RECENZE: Metal Gear Rising nahradil tiché plížení brutální akcí

Série Metal Gear Solid patří k tomu nejlepšímu, co žánr plíživých akcí nabízí. Metal Gear Rising: Revengeance jde ovšem jiným směrem. Žádné skrývání ve stínech a útoky ze zálohy, tentokrát přijde na řadu zběsilá a nekončící řezničina.

Metal Gear Rising může být pro fanoušky série zklamáním. Ne po kvalitativní stránce, ale proto, že je stylově odlišný od svých předchůdců. Ale byla by velká chyba ho zavrhnout jen proto, že důraz je kladen hlavně na dynamickou akci.

V hlavní roli Raiden

Děj se odehrává v roce 2018, tedy čtyři roky po událostech v Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots. Ústředním hrdinou je kybernetický ninja Raiden, jehož úkolem je zastavit skupinu, která by ráda vyvolala po světě pár válečných konfliktů, a to z čistě materiálních důvodů (na ozbrojených konfliktech se dá slušně vydělat).

Metal Gear Rising

Příběh je směsicí politických motivů i lehkých prvků filozofie a děj určitě není nezajímavý, i když v určitých momentech se nevyhýbá některým klišé. Místy je i malinko naivní.

Úskalí vývoje

Devátý titul s "nálepkou" Metal Gear to neměl vůbec lehké. Vývoj začal v roce 2009 s tím, že dějově měl být zasazen do doby mezi Metal Gear Solid 2 a Metal Gear Solid 4. Jenže studio Kojima Productions se dostalo to úzkých, protože si nebylo jisté, jak si poradit se hrou sázející především na souboje se sečnými zbraněmi, a tak duchovní otec série Hideo Kojima vývoj utnul. Naštěstí bylo v roce 2011 rozhodnuto, že si projekt vezme na starost tým Platinum Games. O dva roky později se Metal Gear Rising dostává mezi hráče.

Samozřejmostí je, že Raiden není načrtnut jako plochá postava, ale potýká se sám se sebou a se svou minulostí. Neplní jen funkci mašiny na zabíjení, ale i rozpolceného hrdiny.

Akce, akce a zase akce

Raiden se díky kybernetickým vylepšením velmi slušně ohánět. Do střetů jde po hlavě, žádné schovávání a tichá likvidace. K dispozici má katanu, nicméně postupem času získá několik dalších zbraní, které jsou označeny jako unikátní. Jde o bojovou tyč, složenou z robotických rukou, saie nebo dvojici velkých, pomalých a devastujících mečů.

Světová kritika

Metal Gear Rising: Revengeance

Destructoid - 9/10
GameSpot - 8,5/10
Joystiq - 4/5
Game Informer - 7,75/10
OXM UK - 7/10

Metal Gear Rising se soustředí na boj na blízko. K dispozici máte dva druhy úderů (slabý a silný), které je nutné kombinovat. To, co Raiden předvádí, se liší podle toho, jakou unikátní zbraň jste si zvolili (lze mezi nimi kdykoliv přepínat).

Hra hodně sází na efekt a skvěle se jí to daří, protože Raiden předvádí akrobatické kousky ve stylu hongkongské kinematografie. Salta, přemety a další kousky jsou pro něj denním chlebem. Díky tomu souboje vypadají naprosto skvostně.

Blokování je řešeno tak, že v příhodnou dobu musí hráč stisknout tlačítko pro útok a analogovou páčku. Tím dojde k vykrytí nepřátelského úderu.

Unikátním herním mechanismem je takzvaný Blade Mode. Pokud ho aktivujete, dojde ke zpomalení času, což vám poskytuje prostor k preciznímu zacílení úderů katanou. Bez problémů lze nepřátele doslova naporcovat, useknout jim žádanou část těla, prostě s nimi provádět dost krvavé, ale zábavné věci.

Žádná součástka nepřijde na zmar

Není to pouze pro legraci. V některých chvílích, když dostatečně oslabíte protivníka, se objeví výzva ke stisknutí určitých tlačítek. Následuje krátká a stylová animace, poté aktivujete Blade Mode a pokud se vám podaří zasáhnout určené body na jejich tělech, získáte z nepřítele součástku, která vám doplní zdraví. Zní to docela složitě, ale provedení techniky nazvané zandatsu je vcelku jednoduché.

Existuje i další důvod, proč byste měli na zandatsu spoléhat co nejčastěji. Za střety s nepřáteli jste bodováni a například zmíněná technika je ohodnocena velmi dobře. Za získané body nakupujete vylepšení od jiného vzhledu přes vylepšení zbraní až po nové speciální údery.

Metal Gear Rising

Dalšími bodovanými aspekty jsou například rychlost, se kterou se vypořádáte s protivníky, nebo se přihlíží k faktu, zda jste během bojů zraněni nebo ne.

Raiden má k dispozici, kromě hlavní a unikátní zbraně, ještě zbraně sekundární, jako jsou například granáty nebo raketomet, ale přiznáme se, že jsme je příliš nevyužívali. Souboje "tělo na tělo" totiž byly přece jen mnohem lákavější.

Raiden se představuje

Kyborg Raiden byl poprvé představen v Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty, kde byl hratelnou postavou. Znovu se objevil i v Metal Gear Solid 4: Guns of the Patriots jako vedlejší postava. Nápad na stvoření Raidena vznikl v hlavě samotného otce série Hidea Kojimy.

Ne všichni ovšem byli z Raidena nadšení. Některé zarážel jeho poněkud zvláštní, pro někoho bezpohlavní vzhled, ale většina kritických hlasů utichla poté, co se vrátil v Metal Gear Solid 4. Dočkal se vizuálních změn a chválena byla i jeho role v příběhu.

Přestože jádrem hry je přímočará akce, na prvky plížení se úplně nezapomnělo. Způsoby tiché likvidace jsou vám stále k dispozici. Stačí se dostat nepozorovaně k nepříteli a jediným tlačítkem ho odrovnat. Nápomocný je vám například obrazový mód, ve kterém jsou zdůrazněny bodu zájmu a protivníci a také to, že nad jejich hlavami se zobrazují symboly, které ukazují, jestli o vás vědí.

Nutno ovšem poznamenat, že úrovně nejsou primárně koncipovány pro tento způsob hraní, takže občas se na něj spolehnout můžete, ale projít tímto stylem celými misemi nebo dokonce hrou, to zřejmě nevyjde.

Zaskákejme si na raketě

Kromě stovek standardních nepřátel v podobě kyborgů, menších či větších robotů, případně mechanických psů narazíte i na několik strážců úrovní, se kterými strávíte o něco více času. Střety s nimi mají obvykle několik fází a jsou relativně povedené a monumentální.

Připraveny jsou i sekvence, ve kterých budete skákat po raketách, případně poběžíte po bortící se budově nebo mostu. V těchto úrovních obvykle platí, že když nebudete dávat pozor a například spadnete, musíte začít od naposledy uložené pozice. Ale k automatickému ukládání dochází v krátkých intervalech, není to tedy velký problém. Některé z těchto misí však jsou frustrující.

Metal Gear Rising

Ostatně, někdy jsou frustrující i souboje, a to hlavně kvůli kameře, která vám ne vždy nabízí ten nejvhodnější úhel. Někdy se stává, že skoro netušíte, co se na obrazovce děje. A jelikož nemáte čas úhel kamery upravovat ručně, tak vám nezbude, než kolem sebe zběsile sekat a doufat, že Raiden přežije. Nepřívětivou kameru si "užijete" i během soubojů s finálními monstry a tam už to může znamenat docela slušnou komplikaci.

Titulků se dočkáte dříve, než byste si přáli

Pokud jde o ostatní technické aspekty, graficky je na tom hra velmi dobře. Z přetechnizovaného světa čiší kovový chlad. I když by asi nebylo špatné, kdyby prostředí bylo o něco variabilnější. Občas jsme měli dojem, že se pohybujeme po místech, která jsou si hodně podobná. Současně ale narazíte na velmi povedené lokace, jako je například japonská zahrada. Animace postav je zvládnuta dobře.

Dabing není špatný, i když nám přišlo, že to občas někteří z herců malinko přehánějí a zbytečně tlačí na pilu. Ale k hudbě nemáme jedinou výtku: je naprosto vynikající.

Je škoda, že na konec se klidně dostanete za pět hodin, a to ještě výraznou část času ukousnou animace.

Nepochybujeme o tom, že se objeví názory, které budou hlásat, že Metal Gear Rising: Revengeance je pošpiněním jména Metal Gear a podobně. Ano, hra je citelně odlišná, ale jde o odbočku od hlavní série. A v rámci "rubaček" patří k tomu nejlepšímu, co se v poslední době objevilo.

Není to klasický Metal Gear, o tom není sporu, ale jako propracovaná svižná akce titul rozhodně obstál. Hra je dostupná pro Xbox 360 a PlayStation 3.