Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Midnight Club: Street Racing

  12:00aktualizováno  27. července 2001 11:15
Street Racing - ilegální závody na skutečných ulicích, se skutečným provozem a proti skutečným policajtům. Jen málo z nás má koule na to, abychom to vyzkoušeli ve reálu, ale proč taky - je to natolik sympatická a atraktivní látka, že se poměrně často objevuje v podobě videohry.

Midnight Club: Street Racing

Street Racing - ilegální závody na skutečných ulicích, se skutečným provozem a proti skutečným policajtům. Jde o hodně. O prachy, o auta, o prestiž a především o život. Jen málo z nás má koule na to, abychom to vyzkoušeli ve reálu, ale proč taky - je to natolik sympatická a atraktivní látka, že se poměrně často objevuje v podobě videohry.

Grand Theft Auto, Driver a Midtown Madness. Ani v jednom případě se nezabývaly přímo ilegálními pouličními závody, ale rozhodně všechny do jednoho dokázaly vzbudit zájem o závody v městském provozu a po skutečných ulicích. A všechny byly také úspěšné, protože se vesměs dočkaly pokračování. Asi nejbližší našemu tématu byla právě série Midtown Madness, ve které jsme postupně zavítali do ulic Chicaga, San Francisca a Londýna. Angel Studios si oběma hrami vysloužili respekt všech hráčů závodních her a s konstatováním "proč měnit něco, co funguje" se rozhodli pro vytvoření dalšího pokračování. Tentokrát ovšem volného - s většími ambicemi se totiž obrátili ke konzoli PlayStation 2. A tady začíná příběh Midnight Clubu.

Midnight Club: Street Racing

Midnight Club je metropolitní závodní hra odehrávající se v New Yorku a Londýně. Začínáte jako ctižádostivý šofér žlutého taxíku, který touží po uznání a lepší káře. Naštěstí narazí na skupinku stejně pošahaných magorů, kteří v noci nespí, ale závodí v ulicích. Když vyhrajete, postoupíte na hierarchii o stupínek výše. A získáte nové auto. A tak pořád dokola a dokola... až do zblbnutí.

Nemyslím, že by byl námět ilegálních pouličních závodů tak nudný - přímo svádí k rafinovanému příběhu a variabilitě, kterou jsme všichni obdivovali u Drivera. Podobná hra se může vydat dvěma směry - buď se snažit o naprostý realismus a o image ryze závodní hry odehrávající se v ulicích (touto cestou šel konkurenční Metropolis Street Racer na Dreamcastu - ještě tu o něm několikrát uslyšíte), nebo se pokusit využít potenciál anonymního města pro rozmanitou hratelnost a silný příběh. Jistě, zápletka s tajným poldou snažícím se odhalit mafii je ještě zábavnější, ale s trochou brainstormingu by se i ve street racingu dal nalézt značný potenciál. Midnight Club se nevydal ani jedním směrem a zůstal někde na půli cesty. Midnight Club: Street Racing Značná část závodů spočívá prostě ve stanovení několika checkpointů, které musíte postupně projet a závod zakončit v cíli. Zní to zajímavě a zajímavé by to být mělo - je na vás zvolit postup, kterým projedete stanoviště a je velmi důležité, ba nezbytné hledat ideální dráhu a odhalovat zkratky, přesto to není nic jiného než zakuklené závody. Hra vás totiž nijak nemotivuje - můžete získat nová auta (mimochodem smyšlená), ale nic vás nežene dopředu. Důvodem je stereotyp. Je to škoda, ambice měli nejen autoři, ale i jejich záměr - jen se do toho nebát skočit po hlavě a přidat pár odvážných myšlenek. To, že můžete zabít chodce hru přece nezachrání. A je to dvojnásobná škoda, protože má Midnight Club znamenitý multiplayer, kde nechybí ani režim Capture The Flag.

Pokud jde o grafiku, ta rozhodně neždíme PS2 jako šťavnatý pomeranč až do poslední kapky, ale minimálně snese srovnání s druhým Midtown Madnessem, takže to není ani propadák. Obě města byla zpracována velmi věrně, přenesená plocha je poměrně velká, nepříjemná je jen všudypřítomná šeď - pravda, závody se vesměs odehrávají v noci, Midnight Club: Street Racing ale ani Londýn nevypadá takhle nudně. Ve srovnání s Metropolis Street Racerem postrádají ulice potřebný detail - reklamní neony nyní hrdě zobrazují logo vydavatele hry či v lepším případě nekvalitní symbol Coca Coly a obchody se opakují stále dokola. Policie zřejmě dostala dovolenou, jen tu a tam se za vámi propagačně vydají a co je nejhumornější - snaží se vás jen zpomalit nebo zastavit, nic dalšího nepodniknou. Navíc města vypadají jako po vymření, sem tam narazíte na osamoceného chodce a účastníků silničního provozu neúčastnících se závodu je jen o málo více - takhle si noc ve velkoměstě rozhodně nepředstavuji. Nuda.

Všechno, co Midnight Club postrádá, je rozmanitost a trochu více života. Bez těchto dvou ingrediencí je naneštěstí jen průměrnou hrou, která má sice kvalitní multiplayer (bohužel pouze pro dva), ale velmi nudný singleplayer. Pokud vás ale myšlenka na závody v ulicích pořád nepustila, měl bych jedno řešení. Metropolis Street Racer na Dreamcastu má všechno, co Midnight Club postrádá, a ještě mnohé navíc, takže nakonec můžete strávit vánoce v Londýně a skvěle se bavit. Jenom je škoda, že k tomu nevyužijete svou zbrusu novou PlayStation 2, ale dva roky starou konzoli od Segy.

Midnight Club: Street Racing
Výrobce/Distributor Angel Studios/Rockstar
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ano, 2 hráči
Vibrace: ano
Paměťová karta: ano
Verdikt: Hra se zajímavou, ale bohužel nedokončenou myšlenkou. Nemastná hratelnost + nemastná grafika = nemastná a naprosto průměrná béčková hra.
Hodnocení: 56%

Autor:




Nejčtenější

Jak už je u her od Bethesdy zvykem, neobdrželi jsme s předstihem novinářskou...
Vývojáři otočili, demoverze Prey je nakonec i na Steamu

Tvrdili, že kvůli možnosti vracení her na Steamu PC hráči demoverze nepotřebují. Teď už ji jejich hra má také.   celý článek

Matterfall
Retro na steroidech: Matterfall je mistrovská střílečka se vším všudy

Vývojářské studio Housemarque se vrací s další arkádou, která zaujme nonstop akcí a retro feelingem.  celý článek

Cosplay Chun-Li, jedna z nejikoničtějších postav série Street Fighter
Fanouškům připadala herní postava příliš ošklivá, autoři ji předělali

Postava bojovnice Chun-Li byla v bojovce Marvel vs. Capcom: Infinity tak ošklivá, že ji museli autoři v nejnovějším patchi znovu vymodelovat obličej.  celý článek

Uncharted: The Lost Legacy
RECENZE: Uncharted Lost Legacy je dámská jízda ve velkém stylu

Voda je mokrá, drogy špatné a Uncharted je jednou z nejlepších her vůbec. Nic se na tom nemění ani v novém přídavku Lost Legacy, kde ikonického Nathana Drakea...  celý článek

Kingdome Come: Deliverance
Nový trailer na Kingdome Come poodhaluje příběh a létají v něm výkaly

Nová ukázka z historického RPG ukazuje násilný přechod hlavního hrdiny z bezstarostného mládí do dospělosti.   celý článek

Další z rubriky

Syberia 3 (PC)
RECENZE: Na výrobě Syberie 3 se až příliš šetřilo

Třetí Syberia se předchozím hrám série nevyrovná. Dolů ji táhne především technické zpracování a minimalistický příběh. Přesto by si ji opravdoví fandové mohli...  celý článek

Hellblade: Senua's Sacrifice (PC)
Hellblade je dokonalá simulace šílenství, kde vítězí forma nad obsahem

Netrpělivě očekávaná hra Hellblade klame tělem. Místo akční a brutální hratelnosti přináší spíše přemýšlivou návštěvu do hlavy člověka postiženého duševní...  celý článek

Friday the 13th: The Game
Zabijte kamaráda na sto způsobů. Recenze brutality Friday the 13th

Maskovaný sériový vrah se od uvedení prvního filmu před 37 lety vrací v očekávané hře pro více hráčů. Děs kolem sebe vytváří stále a při hraní s dobrou partou...  celý článek

Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší
Soutěž: Vyhrajte zásobu dobrot pro nejmenší

Chcete svému drobečkovi zpestřit jídelníček? Soutěžte o balíček plný dobrot.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.