Hráče na PC a na konzolích spojuje touha po zábavě, ale zkuste se zamyslet nad tím, co je v důsledku (přeci jenom) odlišné cílové skupiny rozděluje. Zatímco konzole fungují na osvědčeném principu "spusť, ničím se netrap a hraj", majitelé PC se často moří s všemožnými nastavováními a optimálními konfiguracemi periferií. Co z toho vyplývá? Mnoho. De facto se tím určují i hry, kterými nás výrobci vytrvale zásobují. Majitel konzole se většinou nemusí trápit se složitostí ovládání herního titulu, což předurčuje i omezený počet tlačítek na ovladači – právě proto se na konzolových systémech asi nikdy nesetkáme s hardcore simulátorem ponorky či propracovaným realistickým leteckým simulátorem. Proč taky. Hry tohoto žánru si tak vychutnávají pouze majitelé PC, kteří ovšem zase trpí (či trpěli) nedostatkem kvalitních akčních titulů. Někde na pomezí by mohl stát žánr real-time strategií, ale nestojí, protože ovládání početných skupin jednotek přes ovladač není to pravé ořechové. Samozřejmě existuje možnost připojit si k některým konzolím myš, ale i tak se asi shodneme na tom, že na konzolích je real-time strategií jako šafránu. A teď si představte, že divize vývojářů (pro GBA) ve firmě Kemco odvážně zkouší prorazit s
real-time strategií, a to na přístroji s jedním směrovým křížem a čtyřmi tlačítky. Pochybujete? Ani se vám nedivím, ale nakonec, po zahrání Mech Platoon, mohu konstatovat, že svým způsobem se jim podařilo vytvořit hratelnou a snadno ovladatelnou hru.
Princip real-time strategií je poměrně snadný. V podstatě jde o zápas o přežití mezi dvěma veliteli – v tomto případě mezi vámi a počítačem. Na začátku každý disponuje drobným obnosem surovin, který lze utratit trojím způsobem – stavbou základny, výrobou bojových jednotek a výzkumem. K budování základny je obvykle potřeba nějaký univerzální dělník, v tomto případě robot, který sice neoplývá schopností bojovat, ale dokáže vám stavět všemožné budovy a často se i stará o těžbu surovin. Právě nezbytných surovin se ve hře vyskytuje poměrně vysoký počet – tři a těží je zmínění dělníci. Dolování probíhá klasickým způsobem: dělník permanentně pendluje mezi skladem a minerály a to až do vyčerpání zdrojů. Jiné třeba zaměstnáte stavbou základny, ale ani budovy nijak zvlášť nevyčnívají z obvyklé sestavy. V
továrně se vyrábí různé druhy jednotek, v laboratoři probíhá výzkum, laserová věž podporuje obranu atd. Může se třeba přihodit, a věřte tomu, že se vám to přihodí, že některých minerálů se zkrátka nedostává. Potom se vyplatí budova, kde se v jistém poměru suroviny mění za jiné.
Co se týče bojových jednotek, autoři se je snažili pojmout co nejvíce strategicky. To znamená, že přijde na řadu taktizování v podobě nasazování aktuálně potřebných jednotek. Třeba první robot neoplývá nijak zvláštní silou a dokáže útočit pouze z bezprostřední blízkosti. No a, říkáte? Jenže jedna z dalších jednotek střílí rakety, ještě k tomu se slušným dostřelem, ale přiblíží-li se k ní právě onen základní robot, tak brzy zemře. Nedokáže totiž útočit na blízko. Vlastní kampaň nabízí volbu jedné ze tří stran, což se alespoň v atributech projevuje i na jednotkách. První jsou silní, druzí rychlí a třetí střílí daleko. Opatřit jednotky charakteristikami o síle, rychlosti, obraně a dostřelu sice není nijak objevné, ale ani standardní, čili přičítám body. Výzkumy technologií a lepších verzí dané jednotky se pak samozřejmě příznivě projevují na
těchto charakteristikách. Velice příjemné mi přijde ovládání. Pomocí směrového kříže ovládáte šipku a tlačítkem A potvrzujete výběr. Kliknete-li třeba na budovu, otevře se o ní informace s nabízenými možnostmi. Zde šipka mizí a směrovým křížem skáčete po ikonách (jednotlivých volbách). Tlačítko B funguje pro návrat o úroveň výše, čili pohoda. Potěšilo mne, že jednotky lze dávat do větších skupin a není proto třeba vybírat každou zvlášť. Zpátky k ovládání. Jedno postranní tlačítko slouží pro zobrazení souhrnné mapky s vyznačenými pozicemi všech přátelských a nepřátelských jednotek a druhým se - za asistence směrového kříže - rychle pohybujete po velké mapě. Osobně mne nenapadá žádné další vylepšení a řekl bych, že v tomto směru více autoři učinit ani nemohli.
Mise se snaží být variabilní, aby jen čistě nešlo pořád o to samé, ale o tom, co hra nabízí v celé své kráse se přesvědčíte právě až ve skirmish režimu. Stačí zvolit některou z připravených map, nastavit počáteční technologickou úroveň pro vás a soupeře a bitva může začít. A právě zde se projeví největší nevýhoda ovládání přes
tlačítka. Co si budeme nalhávat, klikání přes myš je mnohem efektivnější a hlavně rychlejší. Počítačová AI hraje i na nejnižší úroveň velmi rychle, nicméně lze ji odolat a to i přes to, že si počíná celkem schopně (tj. průměrně blbě) v taktizování (koordinované útoky ze dvou stran nečekejte). A v tom tkví jádro všech real-time strategií hraných proti počítači – být rychlejší než počítačová AI a tady vidím spor. Nicméně i vizuální stránka neodpovídá zcela mým představám. Intro lze zařadit ke špičce, nic takového jsem na GBA dlouho nespatřil – výbuchy, bitva s roboty... ale vlastní hra zaostává. Mech Platoon zatratil ptačí perspektivu a představuje nám lehký 3D nadhled. Na jedné straně tu máme členitý terén, na druhé pak mizernou grafiku, alespoň z mého pohledu. Arkády na GBA si mi líbí, podobají se starým klasikám z PC, ale real-time strategie? Mech Platoon bych nemohl srovnávat ani s tou nejstarší (Dune 2), protože ta vypadá několikanásobně lépe. Pravda, nejde o grafiku, ale vezměte v potaz spoustu jednotek a malý nepodsvícený display...
Čili, koho Mech Platoon potěší, kdo by si jej měl zahrát? Především hráč, který nikdy žádnou real-time strategii nehrál a pokud ano, tak jen velmi málo. Věřím tomu, že toho si Mech Platoon získá. Můj úhel pohledu je veden z pozice hráče, jenž real-time strategie hrával a stále hojně hraje, proto mé nadšení neroste do oblak. Myslím si, že ne každý žánr se hodí na konzole, ale zajisté – nechávám zde prostor pro váš názor. K celkovému hodnocení ještě přičítám možnost hry více hráčů, která stírá veškeré handicapy hráče vůči počítači a máte-li tu možnost, zkusil bych ji. V takovém případě totiž padají a lámou si nohy mé protiargumenty a nastupuje vynikající zábava.
| Mech Platoon | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
