepšovací a škodící předměty, známé i ze závodního režimu. Oba režimy jsou si dost podobné a v obou případech je zjevné, že jejich zábavnost se uplatní téměř výhradně při hře více hráčů. |
Mimochodem, jedna zajímavost: pokud máte displej zacákaný od inkoustu a použijete zrychlení, tak se inkoust "odfoukne". Když s ním ale vjedete pod vodu, pak zůstává.
Celkově tak je nový Mario Kart opět hrou, která značně klame tělem. Na první pohled veselá taškařice s roztomilými postavičkami, ve skutečnosti ale dost komplexní závodní záležitost. Hra navíc nenabízí nijak moc obsahu. Počítá se zde totiž s tím, že po dohrání se vrhnete na multiplayer a tam po sobě budete s přáteli mrskat bomby a banány až do vydání dalšího dílu.
