Kdo očekával, že se pokračování hororové akce Metro 2033 bude jmenovat Metro 2034, musí být názvem Metro: Last Light překvapen. Rozhodnutí má dobrý důvod: autoři už se nechtějí orientovat přímo na děj románového díla Dmitrije Glukhovského, ale připravují vlastní příběh, byť pochopitelně ve známých kulisách.
Na rozdíl od knihy Metro 2034 navazuje Metro: Last Light přímo na svého předchůdce. Hráči si tak nemusí zvykat na nové postavy a chopí se opět starého známého hrdiny Artjoma.
Tvůrci chtějí opět připravit mimořádný herní zážitek. Velký důraz kladou na příběh a uvěřitelné postavy. Na hráče čekají opět atmosférické výlety do temných tunelů moskevského metra, kde se po atomové katastrofě skrývají poslední zbytky obyvatel.
V metru se vyvinula nová civilizace. Větší nádraží jsou výsostným územím jednotlivých frakcí, které mezi sebou vedou válku. Čas od času se s nasazenou maskou podíváte také na zdevastovaný povrch, kde si v kulisách mrtvolné Moskvy zabojujete proti mutantům.
Autoři novinářům prezentovali pasáž, kdy se Artjom musí s jedním parťákem infiltrovat do citadely frakce Reich. V tomto případě jde o temné neonacisty.
Před základnou hlídkují patroly. Šlo by do nich pustit dávku, ale v takovém případě by se jim pravděpodobně podařilo přivolat posily a spustit alarm. Artjom přitom není žádný bojový stroj. Proti velké přesile zpravidla nemá příliš šancí, už proto, že obvykle nemá munice na rozdávání.
Proto tasí nůž a ve stinném koutu jednoho z hlídkujících neonacistů podřezává. Parťák chápe a pistolí s tlumičem zvládá druhou patrolu. Cesta je otevřená, ale každou chvíli se na ní objevují patroly nové. Naštěstí většinou tak, aby je s trochou snahy šlo zlikvidovat neslyšně.
Celá pasáž je velice napínavá. Jeden chybný pohyb může akci zhatit, a tak je třeba se pohybovat ve stínu a zákrytu a pracovat maximálně efektivně.
Pravdou ale je, že v takových pasážích na nepřátele platí ne zcela uvěřitelná metoda: zhasnutí světel. O to se postaráte buď vypínači, nebo tichým výstřelem do zdroje světla. Protivníci sice chvíli řeší, co se stalo, světlo ale zpět nenahodí a po chvíli si jdou zase po svých. Přitom ve tmě jste pro ně takřka neviditelní.
V jednu chvíli se ale v utajení přesto zůstat nepodaří a po spuštěném alarmu najednou přibíhá hned několik protivníků. Když už akce, tak opět uvážlivá a s důsledným krytím. Je třeba měnit pozice, protože nepřátelé jsou schopni vás obklíčit.
Metro: Last Light by opět mělo mít dva různé konce. Ten alternativní bude možné shlédnout jen tehdy, když v průběhu hraní splníte několik předpokladů. Zřejmě ale nebude jasné kterých. I v případě Metro 2033 hráči dosud spekulují o tom, čím byl vlastně konec přesně ovlivněn.
Ačkoliv herní mechanismy Metro: Last Light mohou místy působit zastarale, což je ale zjevně autorský záměr, technologická stránka je naprosto moderní a může se směle měřit s aktuální špičkou. Zejména nejrůznější efekty kouře, mlhy, sněhu, ohně či mrazu stojí opravdu za to.
Metro 2033 postrádalo hru více hráčů. Tvůrci se ospravedlňovali soustředěním se na příběhovou kampaň. Nechtěli narychlo udělat on-line mód, který by pak stejně nikdo nehrál a akorát by negativně přispěl k hodnocení hry.
V případě Metro: Last Light už je tomu ale jinak. Autoři už mají hotovou technologii, a tak mají čas soustředit se jak na příběhovou linku, tak na důstojnou on-line hru. K té však dosud nepodali žádné informace.
Metro: Last Light vypadá slibně, protože staví na osvědčeném konceptu postapokalyptické hororové akce s řadou zajímavých prvků. Udrží-li kvalitu prvního dílu, je na co se těšit.
