Už je to tu zase! Řeknu vám, je skutečně kumšt vymýšlet úvody ke článkům o hrách z druhé světové války, především pak strategiích či akcích. Kdybychom se v oblasti invence chovali stejně jako vývojáři, byly by texty stále stejné a monotónní. Jistě se ptáte, proč vás o těchto hrách neustále spravujeme, když si jedním dechem stěžujeme na zaostalou stránku originality. Inu, důvod je jednoduchý – vy si je prostě žádáte. Značky těchto titulů jsou natolik profláklé, že je prostě nelze opomíjet. V souvislosti s Medal of Honor: Airborne, který jsme si jako objekt objasnění vybrali tentokrát, musíme zmínit, že informace o něm zaujaly i nás, ostřílené matadory, již nějakou tou válkou poznamenané.
Několik minut před samotným výsadkem je nesmírně atmosférických
Zřejmě nejpopulárnější série her z druhé světové by tímto pokračováním měla zaznamenat největší skok ve své dosavadní historii. Ostatně trh bude již brzy okupován přístroji nové generace, na nichž by vývojáři již neradi omílali tu samou písničku. Jednou z největších změn bude změna ve stylu vyprávění jistě dojemného příběhu a všech příslušných událostí. Už žádné cut-scény bez pocitu
přímé interakce. Důležité věci uvidíte přímo ve hře vlastníma očima.
To poznáte již na samém začátku, kdy se stanete součástí invazních sil v Normandii. Naštěstí nikoliv prostřednictvím vylodění na Omaha Beach, nýbrž seskokem do nepřátelského týla. Několik minut před samotným výsadkem je nesmírně atmosférických – můžete se zcela volně procházet po rachotícím letadle, dívat se kam chcete, třeba do vystrašených obličejů svých spolubojovníků nebo ze dveří na právě sestřelené spojenecké letadlo. Ale i v případě, že oči zavřete, pocítíte okolní dění velmi zřetelně, a to díky vynikající zvukové kulise, která tak proslavila i minulé díly. Uslyšíte do trupu letadla zarývající se kulky, exploze a panický řev promíchaný s příkazy důstojníka. Náhle se ozve znamení k seskoku a vy se svými kamarády musíte jít na věc. Seskočit do temného neznáma s vědomím, že přistanete někde uprostřed stovek, možná tisíců německých vojáků.
Možná vám to připomíná Brothers in Arms, jež začínal de facto stejně, ovšem 
v porovnání s úchvatnou prezentací Airborne je to jen chudý příbuzný. Navíc je tu ještě jeden, nutno říci obrovský, rozdíl. Tentokrát totiž nespadnete na předem určené místo, ale s trochou šikovného manévrování byste se měli dostat na jakýkoliv bod na mapě a odtud začít své dobrodružství. To je v akčních hrách naprostá novinka a pokud tyto své sliby vývojáři z větší části splní, půjde takřka o revoluci. Ovšem neukvapme se v závěrech, vždyť i Call of Duty 2 slibovalo volnost a jak to nakonec dopadlo, že ano.
Autoři se ale dušují, že mise bude probíhat kompletně odlišně v závislosti na přistání
Autoři se ale dušují, že mise bude probíhat kompletně odlišně v závislosti na přistání a tasí dokonce i příklady. Tak třeba můžete přistát na rozbombardovaném kostelu a svrchu odstřelit nejbližší německé patroly. Nebo se připojíte ke kolegům, spadnete do pšeničného pole a společně půjdete vyčistit nepřátelský bunkr. Jste-li správným rambo typem, nejspíše se sami vrhnete doprostřed veškerého dění a pořádně si zastřílíte. Popravdě si nejsme moc jisti, jak celý tenhle, byť bezesporu skvělý, nápad hodlají tvůrci vyvážit, aby byl za všech okolností hratelný. Budeme
se muset nechat překvapit. EA tají i informaci, zda se protivníci budou pořád znovu regenerovat nebo nikoliv. Je tedy patrné, že si celý koncept ještě žádá nějaké to balancování.
Při tolika neustále vydávaných střílečkách z druhé světové je v podstatě nemožné narazit na originální zbraň, která by ještě nebyla použita. I na to našli v Electronic Arts recept: přichází libovolně vylepšovatelé kvéry! Je to sice značný ústupek z oblasti reality, avšak na tu se Medal of Honor, přes slova autorů, stejně nikdy moc neohlížel. Tak proč ještě více nerozdmýchat kotel jménem zábava? Klidně si tak vylepšíte odstřelovačku M-1903 o šikovný bajonet, abyste byli konkurenceschopní i v boji na blízko. Samozřejmě nechybí tlumiče ani zaměřovač. Míra detailu jde do takového extrému, že si dokonce budete moci slepit dva zásobníky a výrazně tak snížit nutnost přebíjet u vašeho milého Thompsonu. Pro každou ze dvanácti zbraní připravují autoři zhruba deset modifikací, což už je číslo více než solidní.
Zbraň je ale jen tak dobrá, jak je dobrý ten, kdo ji drží. Jak se vaši kolegové vyrovnávají s hrůzami války byste měli pochytit v míře dosud nevídané. Pochopitelně se počítá s masivním nasazením motin-capture technologie, ale ještě mnohem zajímavější je technologie Universal Capture. S její pomocí jsou snímány obličeje herců pomocí sensorů a filmovány kamerami. Výsledek by se neměl příliš lišit od nádherně animovaného snímku Polární expres. Podle ukázek se práce vskutku vydařila a na obličejích vojáků je poznat i sebemenší pohyb vrásky. Přímo neskutečné je pak vyjadřování emocí, jako je vztek, radost, zamyšlení či údiv, vše doopravdy důvěryhodně. Jako hlavní technologie je pro tentokrát využit známý engine RenderWare, což svědčí o úmyslu vývojářů přinést rozsáhlá prostředí. Pokud jste si teď ale vzpomněli na nevábnou grafiku série GTA, za níž stojí stejný nástroj, nemusíte se bát. Engine byl kompletně přepracován pro potřeby hry a ta vypadá lépe než kdy dříve. Ke všemu by hardwarová náročnost měla být menší než u Call of Duty 2.
Přímo neskutečné je pak vyjadřování emocí, jako je vztek, radost, zamyšlení či údiv, vše doopravdy důvěryhodně.
Medal of Honor: Airborne je kupodivu hodně odvážným dílem jinak invencí nepříliš sršících Electronic Arts. Měl by se konečně zbavit závislosti na skriptovaných sekvencích a i přitom přinést skvělou atmosféru. Slibovanou volnost bychom zatím nepřeceňovali, možná ani sami autoři ještě neví, jak moc velké sousto si tímto krokem nabrali, ale je zapotřebí říct, že nic není nemožné. Snad budeme spokojeni.Index očekávání: 85%
